Jan Buchal

Politici si v rámci Dne památky obětí komunistického režimu připomínají 74. výročí smrti Milady Horákové. Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že se vzpomínky týkají i občanů, které totalita připravila o svobodu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uctila památku perzekuovaných slovy, že odvaha Horákové odhalila pravou tvář rudého teroru.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Na sklonku července 1950 byly v Ostravě vyneseny čtyři rozsudky smrti, soud nechal oběsit Miroslava Sýkoru, Josefa Polomského, Ladislava Cée a Miloše Morávka. „Mrzí mě, že o tomto zločinu dnes skoro nikdo neví, na rozdíl od procesu s Horákovou,“ říká Marian Sýkora, synovec popraveného Miroslava Sýkory. Popravou Milady Horákové a dalších tří obětí v červnu 1950 vystrašili komunisté především Prahu a Čechy. Potenciální moravské odbojáře se rozhodli vyděsit měsíc poté, ostravský proces trval celých čtrnáct dnů: od 17. do 31. července 1950.

V úterý 27. června 1950 v 5 hodin 38 minut ráno byla oběšena Milada Horáková (1901–⁠1950). S rozsudkem smrti tehdy souhlasili i přední umělci, akademici či sportovci. „Rozsudek je výstrahou pro všechny, kteří by u nás v Československé republice hledali působiště pro své hanebné cíle,“ prohlásil olympionik Emil Zátopek. Prezidentskou milost pro Horákovou však žádalo několik světových osobností, mezi nimi i Albert Einstein.