Když i remíza stačí k slzám. Hráči San Marina dvakrát nedostali gól a splnili si sen


Na evropském kontinentu není ve fotbale většího otloukánka. Když hraje jakákoliv reprezentace proti San Marinu, tři body za výhru jsou zkrátka povinností. Za národní tým malého státu hrají amatéři, a tak není divu, že si ostatní výběry plné hvězd s outsiderem běžně hravě poradí. Ale když se sanmarinskému celku výjimečně zadaří, je z toho nezapomenutelná událost.

A poslední dva soutěžní zápasy vyšly fotbalovému „mrňousovi“ na výbornou. Udržet dvakrát čisté konto? To byl historický počin, který způsobil slzy. San Marino neoloupilo o body žádnou z větších reprezentací, ale to nikdo v týmu trenéra Franca Varelly neřeší.

Nejprve v polovině října dokázalo v rámci Ligy národů remizovat 0:0 s Lichtenštejnskem. Stalo se tak po dlouhých šesti letech a 36 utkáních, co sanmarinští fotbalisté neprohráli. Právě lichtenštejnský národní tým patří mezi oblíbené soupeře, protože proti němu získal stát obklopený Itálií své jediné vítězství v historii, které se zrodilo v roce 2004.

Dalo by se říct, že říjnovým bodem splnilo San Marino své cíle na několik let dopředu. Zadařilo se však hned i v dalším soutěžním duelu. V domácím zápase s Gibraltarem hrálo takřka polovinu zápasu bez vyloučeného stopera a kapitána Davide Simonciniho. Přesto nedostalo žádný gól a druhé čisté konto bylo na světě.

Stalo se tak vůbec poprvé v historii, aby San Marino neinkasovalo branku ve dvou po sobě jdoucích utkáních. Ostatně s nulou na výsledkové tabuli skončilo po 90 minutách do letošního podzimu pouze dvakrát.

Historická bilance San Marina

  • Výhry: 1
  • Remízy: 5
  • Prohry: 158

Velmi dojemný byl proto pozápasový rozhovor s hráčem Dantem Rossim, kterému z očí tekly proudem slzy. „Pro mě je to opravdový sen. Nemohu moc mluvit,“ soukal ze sebe stoper Chiesanuovy. „Moje rodina je šťastná. Chtěl bych poděkovat mým spoluhráčům a celému týmu,“ doplnil.

Rossi si dobře uvědomoval, jak výjimečný je tento počin pro všechny fotbalové nadšence ze státu, kde žije pouze 34 000 obyvatel. „Tuto remízu věnuji celé naší zemi. Jsme malý stát, ale máme velké srdce,“ dodal 33letý hráč.

Bod proti Gibraltaru si užívala také fanouškovská skupina reprezentace na Twitteru. „Uhráli jsme remízu s lídrem naší skupiny. Vyhráli jsme bod, přestože jsme hráli ve druhém poločase pouze v deseti lidech. Na konci roku se zrodil historický okamžik. Pojďme se radovat, pojďme slavit. A buďme hrdí na naše kluky, kteří tolik dřou. Forza Titani.“

Pak se majitelé účtu omluvili s vysvětlením: „Místo roku tam mělo být dne. Nemůžu psát, jak mám z radosti slzy v očích.“

Veselo bylo rovněž před rokem v listopadu, když sice sanmarinská reprezentace prohrála s Kazachstánem, ale aspoň po dvou letech vstřelila gól. Utkání z jejího pohledu skončilo 1:3.