reklama

Když rozdíly mizí, 28. díl: Stratég z laboratoře

Vědci se nepřestávají přít o to, zda úspěch zvířat při vykonávání zadaných úkolů ukazuje, že jsou schopna používat logiku. Jelikož jejich experimenty často zahrnují i odměnu za vykonání úkolu, mohlo by to prostě jen znamenat, že zvířata nejednají logicky, ale jen se snaží získat co největší odměnu. Díky studii Grega Jensena z Kolumbijské univerzity jsme však zjistili, že makakové používají při řešení úloh logické uvažování.

reklama

Vědci se nepřestávají přít o to, zda úspěch zvířat při vykonávání zadaných úkolů ukazuje, že jsou schopna používat logiku. Jelikož jejich experimenty často zahrnují i odměnu za vykonání úkolu, mohlo by to prostě jen znamenat, že zvířata nejednají logicky, ale jen se snaží získat co největší odměnu. Díky studii Grega Jensena z Kolumbijské univerzity jsme však zjistili, že makakové používají při řešení úloh logické uvažování.

K tomuto zjištění vědecký tým pod jeho vedením využil takzvané tranzitivní inference. (My jsme se s ní setkali už v díle o cichlidách.) Příkladem tohoto jevu je pochopení toho, že pokud A je větší než B a B je větší než C, A musí být větší než C. Jde o velice důležitý prvek dedukce a vědci se dlouho domnívali, že je vlastní jen lidem. V posledních desetiletích však přišli na to, že kromě jiných primátů tranzitivní inferenci při rozhodování používají i hlodavci, ptáci, ale i vosy.

Podle jiné studie makakové vládnou i další pozoruhodnou schopností. Protože je ve světě makaků polygamie běžnou záležitostí a samci často přecházejí mezi jednotlivými společenskými skupinami, malí makakové vyrůstají jen se svými matkami. I přesto snadno rozpoznají členy své rodiny z otcovy strany. Výzkumníci se domnívají, že jim prostě stačí se na jinou opici podívat a hned vědí, zda jsou příbuzní. Taková dovednost přijde vhod, pokud chcete mít jistotu, že se nespustíte s příbuzným, a neohrozíte tím svá budoucí mláďata.

Kromě toho ale vědci rozebrali i další mýtus. Ještě samotný Darwin se domníval, že primáti nejsou schopni řeči, jelikož k tomu jejich mozky nejsou dostatečně vybaveni. Dnes platí úzus, že za to může jejich hlasové ústrojí. Ale copak to nezvládnou i papoušci? Vědcům to vrtalo hlavou. Tuto záhadu jim pomohl rozlousknout makak Emiliano. Nastavení jeho hlasového ústrojí spojili s počítačovým programem, který simuluje produkci hlásek a souhlásek. Zjistili, že v porovnání s člověkem simulovaný hlas makaka zní trochu mdle a kostrbatě, ale slova jsou zcela srozumitelná. Znamená to, že makakové mohou mluvit stejně jako my. Až na jednu drobnost – opice a lidoopi totiž nemohou ovládat svaly hlasového ústrojí natolik, aby mohli promluvit. Možná by si pak lidé konečně pořádně rozmysleli, jestli pokusy na zvířatech přece jen nejsou překonané a zbytečné, stejně jako zabíjení makaků na maso.

Tagy:
ON-LINE: Kajakářka Kudějová neprošla do finále. Nečekaně se loučí i Plíšková
OH 2021

Živě
ON-LINE: Kajakářka Kudějová neprošla do finále. Nečekaně se loučí i Plíšková

Největším úspěchem české výpravy je zatím postup Markéty Vondroušové do čtvrtfinále tenisového turnaje. Porazila světovou dvojku Naomi Ósakaovou. Nečekaně naopak končí Barbora Krejčíková i Karolína Plíšková. Na stříbro Lukáše Rohana nedokázala navázat česká kajakářka Kateřina Minařík Kudějová, která překvapivě vypadala už v semifinále. Úspěch pro české plavání zapsala Barbora Seemanová, která vybojovala první olympijské finále od roku 2000.

KOMENTÁŘ: Ruce vzhůru, kontrola. Jak buldozer Maláčová hraje předvolební divadlo
Názory

KOMENTÁŘ: Ruce vzhůru, kontrola. Jak buldozer Maláčová hraje předvolební divadlo

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že v tuzemských firmách panuje otrokářství, šikana a/nebo zastrašování. Vydala se proto do českých „bavlníkových“ továren na kontrolu, aby dala najevo, kdo je v téhle zemi pánem. Sice nic nevyřešila, ale média jí byla plná. A o to zřejmě dodýchávající sociální demokracii před volbami jde. Bude to však ke vstupu do Sněmovny stačit?

Další vážné následky covidu. Způsobuje pokles inteligence, tvrdí experti

U lidí, kteří prodělali nemoc COVID-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Nepatříš na olympiádu, četla Vondroušová, teď se postarala o senzaci. Co říká o zápase?

Český ženský tenis zažívá v posledních měsících pořádné žně. Roland Garros ovládla Barbora Krejčíková, ve Wimbledonu došla až do finále Karolína Plíšková. Hlavní olympijskou hvězdou je Markéta Vondroušová, která v úterý vyřadila domácí celebritu Naomi Ósakaovou. Pro rodačku ze Sokolova jde o obří satisfakci, protože před hrami v Tokiu narazila na početné hlasy fanoušků, kteří se podivovali nad tím, že zrovna ona dostala šanci hrát pod pěti kruhy.

Čeští lékaři už aplikovali přes 10 milionů dávek očkování proti covidu. Čísla klesají

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění COVID-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10 064 380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,6 milionu lidí. V pondělí v Česku přibylo 206 potvrzených případů koronaviru, zhruba o desítku méně než předchozí pondělí. Počty nově nakažených klesají v mezitýdenním srovnání devět dní po sobě.

reklama

Domácí zpravodajství

Kubek: Ještě je čas, očkujte se. Pokud se epidemie rozjede, budou umírat neočkovaní

„Pokud přijde na podzim další vlna epidemie koronaviru, budou zbytečně umírat ti, kteří se nenechali naočkovat,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS prezident České lékařské komory Milan Kubek. Dodal, že když se do vakcinace nyní „šlápne“, mohla by Česká republika na podzim dosáhnout alespoň 70procentní proočkovanosti. Podle imunologa Zdeňka Hostomského navíc neexistuje logisticky snadný způsob, jak ve velkém měřit hladiny protilátek a míru imunity, které by třeba pomohly vyjmout některé lidi z pravidelného testování.

reklama