Z kancléřky Merkelové se stala důchodkyně. Krásně zaopatřená a s luxusní rentou

Angela Merkelová se narodila před 67 roky jako Kasnerová v západoněmeckém Hamburku do rodiny učitelky latiny a angličtiny a evangelického teologa, pozdějšího faráře. Po pár týdnech jejího života ji však rodiče odvezli do Německé demokratické republiky, která byla pod silným vlivem Sovětského svazu. Otec dostal na starost farnost ve vesničce Quitzow na půl cesty mezi Hamburkem a Berlínem.

Kasnerová vystudovala polytechnické gymnázium a dále se věnovala přírodním vědám, chemické fyzice či izotopům na univerzitě v Lipsku. Také proto, že vynikala v ruštině, jezdila studovat i do bývalého Československa, na což sama s oblibou později při setkáních s českými politiky vzpomínala.

Při studiu se seznámila s Ulrichem Merkelem a po třech letech známosti si ho vzala za manžela. Bezdětný pár se po čtyřech letech rozvedl. V roce 1988 se Merkelová, která si nechala jméno po prvním muži, po čtyřletém vztahu provdala za Joachima Sauera, o šest let staršího kvantového fyzika.

Nyní Merkelová opouští kancléřství ležící v západní části Berlína na dohled Braniborské brány. Nadále však bude žít v bytě ve východní části metropole, protože její manžel stále přednáší na Humboldtově univerzitě, kam to má sedm minut chůze.

Skoro milion korun první tři měsíce důchodu

Z finančního hlediska se nemá nová důchodkyně čeho obávat. Jako kancléřka vydělávala 25 000 eur měsíčně, v přepočtu 640 tisíc korun. Kromě toho má jako poslankyně Spolkového sněmu, jehož členkou je již více než 30 let, nárok na 10 413 eur (266 tisíc korun). Přestože Merkelová přestane pracovat a odejde do důchodu, bude první tři měsíce pobírat svůj plat v plné výši, následně polovinu po dobu 21 měsíců.

Pro výši následného důchodu od prosince 2023 se podle informací televizní stanice Deutsche Welle vzájemně započítávají různé důchodové nároky z jejího působení ve funkci kancléřky, ministryně a poslankyně Spolkového sněmu. Merkelová těží z toho, že byla ve službě velmi dlouho.

Základ pro výpočet, který je přesný na pět (!) desetinných míst, lze nalézt v tzv. zákoně o spolkových ministrech z roku 1953. Spolkoví kancléři mají po nejméně čtyřech letech ve funkci nárok na 27,74 procenta svého předchozího platu. S každým dalším rokem ve funkci se nárok zvyšuje o 2,39167 procenta až do maximální výše 71,75 procent.

Angela Merkelová tak může očekávat od prosince 2023 důchod ve výši přibližně 15 000 eur (384 tisíc korun) měsíčně. Kromě toho má do konce života nárok na osobní ochranu, služební vůz a kancelář v prostorách Spolkového sněmu v Berlíně. Z personálního hlediska by chtěla mít k dispozici vedoucího kanceláře, zástupce vedoucího, dva referenty, tři úředníky a dva řidiče. Takto o to požádala.

„Trafiky“ pro nejbližší spolupracovnice?

Jenže to podle nejčtenějšího německého deníku Bild odporuje dřívějšímu rozhodnutí Spolkového kontrolního úřadu z roku 2018, které stanovuje, že ex-kancléř či ex-prezident mají mít v důchodu nárok na pět zaměstnanců. Předchůdce Merkelové Gerhard Schröder byl daňovým úřadem pokárán za překročení mezí při nakládání s penězi daňových poplatníků, když si prosadil šest osob do svého důchodcovského týmu.

Zaměstnanci Merkelové mají mít nadprůměrně vysoké platy. Dvě z požadovaných pracovních míst pro vedení úřadu byla zařazena do platové třídy B6. To znamená základní plat ve výši 10 412,79 eur (266 tisíc korun) měsíčně.

„V berlínských politických kruzích panuje podezření, že Merkelová chce tyto pozice svěřit svým nejbližším důvěrníkům, bývalé šéfce své kanceláře Beatě Baumannové a autorce projevů Evě Christiansenové,“ napsal Bild a vysvětluje střet zájmů: „Daňoví poplatníci platí kancelář a zaměstnance bývalých kancléřů. Ale místo toho, aby se toto plné ‚kancelářské vybavení‘ v podobě lidí používalo k vyřizování zbývajících úkolů, organizovali zaměstnanci kancléře v důchodu soukromé schůzky nebo lobbovali pro určité zájmové skupiny.“

A co bude dělat důchodkyně Angela Merkelová v prvních hodinách či dnech po konci své politické kariéry? Na to odpověděla v jednom z posledních rozhovorů pro Deutsche Welle: „Určitě nebudu dělat politiku a nebudu urovnávat politické či válečné konflikty jako to dělávali někteří politici přede mnou. Nejdřív si odpočinu a uvidím, co mě napadne. Budu hodně číst a spát.“

Angelu Merkelovou nahradil po zvolení ve Spolkovém sněmu Olaf Scholz (SPD), který sestavil tzv. semaforovou vládu sociálních demokratů s liberály (FDP) a Zelenými. Křesťanské seskupení CDU/CSU obsadilo v zářijových volbách druhé místo, bude působit ve 16 letech v opozici.