Internet i televize neustále informují o tom, co může způsobit krmení zvířat. Marně. Počet případů roste a uhynulá zvířata se objevují stále častěji i ve výbězích opatřených cedulí „PROSÍME, NEKRMIT“. Sezóna krmičů trvá celoročně. Jednou z prvních obětí roku 2019 se stal daněk Alfons.
„Alfons se před smrtí trápil několik hodin a ani zásah našich zaměstnanců jej nedokázal zachránit. Příčinu jeho skonu odhalila pitva, během které veterinární lékařka zjistila, že zvíře zemřelo v důsledku požití plesnivého a sladkého pečiva. To způsobilo acidózu bachoru, která je pro přežvýkavce velmi nebezpečná a často končí jejich smrtí,“ uvádí Lesy hl. m. Prahy na svých stránkách. Bohužel už tehdy vše nasvědčovalo tomu, že Alfons nebude poslední obětí.
Uhynulá zvířata se od začátku roku počítají na desítky. Řeč je ale jen o případech, které majitelé oznámí na svých stránkách nebo sociálních sítích. Kolik zvířat uhynulo bez povšimnutí veřejnosti, nikdo neví. A oběti jsou takřka každý týden - například následkem požití trávy ze sekačky, kterou někdo vysypal do výběhu zvířat bez vědomí majitele, uhynulo několik koz včetně malých kůzlat. Všechna zvířata při tom velmi trpěla. Předtím uhynul kůň, kterého někdo nakrmil hrachem. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Smrtící dárek od souseda
Majitelé koní se často setkávají s tím, že jim sousedé nasypou do výběhu posekanou trávu přímo ze sekačky. To ale může zvířatům způsobit velké bolesti a následně i smrt. Proč? Tráva ze sekačky kvůli teplu začne ihned kvasit, což uvolňuje v koňském žaludku plyny a může to způsobit koliku. Vzhledem k tomu, že jde často o trávu posekanou za anglických trávníků, která je velmi krátká, koně ji řádně nepřežvýkají a nesmísí se slinami, jako to běžně dělají. Místo toho ji hned spolknou. Krom toho jim tito krmiči můžou způsobit otravu tím, že v posekané trávě jsou přimíchány byliny, které jsou pro koně jedovaté. Ousdnou se tráva ze sekačky může stát i kozám a ovcím.
Stejně tak může zvířata zabít nebo jim velmi ublížit i kopa jablek nasypaná do výběhu. Zvířata jsou pravidelně krmená, mají možnost se pást a vše, co jim donesou krmiči, je „navíc“. Přinesli jste jen pár jablek či mrkev s tím, že když dáte každému zvířeti jeden kus, nemůže mu to ublížit? Pak si uvědomte, že to samé mohlo udělat i 30 lidí před vámi. Pokud chcete krmit zvířata v ohradách, která mají svého majitele, domluvte se s ním. On ví nejlépe, kolik toho zvíře může zkrmit a co mu může ublížit.
Rohaté neštěstí
S úhyny zvířat se často potýkají i majitelé koz a ovcí. Nejčastější příčinou je pečivo, které lidé sypou jak do výběhů zvířatům, tak do vody pro ptactvo. Obojí ale může způsobit smrt. U koz a ovcí totiž dochází v důsledku překrmení pečivem k namnožení pěny a plynů v bachoru, který začne utlačovat jiné orgány. Může dojít k selhání metabolického systému a zvíře po celou dobu trpí velkými bolestmi. Ano, k tomu může přispět i ten jeden krajíc suchého chleba, který zvířeti dáte s tím, že ho chcete potěšit.
O tom, co může způsobit krmení vodního ptactva pečivem jsme psali ZDE. Divoké kachny a labutě jsou zvyklé na krmení od člověka, ale stejně jako výše zmíněná zvířata, i je to může stát život. Krom toho, že kachnám udělá mnohem větší službu zelený hrášek (ne z konzervy!) než pečivo, už jste se u nás mohli dočíst. Pokud byste chtěli krmit „promyšleněji“, můžete labutím a kachnám pořídit speciální krmivo, které je k dostání v některých obchodech. Neznečišťuje vodu a ptactvu neubližuje, protože má vyvážené složení.
Zvířata nejsou odpadkový koš. Děkujeme všem, kteří to respektují.