reklama

Němci se chystají na éru po Angele. Kdo nahradí kancléřku Merkelovou v čele země?

Do českých sněmovních voleb zbývá jen zhruba měsíc a kampaň je v plném proudu. Ještě o něco dříve proběhnou nejdůležitější volby v Německu. Volební klání se tam uskuteční koncem září a hlavní otázkou je, kdo nahradí nestorku tamní politiky Angelu Merkelovou ve funkci kancléřky. Dominantní postavení její CDU/CSU je podle všeho pryč. Šanci zvítězit má hned několik politických subjektů.

reklama

„Věčná kancléřka“ Angela Merkelová po dlouhých 16 letech skončí ve funkci. Svůj mandát plánuje udržet do ustanovení nové vlády, která vznikne po blížících se volbách. Ty se konají již na konci měsíce, konkrétně 26. září.

Němci řeší palčivou otázku: Kdo fenomenální Merkelovou, která má rovněž přezdívku „mutti“ neboli „maminka“, nahradí v čele spolkové země? Ve hře je především trojice kandidátů

Armin Laschet (CDU/CSU)

Sama Merkelová si za svého nástupce přeje volebního lídra své koalice CDU/CSU Armina Lascheta. Ten se nedávno stal předsedou CDU a od roku 2017 je předsedou vlády Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země Německa. „Nejlepší cestou pro naši zemi je spolková vláda vedená CDU/CSU s Arminem Laschetem jako spolkovým kancléřem,“ řekla před pár dny Merkelová na posledním zasedání Spolkového sněmu.

Laschet je označován za přívětivého politika se smyslem pro humor, který se zasměje i na vlastní účet. V politice se pohybuje takřka tři dekády, tedy polovinu svého života. Často také poukazuje na to, že i když je vystudovaným právníkem, pochází z tvrdě pracující rodiny – jeho otec byl horník.

Z politického hlediska je charakterizován jako houževnatý pragmatik. Kritiku si však vysloužil od konzervativnějších členů a příznivců CDU, a to za svoji údajnou přílišnou liberálnost. Vadí jim také to, že se často snaží dosáhnout dohody na základě kompromisu. V tom je velmi podobný končící kancléřce.

Volební lídr CDU/CSU to však bude mít těžké. Ačkoliv jeho strana dominovala domácí politice po dlouhá léta, nyní se v průzkumech propadá. V posledních volbách z roku 2017 získala křesťanskodemokratická koalice pod vedením Merkelové přes 32 procent. Nyní je jí predikováno jen kolem 20 procent hlasů.

Olaf Scholz (SPD)

Za favorita německých voleb jsou naopak považováni sociální demokraté z SPD. Ještě v minulých měsících si u voličů výrazně lépe vedla strana Merkelové, ale v posledních týdnech se do popředí dostalo právě SPD. Již několik průzkumů je krátce před volbami predikovalo za vítěze volebního klání a odhadují jim vždy minimálně 25 procent hlasů. V některých průzkumech se sociální demokraté dokonce blížili k hranici 30 procent. SPD tak cílí na zisk kancléřské židle.

Stranickým kandidátem na nejdůležitější politický post Německa je nynější spolkový ministr financí Olaf Scholz. Dnes 63letý muž je dlouhodobě tváří sociální demokracie, neboť své názory dával najevo již jako mladík v 80. letech, kdy byl viceprezidentem sociálně demokratické mládeže. Mezi lety 2011 až 2018 byl starostou Hamburku.

Scholz je označován sice za poměrně nudného, minimálně oproti až žoviálnímu Laschetovi, ale za schopného politika. Je také znám poctivou přípravou na rozhovory, kdy mnohdy připomíná Merkeleovou, která také dokáže téměř vždy na otázku najít odpověď.

Lídrovi SPD hraje do karet i pravděpodobný úspěch levicových stran. Kromě vítězství SPD průzkumy odhadují také velmi vysoké procento získaných hlasů pro Zelené. Právě s těmi by SPD mohla vytvořit vládu. Před tímto spojením ovšem varuje Merkelová, čímž se snaží odradit ty voliče, kteří se kloní k volbě SPD či Zelených. Dosavadní kancléřka hlásí, že případná levicová koalice by totiž mohla obsahovat i postkomunistickou Levici. SPD a Zelení možnou koalici s krajně levicovou stranou nevyloučili.

Annalena Baerbocková (Zelení)

Bez šancí na vítězství nejsou ani Zelení. Ti si za svou lídryni a případnou kandidátku na kancléřku vybrali Annalenu Baerbockovou, která je společně s Robertem Habeckem spolupředsedkyní strany.

Baerbocková vstoupila k Zeleným v roce 2005 a časem začala postupovat nejprve na lokální úrovni strany v Braniborsku, posléze i celostátně. Ve spolkovém sněmu pak prvně zasedla v roce 2013 a o pět let později stála v čele Zelených společně s Habeckem. Mezi Zelenými, kteří bývají většinou levicově orientovaní, je ale považována spíše za centristku.

Ačkoliv v předešlých federálních volbách získali Zelení „jen“ 8,9 procenta, nyní se odhaduje, že by mohli získat až dvojnásobek. Je velmi pravděpodobné, že usednou v příští německé spolkové vládě. Záležet bude ovšem na tom, s kým v ní budou spolupracovat. Merkelová a její CDU/CSU varuje, že se Zelení chtějí spojit s SPD a ještě s postkomunistickou Levicí. Mohlo by se ovšem i stát, že se se Zelenými dohodne právě i strana současné kancléřky. Podobný krok učinil před časem rakouský kancléř Sebastian Kurz, který svůj druhý současný kabinet zajistil právě koalicí se Zelenými.

Mají šanci i jiné strany?

Reálnou šanci na zisk mandátů v německých volbách mají také liberální Svobodná strana Německa, kontroverzní krajně pravicová Alternativa pro Německo a již zmiňovaná Levice.

Svobodní sice aktuálně tvoří společně s CDU/CSU kabinet Angely Merkelové, ale průzkumy jim predikují většinou pouze mezi 10 až 13 procenty. Jejich zapojení se do nové vlády je tak klidně možné, ale na kancléře to s největší pravděpodobností nevydá.

Podobnou podporu u voličů má aktuálně i Alternativa pro Německo. S populistickou stranou však ostatní parlamentní uskupení většinou nechtějí nic mít a dávají od ní ruce pryč. Do Spolkového sněmu by se pak měla dostat také Levice, byť jí průzkumy v drtivé většině predikují jen kolem 6 procent hlasů. I tak by se však mohla podílet na vládě levicového ražení, jak varuje kancléřka Merkelová.

Nejdůležitější německé volby se konají již 26. září. Ať už dopadnou jakkoliv, budou znamenat konec Angely Merkelové. Ta podle všeho nebude usilovat ani o žádnou novou funkci v rámci Evropské unie či Evropské komise.

Tagy:

Hlavní zprávy

Advokát Hradu: Stehlíková Zemana nikdy neviděla a řekla, že je dementní. Chceme omluvu
360°

Advokát Hradu: Stehlíková Zemana nikdy neviděla a řekla, že je dementní. Chceme omluvu

Džamila Stehlíková by se za nepravdivou diagnózu stavu prezidenta Miloše Zemana měla omluvit. V pořadu 360° to na adresu psychiatričky řekl právní zástupce Hradu Marek Nespala. Artur Ostrý ale oponoval, že jeho klientka pouze sdělila erudované názory, které se „víceméně“ potvrdily. Stehlíková v minulosti uvedla, že Zeman trpí demencí. Spor nyní budou obě strany řešit i soudně, Hrad po exministryni vedle omluvy požaduje i milion korun.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii 30. ledna uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Ptát se budete i vy, diváci ve studiu. Exkluzivní speciál můžete sledovat na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

reklama

Domácí zpravodajství

Příspěvky na bydlení i zmrazené platy. Zeman podepsal novely důležitých zákonů

Příspěvky na bydlení kvůli razantnímu zdražení energií vzrostou a dosáhne na ně širší okruh lidí. Vládní novelu o státní sociální podpoře, jež dávky upravuje, v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bude účinná zveřejněním ve sbírce zákonů. Zeman též podepsal novelu, která od února zmrazí pro letošní rok platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni.

Učitel se porval se žákem kvůli reproduktoru. Dal mu pár pohlavků a dokonce ho i nakopl

Na sociálních sítích koluje video, které zachycuje potyčku mezi učitelem a jeho žákem. K incidentu mělo dojít na střední škole ve Vítkovicích. Učitel nejprve vyhodil studentův bezdrátový reproduktor z okna. Žák mu v reakci na to sebral jeho notebook a vyhrožoval, že ho rozbije. Vyučujícímu poté zřejmě ruply nervy. Chlapci uštědřil pár pohlavků a dokonce ho i nakopl.

reklama