Když vás řemeslo baví, tak vás práce neunaví. A hlavně, dokážete se dostat mnohem dále, než když ho berete pouze jako zaměstnání. Takový je i příběh Jakuba Brabce, mistra podlaháře, který po gymnáziu nešel dál na vysokou školu, ale začal se věnovat řemeslu. Po patnácti letech je z něj špička v oboru.
„Zjistil jsem, že práce v kanceláři není pro mě. Dostal jsem se na brigádu k podlahářům a už jsem tam zůstal,“ vzpomíná Jakub na svoje začátky v řemesle. Zpočátku pracoval jako takzvaná „podržtaška“ – podával nářadí, přidržoval materiál, ale hlavně – okoukával, jak se poctivé řemeslo dělá. „Měl jsem štěstí, že jsem se dostal k chlapům, kteří své práci rozuměli,“ dodává Jakub.
Přesnost musí být Zdroj: Prima DOMA
Dnes už je mistrem řemesla on. Z parket umí vykouzlit pohádkovou podlahu, přesně takovou, jakou turisté obdivují třeba na zámcích. Během několika dnů dokáže vybudovat nádhernou a také trvanlivou dřevěnou terasu. Pracuje s domácími dřevinami, ale poradit si umí také s exotickým materiálem. „Když jsem Jakuba uviděl poprvé, překvapilo mě, jaké má nadšení pro řemeslo a jakou má jiskru,“ vzpomíná Jiří Dvořák, mistr podlahář.
Podlaháři dělají i terasy Zdroj: Prima DOMA
Dnes má Jakub Brabec skvělou a dobře placenou práci. To, co po něm zůstává, má trvalou estetickou hodnotu. O zakázky nemá nouzi a může si vybírat, jaké projekty a za kolik bude realizovat. Kromě podlah vyrábí také nábytek ze dřeva. „Zakopaný pes je hlavně v rodinách, kde si rodiče myslí, že řemeslo je špinavá práce a peníze se tím nevydělají. Což ale není vůbec pravda,“ zdůrazňuje Jakub a vysvětluje, že šikovný řemeslník si dnes dokáže vydělat více peněz než leckterý vysokoškolák.