Původně kojoti žili na území severního Mexika, dnes je najdete po celém kontinentě. Zdroj: Pixabay
O kojotech se často mluví spíše v negativním slova smyslu. Nebylo tomu tak ale vždy. Původní obyvatelé si kojotů vážili a teprve až kolonizátoři jim vdechli auru méněcennosti. Přitom na vynalézavější druh byste narazili jen sotva.
I když je kreslený kojot Vilda mazaný a nápady jen srší, jen málokdy mu vyjdou tak, jak by si představoval, a o kojotech často mluvíme ve spojení s přídavným jménem „zbabělý“. Přitom už původní američtí obyvatelé považovali kojoty za šibaly. Podle mytologie jednoho z indiánských kmenů dokonce Kojot kdysi zachránil svět, když se obětoval za záchranu svých přátel. Původní obyvatelé ke kojotům cítili posvátný respekt. Na rozdíl od evropských kolonizátorů – ti je podobně jako jiné druhy začali okamžitě vybíjet.
Dnes se kojoti uživí i ve městech - loví zde veverky i odpadky. Zdroj: Pixabay
Avšak kojotům se v posledních sto padesáti letech dařilo mnohem lépe než jiným predátorům, kterým hrozilo vyhynutí rukou lidí. Zatímco se kdysi omezovali jen na západní pláně Severní Ameriky, dnes obývají většinu tohoto kontinentu a najdete je i ve městech. Vděčí za to i své vynalézavosti při získávání potravy. Nejen, že jsou schopni odlákat lidi od svých piknikových dek, ale jsou známy i případy, kdy kojot vehnal králíka přímo do cesty projíždějícímu automobilu.
Na rozdíl od Indiánů považují dnešní farmáři kojoty za škodnou. Zdroj: Pixabay
Výzkumníci je dlouho považovali za mistry přizpůsobení, ale nové studie odhalují, že úspěch přežití těchto možná nepůsobivých příbuzných vlků leží v něčem jiném. V posledních dvou stoletích neváhali a využili nepřítomnosti vlků, které lovci dovedli na pokraj vyhynutí. Obsadili jejich původní teritoria a dokonce se s vlky začali křížit. Dokazují to genetické studie kojotů ze severovýchodu Severní Ameriky, kteří jsou větší než na zbytku kontinentu. Díky této výhodě nově dokázali skolit i dospělého jelena.
