Když rozdíly mizí, 37. díl: Vnímavý poustevník s podivnou evoluční historií

Mohlo by se zdát, že krabové žijí poměrně prosté životy. Celé dny se hrabou v zemi a hledají potravu v podobě menších živočichů. Nedávné výzkumy však ukazují, že navzdory drobnosti svého mozku, jsou krabové schopni vysoce kognitivních dovedností. A stačí jim k tomu jen pár neuronů!

I když se nervový systém krabů liší od obratlovců, jejich smysl čichu, chuti i zraku jsou velice rozvinuté. Co na tom, že cítí svými tykadly, nebo že ochutnávají smyslovými vlásky na nohách… V jiných ohledech se od nás ale zas tak moc neliší. Výzkumy samozřejmě také ukazují, že jsou schopni cítit bolest. A nejen to – vědci prokázali, že si dokáží tento pocit uložit do paměti. Díky tomu se krabové dokáží rozhodovat na základě minulých zkušeností a zážitků. Zapamatují si například místo, kde byli napadeni predátorem, a naučí se tomuto místu vyhýbat. Tuto zkušenost si navíc ukládají do dlouhodobé paměti.

Mozek členovců (mezi které krabi patří) je „zázrakem“ sám o sobě. Vědcům totiž napovídá mnohé o evoluci moderních forem mozku. Jednoduchý mozek totiž nemusí být automaticky i starší „nerozvinutou“ formou. Spíše naopak, jsou důkazem, že i u mozku evoluce může dát přednost zjednodušování.

V evoluční biologii se však proslavili ještě něčím jiným. Takzvaná karcinizace je procesem, při kterém se z "nekrabí" formy života vyvine ta "krabí". Na tom by samozřejmě nebylo nic tak zvláštního - přeci jen právě tak evoluce funguje. Zvláštností u krabů ale je to, že u nich k tomuto procesu došlo hned několikrát na více místech zároveň – objevila se alespoň u pěti druhů korýšů.