Kvůli ostruze trpěla při každém kroku, jako když šlápne na hřebík. Co pomohlo?
Bolesti paty bývají úporné a dlouhodobé. Zdroj: Profimedia.cz
Jako šlápnutí na hřebík. K tomu lze přirovnat bolest, kterou zažívají lidé s patní ostruhou. Zpočátku nenápadné projevy mohou vyústit v každodenní utrpení, které je cítit při každém kroku. Paní Jarmila (67 let) bojuje s tímto na první pohled banálním onemocněním už léta. Poslední rok se bolest natolik zhoršila, že přistoupila na poslední řešení před operací – ozařování. Přinášíme příběh paní Jarmily i rady fyzioterapeuta.
Bolesti paty se u paní Jarmily poprvé objevily před patnácti lety. „Po několika týdnech jsem se rozhodla zajít k lékaři, který mi dal injekční obstřik a problémy ustoupily. Občas o sobě dala pata vědět, ale nic dramatického to nebylo. Říkala jsem si, že už nejsem nejmladší, tak je to běžné,“ vzpomíná paní Jarmila. Asi před rokem se patní ostruha ozvala znovu. „Šla jsem na procházku s přáteli a dala si takzvaně víc do těla. Ke konci už jsem myslela, že ani nedojdu, jaká to byla bolest. Myslela jsem si, že mi jen nesedly boty, ale bolest trvala další dny, tak jsem se objednala k lékaři,“ pokračuje Jarmila.
Obstřik přinesl jen dočasnou úlevu. Pomohla změna životního stylu.
Ortoped jí rovnou aplikoval obstřik, který měl přinést úlevu. Ta skutečně přišla, ale jen na pár dní. Jarmila absolvovala další tři obstřiky, ale patní ostruha bolela stále. „K tomu mě začala bolet celá noha, hlavně lýtko a stehno. Zkusila jsem, co se dalo. Ultrazvuk, laser, magnet a pak také rázovou vlnu. Na chvíli se to zlepšilo, ale pak bolest udeřila znovu,“ pokračuje Jarmila. Nejvíce jí ale pomohla změna životního stylu. „Věřím, že kromě náročné léčby mi pomohlo také to, že jsem si uspořádala osobní život. Zhubla jsem, začala se více věnovat sama sobě a každý den se snažím alespoň chvíli cvičit. V botách nosím podpatěnku, která ulevuje patám,“ uzavírá paní Jarmila, která doufá, že už bude mít od patní ostruhy klid.
O patní ostruze, ale i dalších bolestech, kterými trpí mnoho lidí, vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS fyzioterapeut Tomáš Rychnovský.
Dr. Tomáš Rychnovský, Ph.D. vystudoval 2.LF UK v Motole, kde působil celkem jedenáct let. Ve své pražské ordinaci se specializuje na léčbu a prevenci bolesti v pohybovém aparátu. Od roku 2001 provozuje soukromou fyzioterapeutickou praxi pro dospělé a děti.
Rovněž pořádá speciální semináře, které se zabývají předáváním zkušeností v péči o tělo. Prakticky učí cvičení zaměřené zejména na stabilizaci a cílené rozhýbání páteře. Přednáší o tom, jak se zbavit bolesti v těle a předcházet jí. Jistou částí jeho práce je psychosomatika. Učí, jak nacházet rovnováhu mezi tělem a myslí, jak zlepšovat vztah k sobě. Je spoluautorem knihy Každá bolest má svou příčinu.
Můžete popsat, jak vlastně vzniká patní ostruha?
Patní ostruha je kostní výběžek, který se sekundárně vytváří zespoda na patní kosti. Vzniká v místě svalových úponů chodidla. Kostěný výrůstek na patní kosti se objevuje při přetížení nohy. A to nejčastěji z důvodu nevhodné obuvi nebo nadměrné zátěže na nohu. To bývá typicky u lidí, kteří běhají, nosí příliš úzké boty nebo mají oslabené stabilizátory kyčle. Jistá část těchto obtíží je v prvopočátku spojena s vnitřní psychickou tenzí.
Přispívá ke vzniku patní ostruhy také sedavé zaměstnání?
Určitě, sedavé zaměstnání přispívá k oslabení svalů napříč celým tělem, k oslabení vnímání těla a k pohybové chudosti. Proto tělo přichází o možnosti autoreparace (sebeopravy, pozn. red.) a projevují se na něm různé neduhy. Zajímavé je, že tělo pro kompenzaci sedavého způsobu života potřebuje opravdu jednoduchý režim. Jedná se o několik cílených cviků, uvědomění dechu, napětí v těle, případně lehká cvičení vestoje. Ta pomáhají i na procvičení svalů na nohách.
Jaké jsou metody léčby?
Léčba se zaměřuje na úpravu svalového napětí v dané lokalitě, popř. v oblasti lýtka. Lékaři předepisují léky i terapie plazmou do bolestivého místa. Výsledky těchto metod včetně aplikace ultrazvuku i magnetu jsou diskutabilní, a ne vždy vedou k úpravě stavu pacienta.
S čím tedy máte nejlepší zkušenosri?
Mně osobně se nyní velmi osvědčila léčba piezoelektrickou vlnou. Ta má svůj hojivý proces založený na shromažďování tkáňových elementů v místě bolesti, uvolňuje v něm zatuhlá místa, seskupuje buněčné tekutiny a tím urychluje místní léčivý proces. Navíc ještě do tkáně v tu chvíli vniká ráz energie, který porušenou tkáň stimuluje k hojení. Na rozdíl od tlakové rázové vlny, která je často nepříjemně bolestivá, funguje tato na nebolestivém principu, výrazně zvyšuje metabolismus tkáně a pomáhá její rychlejší obnově. Většina pacientů cítila úlevu již po první aplikaci, i když záleží na aktuálním stavu bolestivého místa.
Stává se, že kvůli patní ostruze bolí i jiné části těla, například bedra?
Patní ostruha může svou bolestivostí změnit pohybové chování člověka. Pacient například začne danou postiženou končetinu nadlehčovat a zatěžovat v tu chvíli pak druhou zdravou končetinu. K tomu se mění pohyb páteře, která je díky tomu v nerovnovážném pohybu. Některé části těla pak mohou bolet. Patří mezi ně např. bedra, ale i kyčel a koleno. Proto je dobré léčit pacienta na více místech než jen tam, kde to bolí.
Pokud začnou bolet i bedra, jaké jsou podle vás vhodné polohy na spaní, aby si člověk ulevil?
Vždy je lepší, když je páteř rovná, což lze na zádech. Ale někdy lidem vyhovuje více poloha na boku, s polštářem mezi koleny. Je dobré se starat o páteř aspoň základním způsobem, aby se člověk nemusel bát, že se nevyspí... Důležitá je také samozřejmě tvrdost matrace, ta by neměla být moc měkká, aby se na ní páteř nepropadala.
V současné době trávíme více času doma, máme méně pohybu. Co byste obecně doporučil lidem, jak bojovat proti bolestem zad? Stačí klasické procházky, nebo je potřeba i jemné protahování atd?
Chůze je samozřejmě nejjednodušším pohybem. Pokud má člověk specifika ve tvaru páteře nebo ve svalové dysfunkci, které mu způsobují bolest, je dobré provádět cílené cviky, které tvar i pohyb páteře zlepšují. Jsou to těžší cviky, které v naprosté většině lidem doporučuji, mají trvalejší efekt a mají svůj pozitivní dopad na celé tělo.
Čtěte také
Setkáváte se v posledním roce s tím, že lidé mají mnohem více problémů s pohybovým aparátem než dříve v souvislosti s covidem?
Je pravdou, že více pacientů nyní přiznává psychické obtíže, cítí nejistotu z budoucnosti, mají strach o zaměstnání nebo o zdraví svých blízkých. A to se samozřejmě promítá do jejich zdravotního stavu. Bolí je bederní páteř, krční páteř, přicházejí pacienti s refluxem... Určitý vliv má i home office, jiné denní návyky a méně pohybu, byť to dříve mohla být jen cesta pěšky do práce.
Věnujete se také psychosomatice. Do jaké míry podle vás souvisí psychika s fyzickými obtížemi? Je při bolestech potřeba řešit také psychiku?
Podle mé zkušenosti má psychika destruktivní vliv na tělo v polovině případů. Proto považuji za důležité, aby jistá část terapie byla zaměřena právě na tuto součást naší osobnosti. Je nutné naučit se vnímat emoce a pojmenovat svůj vnitřní stav. Jak si připadám v tom, co se nyní děje. Jak se v tom cítím. To je hlavní důvod toho, že se psychika negativně podepisuje na těle. Lidé žijí ve strachu. V tlaku na sebe. Základní lidské hodnoty vystřídala touha po vyšším postu, lepším autu, dokonalejší postavě. Sledujeme sociální sítě a porovnáváme se s ostatními a pořád si nepřipadáme dost dobří. Máme nutkání se stále s někým porovnávat. Nežijeme spokojeně. Přitom naše štěstí je otázkou jen našeho vnitřního nastavení k sobě. Existuje několik metod a technik, kterými si můžeme pomáhat k tomu, aby nám bylo uvnitř lépe. Více v přijetí, klidu a pohodě.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
