Kastrace koček není krutost. Je to jediný způsob, jak zabránit každoročnímu utrpení tisíců koťat
Novorozená koťata v igelitových taškách, vyčerpané kočičí matky, zranění kocouři a přeplněné útulky. Tak vypadá každoroční „kočičí sezóna“, které by se dalo z velké části předejít. Stačil by jediný zákrok – kastrace Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Novorozená koťata v igelitových taškách, vyčerpané kočičí matky, zranění kocouři a přeplněné útulky. Tak vypadá každoroční „kočičí sezóna“, které by se dalo z velké části předejít. Stačil by jediný zákrok – kastrace.
Jedna nekastrovaná kočka a její potomci mohou během osmi let dát vzniknout až dvěma milionům dalších koček. Kastrace proto není krutost. Je to prevence utrpení, které každoročně končí v útulcích, spolcích nebo bohužel i v krabicích u popelnic.
Každé jaro začíná v útulcích a spolcích takzvaná „kočičí sezóna“. Telefony zvoní prakticky nepřetržitě a dobrovolníci řeší stále stejné případy – novorozená koťata odložená v krabicích, nemocné kočičí rodiny na zahradách, vyčerpané kojící kočky nebo zraněné kocoury. Většině těchto situací by přitom šlo předejít jediným zákrokem – kastrací. Málokdo si uvědomuje, že z rodové linie jedné kočky může být za 8 let až 2 miliony koček.
Kastrace nechrání jen před nechtěnými koťaty
Kastrace přináší významné zdravotní výhody. U koček výrazně snižuje riziko zhoubných nádorů mléčné žlázy a zcela zabraňuje vzniku pyometry, tedy život ohrožujícího hnisavého zánětu dělohy. Naopak hormonální tabletkové či injekční antikoncepční přípravky mohou způsobit to, že se u kočky zánět dělohy rozvine, dalším rizikem hormonální antikoncepce je rozvoj zhoubných nádorů mléčné žlázy, dělohy i vaječníků. Kastrace u kocourů způsobí to, že se méně toulají, omezuje rvačky a tím i přenos virových infekcí napadajících imunitní systém, jako jsou FeLV nebo FIV. Výsledkem bývá delší a bezpečnější život.
Útulky hlásí plné kapacity, nebo prázdné účty. Přitom výsledkem kastrace bývá delší a bezpečnější život Zdroj: Fousek z. s.
Proč je důležité kastrovat i kocoury?
Často se zapomíná, že za stovkami nechtěných koťat nestojí jen nekastrované kočky, ale i kocouři. Jeden nekastrovaný kocour může během svého života oplodnit desítky samic. Právě oni bývají „neviditelnými viníky“ nekontrolovaného množení. Nekastrovaní kocouři se navíc více toulají, značkují teritorium a častěji končí pod auty nebo s vážnými poraněními po soubojích s jinými samci.
Mýty o kastraci koček a kocourů
Stále se traduje mýtus, že by měla mít kočka alespoň jednou za život koťata. „Z veterinárního hlediska to není pravda. Naopak, největší zdravotní přínos má kastrace provedená ještě před prvním mrouskáním. Dnešní doporučení odborných společností směřují ke kastraci kolem 4.–5. měsíce věku, aby kočka ještě nestihla zabřeznout a kocour nestihl nikoho nakrýt, protože tato zvířata mohou pohlavně dospět už v 5.–6. měsíci života. Čekání na první vrh nepřináší žádný zdravotní benefit,“ potvrzuje veterinární lékařka Martina Načeradská.
Takto končí životy nechtěných koťat z ulice Zdroj: spolek Animal ´s O S
Dalším mýtem je tvorba močových kamenů u kocourů vykastrovaných „příliš brzy“. Stará studie, provedená před mnoha lety, se závěry, že kocouři kastrovaní před jedním rokem věku budou mít močové kameny a budou trpět ucpáváním močových cest, byla špatně provedená, v podstatě zahrnovala jen kastrované kocoury a mnoho dalších tento mýtus už dávno vyvrátilo, protože kastrace nemá vůbec žádný vliv na to, jestli bude mít kocour močové kameny nebo ne.
Mrouskání není pro kočku přirozená „radost“
Mnozí majitelé vnímají mrouskání jako normální součást života kočky. Ve skutečnosti je ale opakované mrouskání pro organismus velmi vyčerpávající. „Kočky mohou několik dní až týdnů hlasitě mňoukat, být neklidné, odmítat potravu a hubnout, protože jediné, po čem touží, je být nakryté kocourem. Některé se mrouskají několik měsíců v kuse jen s krátkými pauzami, protože kočka je sezónně polyestrické zvíře a má provokovanou ovulaci, takže přestane teprve, když je úspěšně nakrytá, nebo když skončí sezóna, tedy na podzim,“ popisuje Načeradská. Navíc cca 10 dní po porodu koťat začíná opět mrouskat a může být znovu nakrytá, takže může během roku zabřeznout a porodit koťata několikrát za sebou v řadě, což ji velmi fyzicky vyčerpává, takže bez lidské pomoci nestrádají jen koťata, ale i matka kočka.
Každé jaro začíná v útulcích a spolcích takzvaná „kočičí sezóna“. Telefony zvoní prakticky nepřetržitě a dobrovolníci řeší stále stejné případy – novorozená koťata odložená v krabicích, nemocné kočičí rodiny na zahradách, vyčerpané kojící kočky nebo zraněné kocoury Zdroj: spolek Fousek, z. s.
Které kočky by se kastrovat rozhodně měly?
Kastrace je vhodná prakticky pro všechny kočky a kocoury, kteří nejsou určeni k chovu s průkazem původu. Platí to zejména pro:
kočky s volným přístupem ven,
kočky žijící na vesnicích nebo v rodinných domech,
kočky adoptované z útulků,
venkovní krmené kočky bez majitele,
kocoury, kteří se pohybují venku a mohou nakrýt cizí kočky.
Největším problémem nejsou kolonie divokých koček, ale nekastrované domácí kočky Zdroj: spolek Fousek, z. s.
Největším problémem nejsou kolonie divokých koček, ale nekastrované domácí kočky. Právě ty jsou zdrojem většiny nechtěných koťat, která každoročně končí v útulcích a spolcích nebo utopená v řece či pohozená u popelnic. „Typický mýtus, že nelze kastrovat březí, vysoce březí nebo mrouskající se kočky není pravda, naopak to vede k tomu, že se narodí spousta koťat, která pak trpí, protože už není síla se o ně starat,“ vysvětluje Načeradská a dodává: „Navíc zavřít polodivokou kočku s koťaty s minimální šancí na ochočení v útulku/bytě jen proto, že ji někdo nevykastroval včas vede k utrpení jak kočky, která nebyla zvyklá na lidský kontakt a nestojí o něj, tak i koťat, která nebudou pořádně socializovaná a budou odkázaná na život v útulcích.“
Stále se traduje mýtus, že by měla mít kočka alespoň jednou za život koťata. Z veterinárního hlediska to není pravda Zdroj: spolek Fousek, z. s.
Kastrace osobnost kočky nezmění
Mění se především chování spojené s pohlavními hormony. U koček mizí opakované mrouskání, které je pro organismus velmi vyčerpávající a může trvat i několik dní. Kocouři bývají méně teritoriální, méně se toulají a méně značkují. Většina majitelů naopak popisuje, že jsou jejich zvířata po kastraci klidnější a spokojenější. Mýtus, že kočka po kastraci přestane lovit myši, je holý nesmysl. Kočka loví i když nemá hlad, protože tento lovecký instinkt je u ní velmi silně zakořeněný a kastrace na něj nemá vůbec žádný vliv.
Venkovní kočky si samy neporadí
Romantická představa, že venkovní kočky si dokážou obstarat potravu a žít spokojeně, má od reality daleko. Život na ulici znamená hlad, parazity, infekční nemoci, úrazy, zranění od aut nebo psů a vysokou úmrtnost koťat. Neziskové organizace a útulky každoročně přijímají tisíce koček, ale jejich kapacity nejsou neomezené. Často suplují odpovědnost majitelů i některých obcí a náklady na veterinární péči, kastrace, krmivo a hospitalizace dosahují statisíců až milionů korun.
Kotě, které se ze zoufalství schovalo v motoru auta Zdroj: spolek Animal ´s O S
Co dělat, když najdu opuštěnou kočku?
Mnoho lidí automaticky odváží nalezenou kočku do útulku. Správný postup je ale jiný.
Pokud je kočka zraněná nebo v bezprostředním ohrožení života, je na místě kontaktovat městskou policii nebo veterinárního lékaře. Pokud jde o nalezené zvíře, měl by být nález oznámen obci nebo městské policii, která má podle občanského zákoníku povinnost nález řešit a zveřejnit. Pomoci mohou také místní neziskové organizace a útulky.
Problémem je, že řada obcí žádný systém kastrací nemá, a péče tak zůstává na bedrech dobrovolníků a neziskových organizací. Zdroj: spolek Fousek, z. s.
Co jsou kastrační programy obcí?
Takzvané TNR programy (Trap-Neuter-Return, tedy odchyt–kastrace–navrácení) představují humánní způsob regulace populace bezprizorních koček. Zdivočelé kočky jsou odchyceny, vykastrovány, ošetřeny a po zotavení vráceny zpět do původní lokality, kde se již dále nerozmnožují. Tento postup je v České republice možný a není považován za opuštění zvířete.
Problémem je, že řada obcí žádný financovaný systém kastrací nemá, a péče tak zůstává na bedrech dobrovolníků a neziskových organizací. Přitom právě systematické kastrační programy jsou jedinou dlouhodobě funkční cestou, jak zabránit každoročnímu přílivu dalších nechtěných koťat.
Pokud je kočka zraněná nebo v bezprostředním ohrožení života, je na místě kontaktovat městskou policii nebo veterinárního lékaře. Pokud jde o nalezené zvíře, měl by být nález oznámen obci nebo městské policii, která má podle občanského zákoníku povinnost nález řešit a zveřejnit Zdroj: Destiny Pet z.s.
Největší problém není nedostatek útulků, ale nedostatečný počet vykastrovaných koček
Problém přemnožených koček nelze vyřešit stavbou dalších útulků. Jediným skutečně účinným řešením je zodpovědný přístup majitelů a dostupné kastrační programy. Každé kotě, které se nenarodí, nemůže pak následně strádat díky nedostatku potravy a nemocem. A právě kastrace je tím nejjednodušším způsobem, jak dát kočkám šanci na lepší život.
Čtěte také
Jsem redaktorka a moderátorka Prima mazlíčka. Zvířata miluju od malička a sice jsem se vydala studiem diplomacie jinam, ale stejně si mě našla! Naše rodina má 3 psy a já sama ještě 2 kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, vím tak, jak důležité je pomáhat. (barbara.sykorova@iprima.cz))
