Indie razí pragmatickou politiku. Chceme být silou pro globální dobro, říká velvyslanec v ČR
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Indie odmítá být formována úspěchy či selháními jiných.
Energetická bezpečnost je pro Dillí naprostou prioritou.
Vztahy s USA jsou podle velvyslance hlubší než politika.
Kumar popisuje, kde si Indie přeje mít pozici ve světě.
Vzestup Indie, toho času nejlidnatější země světa s rychle rostoucí ekonomikou, bude formován výhradně Indií samotnou. Nebude se odvíjet od vývoje v dalších zemích. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká indický velvyslanec v České republice Rávíš Kumar. Zároveň vysvětluje, kde přesně jeho země preferující politický pragmatismus stojí a hodlá stát na mezinárodním poli. Ambasador se v rozhovoru vyjádřil také k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který na Indii delší dobu tlačil kvůli nákupu ruské ropy.
Svět se poslední dobou rychle mění v různé mocenské bloky. Mnoho odborníků tvrdí, že v popředí vidíme USA a Čínu, zatímco Rusko a EU trochu zaostávají. Kde vlastně stojí Indie a především, jakou pozici si vy, Indové, sami přejete?
Kdybych měl indickou zahraniční politiku shrnout v kostce, tak je utvářena právě těmi geopolitickými turbulencemi, které jste zmínil, ale také obchodními konflikty a napětím mezi národy. Vědomě jsme si zvolili pozici, která je velmi pragmatická a multipolární. Nejdůležitější částí naší zahraniční politiky je, že je řízena našimi národními zájmy.
ČTĚTE TAKÉ: „Měl být mír, a teď tohle.“ Trump sepsul Teherán po úderech, do Izraele poslal jasný vzkaz
A kde si v tomto světě přejete být?
Žijeme v multipolárním světě a naše pozice jako nezávislé země, která má strategickou autonomii v rozhodování, je etablovat se jako nezávislý pól a nezapojovat se do žádných bloků nebo táborů. To naše vedení říká velmi jasně. Náš ministr zahraničí (Subrahmanjam) Džajšankar na letošní konferenci Raisina Dialogue zmínil, že vzestup Indie bude určován výhradně Indií samotnou. To je velmi významné prohlášení, že vzestup Indie nebude formován úspěchy či neúspěchy jiných zemí. Bude záviset na naší vlastní síle. To neznamená, že nebudeme spolupracovat s ostatními, ale rozhodnutí budou formována našimi vlastními zájmy.
Čtěte také
Druhým důležitým prvkem je silný důraz na praktické výsledky. Ne na nějaké mlhavé myšlenky ve vzduchu, ale na to, jak strukturovat politiku, aby z ní měli lidé v Indii přímý užitek v obchodu, technologiích nebo dopravě. A posledním bodem je, že se Indie nabízí jako síla pro globální dobro.
Jak si to představujete?
Jistě jste četl o našem příběhu s vakcínami, jak Indie dodávala vakcíny do mnoha zemí světa, nebo jak v dobách energetické krize pomáháme sousedním zemím dodávkami základních komodit. Chceme být prvními, kdo odpoví na jakoukoli katastrofu v oblasti globálního Jihu. Chceme nezávislou politiku, která pomáhá naší zemi a lidem.
Než se dostaneme k těm globálním katastrofám, rád bych zůstal u vámi řečeného pragmatismu. Indie dokáže vyjednávat v podstatě s kýmkoli, a to dokonce i s Čínou, se kterou máte občasné střety na hranicích. Jako zkušený diplomat si jistě všímáte, že západní diplomacie tento pragmatický pohled obvykle nesdílí a bývá formována morálkou. Myslíte si, že tento přístup západních diplomatů může v dnešním světě obstát?
Každá země rozhoduje o své zahraniční politice na základě vlastních národních zájmů. Když se podíváte na EU nebo západní země, ty se rozhodly postavit svou zahraniční politiku na určitých aspektech. Za takovým rozhodnutím musí stát spousta kalkulací, které vyhovují jejich národním zájmům. Pokud je to jejich rozhodnutí, tak to tak prostě je. Co se týče Indie, my se díváme jen na to, jak vedeme naši vlastní politiku. Pokud západní země cítí, že jsou jejich zájmy nejlépe chráněny právě takto, pak je to v pořádku.
Nejrychleji rostoucí ekonomika potřebuje energii
V Evropě nyní pozorně sledujeme dva vojenské střety – ruskou válku na Ukrajině a konflikt v Íránu. Začnu tím druhým, protože je k vám blíž a Indii ovlivňuje mnohem více. Vzhledem k blízkosti tohoto konfliktu k vašim hranicím a vašemu diplomatickému pragmatismu, myslíte si, že by Indie mohla do tohoto konfliktu vstoupit? Třeba jako vyjednávač?
Už to dávno není konflikt tří stran, zapojeno je hned několik dalších zemí v Zálivu. Než odpovím, je důležité si uvědomit, jak tento konflikt Indii ovlivňuje. Samozřejmě máme obavy, vyjádřili jsme je a v dialogu se všemi hlavními mocnostmi v regionu opakovaně zdůrazňujeme, že jediná cesta k normálu vede přes diplomacii a dialog. Situace nesmí eskalovat. Indie své obavy definuje třemi parametry.
Jakými?
Zaprvé je tu naše energetická bezpečnost. Až 85 procent naší ropy dovážíme a velká část pochází právě z této části světa. Kvůli situaci v Hormuzském průlivu sice probíhá diverzifikace, ale jakmile je ohrožena svobodná plavba, má to přímý dopad. Indie je nejlidnatější zemí a jsme jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik, tím pádem máme masivní energetické potřeby. Abychom si udrželi růst, potřebujeme energii. Jakékoli omezení v energetickém koridoru okamžitě zasáhne indickou ekonomiku a lidi.
Čtěte také
Pak je tu naše diaspora, protože v regionu žije velká indická komunita. Mluvíme až o 10 milionech lidí, jejichž živobytí závisí na stabilitě oblasti. Jakmile dojde k otřesům a nepokojům, tak se tito lidé začnou vracet a zastaví se finanční toky, které posílají domů do Indie, což je pro nás obrovský problém.
V podstatě se bavíme o téměř stejném množství jako počet obyvatel České republiky.
Přesně tak. A třetím bodem jsou obchodní cesty – jakmile se uzavře Hormuzský průliv, volný tok zboží a služeb se zastaví. Abych tedy odpověděl na vaši otázku, tak Indie prosazuje řešení, kde by si všechny strany měly sednout a jednat. Násilí není řešením. V tuto chvíli jsme to nechali v této rovině. Nikdo nás nepožádal, abychom zacházeli dál. Pokud taková situace nastane, rozhodneme se podle okolností.
A totéž u vás platí pro konflikt na Ukrajině?
Ohledně něj jsme velmi konzistentní. Náš premiér Naréndra Módí od prvního dne mluví o územní celistvosti a o tom, že násilí nic neřeší. Za poslední dva roky se třikrát setkal s prezidentem Ukrajiny (Volodymyrem) Zelenským a samozřejmě se setkal i s prezidentem Ruska (Vladimirem) Putinem. Když se nacházíte v bezprostřední blízkosti konfliktu, vaše pozice bude vždy jiná než u zemí, které jsou dál. Indie musela vzít v úvahu celou řadu faktorů. Nevybrali jsme si stranu, ale vybrali jsme si pozici. A tou je opakovaně vyjádřený postoj, že jsme pro vyjednané urovnání, rozhovory, diplomacii a dialog.
Jsme nejlidnatější země na světě a nejrychleji rostoucí velká ekonomika. Abychom udrželi růst, potřebujeme obrovské množství energie. Veřejně na všech fórech deklarujeme, že k uspokojení našich potřeb prozkoumáme všechny energetické zdroje.
Zmínil jste důležitost dovozu ropy a diverzifikace. Velká část těchto zdrojů nyní pochází z Ruska, za což vás americký prezident Donald Trump – omlouvám se za to slovo – trochu pokáral a kritizoval, k tomu vám hrozil sankcemi. Ve chvíli, kdy Indie odběr ruské ropy zastavila, tak zhruba o týden později Donald Trump hrozbu sankcí zrušil kvůli přicházejícímu konfliktu s Íránem a Indie mohla v transakcích s Ruskem pokračovat. Nyní má Indie od USA třicetidenní výjimku. Je ruská ropa pro Indii tak zásadní, nebo se snažíte v rámci diverzifikace její objem snižovat a nakupovat z více zemí?
Částečně jsem na to již odpověděl, ale zformuluji to znovu a nikoli v kontextu toho, co po nás chce země A nebo B. Jsme nejlidnatější země na světě a nejrychleji rostoucí velká ekonomika. Abychom udrželi růst, potřebujeme obrovské množství energie. Veřejně na všech fórech deklarujeme, že k uspokojení našich potřeb prozkoumáme všechny energetické zdroje. Nebudu specifikovat odkud, ale v zájmu naší ekonomiky, stabilních dodávek a zajištění ropy pro naše lidi za rozumnou cenu udělá Indie jakékoli kroky, které budou nutné.
Sám jste řekl, že Indie je suverénní země, které nikdo nemusí nic diktovat. Jak tedy vnímáte Donalda Trumpa a hlavně jeho hrozby vůči Indii? Je Washington pro Dillí stále spolehlivým spojencem?
Vztah mezi dvěma národy přesahuje jednotlivce. Podívejte se na náš vztah s USA – buduje se už tři desetiletí od podpisu indicko-americké jaderné dohody na počátku 90. let. Zůstává mnohostranný a zakořeněný v široké spolupráci. Spolupracujeme v kritických a obranných technologiích, vědě, výzkumu či inovacích. Máme obrovský objem vzájemného obchodu a velkou indickou diasporu, které se v USA velmi daří. Když jsou země takto úzce propojené, tak je přirozené, že se občas objeví problémy. Ukázal se tak například obchod, kde byly rozdílné pohledy na řešení. Když si ale dva partneři sednou ke stolu, vyřeší se to, což byl i případ Indie a USA. Vztah je tak hluboký, že jakékoli drobné rozdíly dokážou obě strany snadno zvládnout diskusí.
Takže Dillí považuje slova a kritiku Donalda Trumpa jen za jakýsi menší střet?
To jsem neřekl. Vztahy mezi národy jsou tak hluboce zakořeněné, že se občas objeví problémy, které je třeba řešit, což jsme udělali. Podívejte se na rámec prozatímní dohody mezi Indií a USA. V jednu chvíli se zdála nemožná a nakonec se o ní jedná, podrobnosti budou brzy venku. To, co vidíme v USA, zejména s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, což můžeme nazvat „Trump 2.0“, je globální otřes v celém systému. Není to jen drobný záchvěv, je to zásadní přeskupení. A nebylo by správné do toho dosazovat jen Indii, tento otřes se děje globálně. USA vedly globální systém od 2. světové války a stály za většinou institucí. Když nyní USA mění svůj přístup k těmto institucím, dopad pocítí všichni. To, co vidíme nyní, jsou projevy těchto globálních změn.
Mluvili jsme o USA jako o jedné z velmocí. Přesuňme se k té druhé, a sice k Číně. S tou má Indie komplikovaný vztah a občasné pohraniční střety. Chce Dillí v současnosti napětí s Pekingem zklidnit, nebo se naopak připravuje na konfrontačnější kurz?
Ne, žádná země se nepřipravuje na konfrontaci. Na naše vztahy s Čínou se díváme se smyslem pro realismus. Je to komplexní vztah, protože Čína je náš velký soused, silná ekonomika i politická mocnost a hlavně s ní sdílíme dlouhou hranici. Jakékoli narušení míru a klidu podél hranic nebo nedodržování dohod má na vztah obrovský dopad. Číňanům jsme řekli velmi jasně, že pro hladký vývoj vztahů je klid na hranicích zásadní. V roce 1962 jsme s Čínou dokonce vedli válku. Trvalo 14 let, než se vztahy obnovily, a dalších 12 let, než indický premiér Čínu navštívil. Není to prostě jednoduchý vztah. V mnoha oblastech si konkurujeme, v některých spolupracujeme, ale naším cílem je, aby se rozdíly nestaly spory a konkurence nepřerostla v konflikt. Od konfliktu v údolí Galwan z roku 2020 si všímáme, že se věci obracejí k lepšímu. Začali jsme spolu mluvit, obchod a investice se vyvíjejí velmi dobře a směřujeme k normálnímu vztahu.
Mnoho geopolitických analytiků také tvrdí, že se Rusko stále více přiklání k Pekingu. Jaký je váš pohled na věc, když vidíme Čínu jako hlavní velmoc a Rusko, které sice trochu zaostává, ale stále je to silný národ?
V naší zahraniční politice přistupujeme ke každému vztahu odděleně. S Ruskem máme nezávislý vztah. Nedávno byl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Dillí na setkání ministrů zahraničí zemí BRICS. Naše vztahy s Čínou rozvíjíme zase úplně jiným způsobem. Nebudu se pouštět do spekulací, kdo má ke komu blíž, ale s Ruskem máme dlouhodobý, historický vztah a s Čínou je to komplexní záležitost, kterou řešíme s realismem.
PODÍVEJTE SE: Obrovský úspěch Ukrajiny: Loď za miliardy zasáhl levný dron. Útok byl ničivější, než se zdálo
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
