kancléřka

Vedoucí kanceláře prezidenta Janu Vohralíkovou, která ve své funkci v únoru skončí, provází řada kontroverzí. Zdroje na Hradě zmiňovaly bossing a šikanu ze strany kancléřky, někteří o personálních změnách hovořili jako o čistkách. Rozruch vyvolala na podzim konference vyjednavačů, jež se konala na Pražském hradě. Její kritici se vymezovali proti podmínkám pro nájem a napojení Vohralíkové na pořadatele. Kancléřka veškerá obvinění odmítala.

Jana Vohralíková k 15. únoru skončí ve funkci vedoucí prezidentské kanceláře (KPR). Důvody odchodu jsou podle kanceláře osobní. Nahradí ji manažer Milan Vašina. „Pracovní tlak a společenské povinnosti spojené s funkcí jsou vysilující, a proto se v blízké budoucnosti chci věnovat jiné práci a projektům,“ citovala ji KPR v tiskové zprávě. Podle informací MF DNES má v konci Vohralíkové hrát roli i spor o prověrku prezidentova poradce Petra Koláře.

Hradní špičky si podle informací webu iDnes v tichosti zvedly svá finanční ohodnocení. Plat 100 tisíc korun od září nově pobírají ředitelé odboru protokolu či financí v prezidentské kanceláři. Na stejnou částku dosáhla i odstupující mluvčí Markéta Řeháková. Podle úřadu upravená platová ohodnocení odpovídají rozsahu a náplni práce na těchto postech. To platy vrcholných politiků budou příští rok patrně stagnovat. Změnu jejich výpočtu přinese konsolidační balíček, který schválila Sněmovna.

Petr Pavel může být jen loutkovým prezidentem, rozhodující je, kdo tahá za drátky. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Personální bouře na Hradě podle něj zasáhla především nejvlivnější členy týmu z předvolební kampaně, kteří mu v době klání o prezidentské křeslo byli nejblíže a „dělali pro něj srdcem“. Hostem pořadu byl také mluvčí bývalé hlavy státu Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Ten odstupující členy týmu vnímá jako marketingové experty, ale ne politicky zběhlé odborníky.

Každý vysoký ústavní činitel je závislý na svých poradcích, avšak v případě prezidenta Pavla je to ve velké míře. Může tak udělat kroky, které prosadí nejsilnější poradce. O týmu okolo hlavy státu to řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS komentátor Martin Schmarcz. Uvedl také, že po nejasnostech ohledně podpisu penzijní novely nastal v okolí prezidenta personální „fičák“. Málokdo prý mohl čekat, že čistky ze strany Jany Vohralíkové přijdou tak rychle. Jeho slova podpořila analytička webu Echo24.cz Lenka Zlámalová, která upozornila, že prezident se chystá opět představit Senátu jméno na pozici ústavního soudce.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se dlouhé měsíce vyhýbala veřejným vystoupením, nic na tom nezměnil ani Putinem nařízený útok ruské armády na Ukrajinu. Nyní své mlčení ukončila.

Ve středu po poledni skončila šestnáctiletá éra kancléřky Angely Merkelové. Jde do důchodu. A ten bude mít bývalá šéfka Křesťansko-demokratické unie jeden z nejvyšších v Německu. K němu získá i mnoho dalších výhod.

Zvládli jsme to. Ale ne všechno proběhlo ideálně. Tak reagovala německá kancléřka Angela Merkelová v jednom ze svých posledních rozhovorů ve funkci na otázku, zda se pod jejím vedením naplnila památná věta „Wir schaffen das“, v překladu „zvládneme to“, z počátku uprchlické krize v létě roku 2015.

Hradního kancléře Vratislava Mynáře vyšetřuje Národní sportovní agentura (NSA). Důvodem je dotace ve výši 26 milionů korun, kterou před více než deseti lety získalo Mynářovo občanské sdružení Chřibák na výstavbu sportovní ubytovny. Podnět podala nevládní organizace Transparency International, jež zároveň kritizuje zbytečné průtahy, informoval web iRozhlas.cz.

Angela Merkelová končí v pozici německé kancléřky. Pro Němce se stala symbolem stability a dokázala si stát i za nepopulárními názory. Svět se za dobu jejího působení posunul, i tak ale některé důležité otázky zůstávají nevyřešené.

Čtyřicet osm procent dotázaných označilo v bleskovém průzkumu kandidáta sociální demokracie Olafa Scholze na německého kancléře za vítěze poslední televizní debaty před nedělními volbami do Spolkového sněmu. Stále více se tak ukazuje, že by se Německo mělo připravit na výraznou změnu politického kurzu po šestnáctileté vládě Angely Merkelové, zastupující křesťansko-demokratickou unii CDU/CSU.

Do českých sněmovních voleb zbývá jen zhruba měsíc a kampaň je v plném proudu. Ještě o něco dříve proběhnou nejdůležitější volby v Německu. Volební klání se tam uskuteční koncem září a hlavní otázkou je, kdo nahradí nestorku tamní politiky Angelu Merkelovou ve funkci kancléřky. Dominantní postavení její CDU/CSU je podle všeho pryč. Šanci zvítězit má hned několik politických subjektů.