Japonsko hledá záložní metropoli. Tokio je přelidněné, v případě katastrofy mu hrozí kolaps
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Japonsko hledá záložní metropoli pro případ katastrofy.
Tokio čelí přelidnění a vysokému seismickému riziku.
O status druhého hlavního města bojuje pět kandidátů.
Který z regionů nakonec získá vládní instituce?
Tokio je přelidněné a zemi hrozí v případě přírodní katastrofy kolaps. Japonsko proto chystá revoluční krok: zřízení záložního hlavního města. Ambiciózní plán právě schválil japonský parlament, ale výběr kandidátů bude ještě předmětem ostrého politického boje, v němž to nejpraktičtější řešení vůbec nemusí zvítězit.
Japonsko chystá nové hlavní město. Mělo by ulevit přelidněnému a přetíženému Tokiu a stát se záložní variantou v případě, že by ho postihla katastrofální událost v podobě zemětřesení, tsunami nebo tajfunu. Japonský parlament po dlouhých diskuzích schválil potřebný zákon a hlavní kandidáti už se oficiálně přihlásili do souboje.
ČTĚTE TAKÉ: Indie razí pragmatickou politiku. Chceme být silou pro globální dobro, říká velvyslanec v ČR
Vznik záložní metropole byl jedním z hlavních bodů koaliční smlouvy mezi dvojicí pravicových vládnoucích stran – tradiční Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiérky Sanae Takaičiové a jejím menším a mladším partnerem v podobě Japonské strany inovace (JIP). Pro ni byla decentralizace země ústředním tématem a do smlouvy ji prosadila.
Konec závislosti na jediném centru
„Ochromení Tokia by mohlo mít vážné dopady na fungování celého Japonska. Tyto diskuze nejsou nové, ale objevují se už dlouhé tři dekády,“ konstatoval exkluzivně pro CNN Prima NEWS přední český japonolog, docent Michal Kolmaš z Metropolitní univerzity Praha. V širší oblasti Tokia žije kolem 38 milionů lidí, což z ní dělá jednu z největších aglomerací na světě. Koncentruje se v ní takřka třetina obyvatel země a polovina všech kótovaných japonských firem.
„Hlavní město dlouhodobě dominuje nejen politicky, ale také ekonomicky, demograficky i kulturně, což vede k dalšímu odlivu obyvatel z regionů,“ naznačil Kolmaš. Vládní statistiky jeho slova potvrzují, když varují před klesající a stárnoucí populací. Většina mladých Japonců se podle nich stěhuje právě do oblasti Tokia. Pouze 7 ze 47 japonských prefektur zaznamenalo v roce 2025 nárůst populace a čtyři z nich se nacházejí právě v okruhu hlavního města.
Z Fudži je to do Tokia, co by sopečným kamenem dohodil. Zdroj: iStock
Japonské ostrovy se rozkládají na průsečíku čtyř tektonických desek a Tokio je bohužel v jedné z nejrizikovějších oblastí poblíž seismicky aktivního Nankaiského příkopu, kde je podle seismologů 80procentní šance, že během následujících třiceti let dojde k sérii megazemětřesení o síle více než 9 stupňů Richterovy stupnice. V roce 2011 způsobil seismický otřes o síle 9 stupňů a následná tsunami obrovskou spoušť a zanechaly téměř 20 tisíc mrtvých, a to přestože má Japonsko zřejmě nejpropracovanější systém ochranných opatření na světě. Vrcholem těchto snah má být právě varianta záložního hlavního města.
Ósaka jako politická karta
Do druhé japonské metropole se přestěhují vybrané vládní agentury, ale bude v ní připravena i veškerá infrastruktura pro dočasný přesun vedení státu v případě aktivování krizového plánu. To znamená obrovské investice do dalšího rozvoje regionu, které fungují jako silná karta na voliče. Jako hlavní kandidát je od počátku uváděna Ósaka coby historické hlavní město Japonska.
Zejména jde však o domovskou základnu a dlouhodobou baštu vládní strany JIP, která se snaží mimo jiné i rozšířit váhu celé prefektury Ósaka při celostátních volbách. Už dvakrát se o to strana JIP pokoušela v místních referendech v letech 2015 a 2020, v nichž však v obou případech těsně neuspěla. Nyní cítí další šanci, žádné konkurenční výhody pro Ósaku se jí však do zákona protlačit nepodařilo.
„Je logické, že se Ósaka o tuto pozici uchází. Bude to mít těžké, i ona totiž leží v rizikové oblasti, zejména v souvislosti s očekávaným megazemětřesením v oblasti Nankaiského příkopu. Proto určitě není automatické, že by porazila relativně bezpečnější Fukuoku či Sapporo,“ vysvětlil Kolmaš.
Pětice rivalů
Do souboje se vedle Ósaky dosud přihlásila čtveřice dalších kandidátů. Při jejich výběru se posuzují dva hlavní pilíře – do prvního spadá demografický a ekonomický potenciál, správní a administrativní kapacita i dopravní dostupnost. Druhý pilíř je bezpečnostní, aby oblast nepodléhala stejným rizikům jako Tokio a nemohla ji postihnout stejná katastrofa – větší vzdálenost od současného hlavního města je v tomto případě výhodou.
Z pohledu ekonomického potenciálu a dostupnosti se na čelní místo může řadit Nagoja, která podává kandidaturu společně s celou prefekturou Aiči. Její guvernér Hidejaki Omura na tiskové konferenci zdůraznil, že je ekonomicky nejrychleji rostoucím regionem, který je zároveň hlavním výrobním i exportním uzlem. Logicky se spíše vyhýbal skutečnosti, že podobně jako Ósaka nemá jeho prefektura dobrý rizikový profil, protože je vzdálená pouhých 260 kilometrů od Tokia a ve srovnatelně seismicky aktivní zóně.
Mapa seismického rizika v Japonsku (Infografika vyrobena s pomocí AI) Zdroj: CNN Prima News, Japan Seismic Hazard Information Station
Z pohledu bezpečnosti se jeví jako ideální kandidáti severní Sapporo a nejzápadnější japonské velkoměsto Fukuoka, které je dokonce dostupné přímou linkou rychlovlaku šinkansen z Tokia za pouhé 4,5 hodiny. Navíc jde o populačně nejmladší velké město Japonska, proslulé univerzitním životem i množstvím startupů. Kompromisním řešením by mohla být Hirošima, která se ke kandidátům přihlásila jako poslední. Je silným centrem regionu Čúgoku v západní části hlavního ostrova Honšú a z katastrof ji v posledních letech postihly jen sesuvy půdy při přívalových deštích v letech 2014 a 2018.
Pod heslem rozvoje regionů
Souboj nemusí mít jednoznačné vítěze a poražené, jelikož zákon počítá i s možností, že se úřady rozprostřou mezi více měst. „Sapporo, Nagoja a Fukuoka nabízejí výraznou výhodu v populační křivce i potenciálu svých ekonomik,“ naznačil pro Japan Times Fumitake Fudžita, místopředseda strany JIP. Potvrdil tím myšlenku, že zamýšlený plán by měl ideálně podpořit rozvoj ve více aglomeracích. Samozřejmě půjde rovněž o výsledek mnoha vyjednávání a kompromisů, jelikož každá z oblastí má svůj specifický vztah k tokijskému mocenskému centru a celostátní politické reprezentaci.
„Nelze očekávat, že by samotná změna sídla institucí problém vyváženosti rozvoje země vyřešila – jde spíše o jeden z kroků v širší strategii,“ domnívá se Kolmaš. A který region on osobně považuje v Japonsku za opomíjený a přitom zajímavý? „Za jednu z nejvíce přehlížených bych označil prefekturu Tottori severozápadně od Ósaky. Jde o nejméně lidnatou prefekturu Japonska, která dlouhodobě čelí odlivu obyvatel a ekonomické stagnaci, a přesto nabízí kvalitní životní prostředí i zajímavý turistický potenciál. Podobných regionů je v Japonsku více – vypíchl bych třeba ještě Okinawu,“ uzavřel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zdechovský o „Chat Controlu 1.0“: Není to šmírovací zákon. Řada mých kolegů lže a manipuluje
