Situace byla během jarních prázdnin v Ischglu kritická. Zdroj: Profimedia.cz
Nezávislá komise zjistila, že rakouské národní a místní orgány nejprve váhaly a poté uspěchaly evakuaci alpského lyžařského střediska, které bylo v Evropě označeno jako „nulový bod“ první vlny koronaviru. O výsledcích komise informoval web Guardianu.
Ischgl, město s 1 600 obyvateli v tyrolském údolí Paznaun a jedna z prémiových lyžařských destinací v Evropě, je v centru pozornosti od poloviny března, kdy se tam během jarních prázdnin nakazily koronavirem tisíce turistů. Ti jej pak „zatáhli“ do svých domovských zemí.
Po rozhovoru s 53 lidmi, kteří měli rozhodovací pravomoci ohledně zvládání ohniska, komise jmenovaná v pondělí tyrolskou regionální vládou poprvé oficiálně identifikovala nedostatky, které pomohly urychlit šíření viru po celém kontinentu.
Komise, které předsedal bývalý místopředseda rakouského nejvyššího soudu, ve své zprávě uvedla, že úřady měly 9. března zavřít après-ski bary, restaurace, lyžařské vleky a nepodstatné autobusové linky.
Už předchozí den byly zdravotnické úřady informovány, že číšník v jednom z městských après-ski barů měl pozitivní testy na COVID-19. Jedenáct zaměstnanců obsluhovalo turisty po dobu jednoho týdne a všichni projevovali příznaky podobné chřipce. Přesto v Ischglu nebylo do 10. března přikázáno zavřít bary a lyžařská sezona skončila až 12. března. „Z epidemiologického hlediska šlo o špatné rozhodnutí,“ uvedl předseda komise Roland Rohrer.
Rohrer uvedl, že tyrolské zdravotnické úřady jednaly „nepravdivě, a proto špatně“, když 5. března oznámily, že skupina islandských lyžařů, kteří měli pozitivní testy v Reykjavíku, se pravděpodobně nakazila v letadle na cestě domů, a ne v Ischglu.
Na vině je i rakouský kancléř
Na druhou stranu komise uvedla, že nenašla žádné důkazy o tom, že by místní orgány cestovního ruchu lobbovaly na úřadech, aby udržovaly lyžařské vleky v provozu co nejdéle.
Zpráva komise rovněž ukazuje prstem na rakouského kancléře, který spěchal s evakuací celého údolí Paznaun, což vedlo k bouřlivým scénám, kvůli kterým se virus pravděpodobně rozšířil mezi odjíždějícími turisty. V pátek 13. března kancléř Sebastian Kurz návštěvníkům doporučil, aby „rychle“ opustili údolí Paznaunu a vyhnuli se karanténě. To vedlo k tomu, že turisté spěchali k autům v lyžařských botách nebo naskočili do přeplněných autobusů, které uvízly na zamrzlé silnici z údolí.
Někteří lyžaři, jak uvádí zpráva komise, se mohli vrátit dolů do údolí až o několik hodin později, poté, co byly běžnými nouzovými opatřeními zastaveny lyžařské vleky.
Trestní oznámení a ohrožení lidí
I když se policie později pokusila o odjíždějících turistech shánět podrobnosti, rakouská vláda nikdy nepředala údaje příslušným zdravotnickým orgánům v cílových zemích. Podle Rohrera mohla Kurzova vláda evakuaci rozvrhnout, a minimalizovat tak riziko dalších infekcí.
Komise přesně neodpověděla, jak a kdy si virus „našel cestu“ do Ischglu. Kmen COVID-19 z údolí Paznaun se shodoval s kmenem zjištěným ve francouzském lyžařském středisku navštíveném britským superpřenašečem (80 procent přenosu infekce má na svědomí 20 procent lidí, takzvaných superpřenašečů, pozn. red.), který byl předtím v Singapuru. Souvislost ale nemohla být potvrzena.
Rakouské sdružení pro ochranu spotřebitele shromáždilo podpisy od více než šesti tisíc turistů ze 47 zemí, kteří se domnívají, že se nakazili v Tyrolsku, a na konci září podalo čtyři trestní oznámení proti kalkulovanému vývozu rakouské vlády.
Státní zástupce v Innsbrucku mezitím vyšetřuje čtyři hlavní podezřelé z nedbalosti, včetně starosty Ischglu, z „úmyslného nebo nedbalostního ohrožení lidí přenosnými nemocemi“.
