Povinné označení upravených fotek
Fotografie na sociálních sítích, které prošly nejrůznějšími zkrášlovacími filtry, patří mezi hlavní důvody, proč dospívající generaci trápí deprese. V Norsku už skoro dva roky platí zákon, který přikazuje takovou fotografii a video označit jakýmsi razítkem. Nápad má příznivce i u nás. Fotografové a zástupci reklamních agentur však něco takového považují za hloupost.
Plné rty, ostré rysy, žádné vrásky a perfektní nalíčení díky jednomu kliknutí. I to je realita sociálních sítí. Následné sdílení ale může jiným uživatelům způsobit nepříjemné pocity. „Tento klam nejvíce působí na děti a mladistvé a zvyšuje u nich šanci na duševní onemocnění, jako je například mentální anorexie nebo bulimie,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS psychiatrička Dagmar Stoszková.
K TÉMATU: Stačí otevřít zprávu a přijdete o účet. Zákeřný útok na TikToku zaskočil CNN i Paris Hilton
V Norsku z toho důvodu již dva roky platí zákon o retuši. Obchodníci musí své propagační materiály označovat znakem, který upozorňuje, že obrázek je vylepšený. Jinde v Evropě není taková výstraha podmíněna zákonem.
Nápad vítá především obec odborných lékařů. „Nejvíce by to pomohlo dětem, které byly týrané, sexuálně zneužívané nebo citově deprimované. Schází jim totiž dostatečná sebehodnota, takže se snaží systému zavděčit, což může přejít i v sebedestrukci,“ objasnil lékař Psychiatrické nemocnice Bohnice David Adam.
Názory poslanců ohledně takové legislativní úpravy se však rozcházejí. „Označovat retušované fotografie dává smysl. Žijeme přeci v reálném světě, čemuž by měly odpovídat i pořízené materiály,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Aleš Dufek (KDU-ČSL).
Podle zákonodárkyně Taťány Malé (ANO) se však nejedná o nejlepší cestu. „Zaměřila bych se spíše na to, abychom mladým lidem nejrůznějšími cestami připomínali, že to, co vidí na sociálních sítích, neodráží nutně realitu,“ tvrdí.
Zkrášlování tu bylo vždy
Norský scénář sklízí kritiku například u reklamních agentur či fotografů, kteří tvrdí, že technika retuše je stejně stará jako fotografie sama. „Dělalo se to vždy. Osobně to považuji za hloupost, jelikož je to stejné, jako byste dávali na rohlík razítko, že je upečený,“ poznamenal fotograf společnosti J3T Jiří Turek.
Podle zástupců firem by takové upozornění bylo extrémně nepříjemné. „Drtivá většina inzerentů se snaží kampaně dělat co nejrealističtější, aby jakékoliv filtry nebo retuše nebyly poznat, jelikož poté automaticky nejsou vnímány důvěryhodně,“ míní ředitel reklamní agentury Better Martin Kupka.
Jaké jsou u norského zákonu dopady, zatím tamní administrativa nevyhodnotila. Několik organizací přesto vyzývá české úřady, aby podobný postup zvážily.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vesmírná loď Boeingu Starliner po letech problémů úspěšně odstartovala
