Rakovina slinivky je sedmým nejčastějším typem zhoubného nádoru v Česku. Zdroj: Profimedia.cz
Rakovina slinivky břišní představuje velmi vážné a zákeřné onkologické onemocnění, které člověku nedává velké šance na uzdravení. Ročně si tuto diagnózu vyslechne v Česku 2 300 pacientů a tento počet se neustále zvyšuje. V nedávné době prohrál boj s touto nemocí oblíbený slovenský hudebník Vašo Patejdl, který zemřel pouhé dva týdny poté, co se dozvěděl diagnózu. Zákeřnost onemocnění spočívá především v tom, že probíhá skrytě a když se objeví příznaky, je už obvykle pozdě. CNN Prima NEWS oslovila gastroenterologa Ilju Tachecího, aby popsal, proč se tento typ rakoviny tak špatně odhaluje a kteří lidé patří do takzvané rizikové skupiny.
Pane docente, proč je rakovina slinivky tak extrémně závažná, přichází se na ni pozdě a šance na uzdravení jsou minimální?
Závažnost onemocnění rakovinou slinivky břišní vyplývá ze dvou faktů. Zaprvé se jedná o umístění orgánu a nádoru hluboko v oblasti mezi žaludkem a zadní stěnou břišní. Rakovina je tedy dlouho prakticky nezjistitelná běžným vyšetřením břicha. Zadruhé nemá onemocnění časné a typické příznaky. Pokud se objeví obtíže, bývá bohužel často nádor již pokročilý a obtížně ovlivnitelný léčbou.
Rakovině slinivky nedávno podlehl i slovenský hudebník Vašo Patejdl, více v reportáži:
Kolik lidí ročně si vyslechne tuto diagnózu?
Rakovina slinivky břišní je celosvětově sedmou nejčastější příčinou smrti na nádorové onemocnění, ročně onemocní okolo půl milionu osob. V České republice se jedná o sedmý nejčastější zhoubný nádor, ročně je diagnostikován u zhruba 2 300 osob. Závažný je trvalý vzestup výskytu tohoto onemocnění především v ekonomicky rozvinutých zemích Evropy (včetně naší republiky) a Severní Ameriky, v Japonsku a Austrálii. Odhaduje se, že do roku 2030 bude rakovina slinivky břišní nejčastější příčinou smrti z důvodu onemocnění trávicího traktu.
Lékař a gastroenterolog doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D. je přednostou II. interní gastroenterologické kliniky, Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Dlouhodobě se věnuje problematice invazivní gastrointestinální endoskopie, endoskopické léčbě časných nádorů trávicího traktu a inovativních endoskopických metod (kapslová endoskopie, umělá inteligence v gastrointestinální endoskopii).
Kterou skupinu lidí postihuje nejčastěji?
Onemocnění je poměrně vzácné před 45. rokem věku, nejvyšší výskyt pozorujeme mezi 65. až 80. rokem. Častěji se vyskytuje u mužů.
Je vůbec možné odhalit nádor na slinivce v počáteční – léčitelné fázi?
Bohužel většinou ne. Zákeřnost tohoto typu onkologického onemocnění spočívá v jeho obtížné diagnostice právě ve fázi, kdy je potenciálně vyléčitelné. S růstem velikosti nádoru se snižuje podíl nemocných přežívajících alespoň několik let. Průměrné dožití pěti let pozorujeme pouze u přibližně deseti procent nemocných.
Může lékař poznat něco pouhým sonografickým vyšetřením, když by pacient pravidelně chodil na ultrazvukové kontroly břicha?
Břišní ultrazvuk má bohužel mnoho limitů, které jeho schopnost identifikovat počínající rakovinu významně snižují. Metoda je výrazně závislá na zkušenostech experta, který ji provádí. Přehlednost slinivky břišní zhoršuje tuk (u obézních nemocných) a vzduch (u pacientů s meteorismem – plynatostí). Spoléhat se tedy na ultrazvuk břicha úplně nelze. Také CT vyšetření břicha, které je jinak relativně přesnější ve srovnání s ultrazvukem, je schopné spolehlivě detekovat teprve nádor o velikosti okolo dvou centimetrů. Nejpřesnější pro diagnostiku menších a počínajících nádorů slinivky břišní je především takzvaná endosonografie. Jedná se o endoskopickou metodu, kdy je do trávicí trubice ústy zavedena ohebná hadice (endoskop) s ultrazvukovou sondou na konci. Tato technika je schopná odhalit nádor již od velikosti několika milimetrů.
Jakých projevů bychom si měli všímat a jsou nějaké příznaky ještě v rané fázi, nebo až v té pozdní?
Jak jsem již zmínil, onemocnění poměrně dlouhou dobu, v řádu několika let, probíhá zcela bezpříznakově. Obtíže jsou častější u pokročilejšího onemocnění, objevují se neurčité bolesti v nadbřišku, v zádech, plnost po jídle, pocity na zvracení. Typické je dále to, že tyto příznaky jsou zcela nespecifické a bývají častěji důsledkem jiných běžných onemocnění (například žaludku, žlučníku atd.). Při zvětšování nádoru se může objevit žloutenka, výraznější bolesti břicha a jinak nevysvětlitelný váhový úbytek. Pouze na základě příznaků nelze tedy podezření na rakovinu slinivky břišní bohužel jasně stanovit.
Docent Ilja Tachecí Zdroj: CNN Prima NEWS, Ilja Tachecí
Docent Ilja Tachecí Zdroj: CNN Prima NEWS
Existuje vůbec nějaká šance na vyléčení a pokud ano, v jakém případě?
Možnost vyléčení rakoviny slinivky břišní sice existuje, úzce ale souvisí s velikostí nádoru. Pouze radikální operace u velmi časného onemocnění přináší reálnou šanci na přežití alespoň pěti let. S růstem nádoru se prognóza onemocnění (i přes razantní léčbu) rychle a významně snižuje.
Kteří lidé patří do takzvané rizikové skupiny, tedy mají vyšší šanci, že rakovinou slinivky onemocní?
Mezi rizikové skupiny mohou patřit především příbuzní pacientů s rakovinou slinivky břišní (pro vysoké riziko je nutný vícenásobný výskyt onemocnění v rodině), osoby s prokázanou mutací některých genů a pacienti se současnými záněty slinivky břišní a dalšími genetickými mutacemi. Vyšší riziko rakoviny slinivky břišní je také u části nemocných s nově diagnostikovanou formou cukrovky (takzvaným pankreatogenním typem). U těchto nemocných může být cukrovka prvním projevem nádorového onemocnění.
Pomohlo by tedy vyhledat osoby, které mají zvýšené riziko rakoviny slinivky a nabídnout jim pravidelné preventivní vyšetření slinivky?
Ano, jak zmiňujete, vyhledávání osob s vysokým rizikem rakoviny slinivky břišní a jejich vyšetření vysoce spolehlivými diagnostickými metodami (tedy především endosonografií) je cesta ke zlepšení diagnostiky časných forem nemoci, a tím prognózy léčených pacientů. Vyšetření je u těchto osob poté prováděno pravidelně od určitého věku (většinou od 40 až 50 let). Podezřelý nález u nemocného ve vysokém riziku vzniku rakoviny je vždy varovný a měl by být co nejrychleji diagnostikován a řešen.
Podle jakých kritérií se stanoví, zda daný člověk spadá do rizikové kategorie a zaslouží si tedy podstupovat preventivní vyšetření slinivky?
Posouzení, zda je osoba ve vysokém riziku, není zcela jednoduché a patří do rukou specialisty. V indikovaných případech by měly být takové osoby vyšetřovány na pracovištích s dostatečnou erudicí a zkušeností s časnou diagnostikou této formy rakoviny. Česká gastroenterologická společnost spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví na vytvoření sítě takzvaných Center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, která se touto problematikou již intenzivně zabývá. V budoucnosti doufáme v rozvoj dalších, spíše laboratorních metod detekce (z krevního odběru), které by díky své bezpečnosti mohly diagnostiku tohoto závažného onemocnění významně usnadnit.
Jaká je nejlepší prevence rakoviny slinivky?
Jak pro rakovinu slinivky břišní, tak i pro velké množství dalších nádorů trávicí trubice a jiných orgánů platí, že základem prevence je přiměřený životní styl. Tento termín zahrnuje především snahu o dosažení psychické i fyzické pohody a výkonnosti (samozřejmě s respektem k celkovému stavu a věku). Z hlediska rakoviny slinivky břišní je jednoznačně rizikové kouření cigaret, nízká fyzická aktivita a obezita. Z dietních opatření má pravděpodobně pozitivní vliv zvýšená konzumace čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnného pečiva, mléka, ryb, ořechů a nižší příjem živočišných tuků, uzeného masa, soli a rafinovaného cukru.
