Rakovina slinivky patří mezi nejhorší typy nádorů. Rizikovým pacientům by mohl pomoci screening. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz, CNN Prima NEWS
Rakovina slinivky patří mezi nejzákeřnější onkologická onemocnění. Nemocný dlouho nepociťuje žádné obtíže, a když se objeví, bývá už pozdě. Vyléčí se jen malé procento pacientů. Lékaři nyní vidí naději ve screeningu vysoce rizikových pacientů, který by měl být dostupný od příštího roku. Jak přesně bude probíhat a kteří lidé patří do rizikové skupiny? CNN Prima NEWS při příležitosti Světového dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února, oslovila gastroenterologa docenta Ondřeje Urbana.
O rakovině slinivky se říká, že je to tichý zabiják. Velmi špatně ji lze odhalit, a když má člověk nějaké příznaky, tak až v pozdním stadiu. Existuje přesto nějaký optimistický scénář, pokud je tento karcinom odhalen brzy?
Ano, naštěstí to není tak zlé. Přibližně u pěti až deseti procent případů se rakovinu slinivky podaří vyléčit. Jedná se o pacienty, jejichž onemocnění bylo zachyceno v časném stadiu, takže nádor mohl být chirurgicky odstraněn dříve, než se rozšířil do dalších tkání a orgánů. U ostatních nemocných je cílem prodloužení života a zvýšení jeho kvality.
Včasné odhalení je možné asi jen opravdu velmi výjimečně. U kterých lidí je riziko zvýšené?
Kromě lidí, u nichž se onemocnění karcinomem slinivky objevilo u nejméně dvou rodinných příslušníků v jedné příbuzenské linii (například rodič a sourozenec), to jsou nositelé konkrétního rizikového genu. Ten se často diagnostikuje při vyšetření někoho z rodiny s jiným onkologickým onemocněním.
Doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., je přednosta II. interní gastroenterologické a geriatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Zajišťuje diagnostiku a léčbu onemocnění trávicího traktu – jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, jater, žlučníku, žlučových cest a pankreatu. Součástí léčebné a preventivní péče jsou kromě konzultací také endoskopická vyšetření, jako je gastrofibroskopie a kolonoskopie, které jsou standardními a osvědčenými diagnostickými a léčebnými metodami horní a dolní části zažívacího traktu. V současnosti se také aktivně věnuje připravovanému screeningu rakoviny slinivky.
Lidé, kteří patří do rizikové skupiny, mohou absolvovat bezplatný screening. Proč jen oni a co pro to musí udělat?
Screening u populace s nezvýšeným rizikem není v současné době možný a neprovádí se nikde na světě. Naproti tomu screening karcinomu pankreatu u osob s vysokým rizikem (u nás často označován jako depistáž) se podle nedávno provedených zahraničních studiích osvědčil. Nádory jsou zachyceny dříve a výsledky léčby jsou lepší než u těch, kteří screeningem neprošli. Zatím není organizovaný státem, ale je iniciativou gastroenterologů, jejichž cílem je zlepšit osud nemocných. Častěji než od praktických lékařů přicházejí tito lidé z ambulancí onkologů a klinických genetiků. Samozřejmě, pokud má praktický lékař ve svém sledování rizikovou osobu, může ji ke gastroenterologovi odeslat.
Jak by měl tento screening probíhat?
Hlavní metodou screeningu je endoskopický ultrazvuk, tedy speciální vyšetření pomocí miniaturní ultrazvukové sondy na konci ohebného endoskopu. Pacientovi je aplikována utišující injekce, poté se přístroj zavede ústy do žaludku a slinivka je vyšetřena přes žaludeční stěnu. Velmi krátká vzdálenost mezi sondou a slinivkou umožňuje zobrazení v potřebném rozlišení, je možné diagnostikovat nádory o velikosti pěti milimetrů. Po výkonu, který trvá maximálně desítky minut, si pacient odpočine a je propuštěn. Pokud lékař objeví podezřelý nález, provede následně biopsii z daného místa. Alternativou je vyšetření magnetickou rezonancí, kterou dělají kolegové radiologové – je méně invazivní, ale také méně přesná.
Jak často by bylo vhodné tento screening opakovat?
Ideálně jednou ročně.
Lidí s rakovinou slinivky neboli pankreatu neustále přibývá. Čím to může být způsobeno?
Ano, ve vyspělých zemích případů nádoru slinivky přibývá a například v USA předpokládají, že se v roce 2030 stane nejčastějším smrtícím nádorem trávicího ústrojí. Příčiny tohoto vzestupu nejsou známy, alespoň částečně jdou na vrub nesprávnému životnímu stylu. Například kouření cigaret zvyšuje riziko dvojnásobně, odhaduje se, že tímto zlozvykem je způsobeno 20 procent nádorů slinivky. A již lehká obezita (BMI nad 30) zvyšuje riziko také o 20 procent. Častěji také onemocní lidé, kteří pravidelně pijí alkohol, a ti, kteří pracují s některými toxickými látkami.
Docent Ondřej Urban, Ph.D., je přednosta II. interní gastroenterologické a geriatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ondřej Urban
Existuje nějaká prevence, díky které lze riziko vzniku nádoru snížit?
U kuřáků, kteří přestali kouřit, riziko postupně klesá. I redukování hmotnosti je v silách každého člověka. Doporučuje se nepít žádný alkohol, ale když už, tak maximálně jeden drink (14 gramů alkoholu) u žen a dva drinky u mužů.
Pokud se rakovina slinivky objeví v rodině, od kterého věku by měli chodit příbuzní na prevenci?
Tato otázka není úplně jednoznačně vyřešena. Doporučujeme začít o deset let dříve, než onemocněl nejmladší postižený člen rodiny. U genetického rizika záleží na typu genu, který je postižen.
Ve kterém věku se toto onemocnění nejčastěji objevuje a lze říci, zda postihuje častěji ženy nebo muže?
Naprostá většina onemocní po 45. roce věku, muži o něco častěji.
Pokud by „rizikoví" pacienti chodili na pravidelné screeningy, klesl by podle vás citelně počet nemocných?
V Česku ročně onemocní asi 2 300 osob, z nichž je ve vysokém riziku jen 10 procent. Zatím tedy nemůžeme očekávat citelné snížení počtu nemocných, ale v konkrétním případě můžeme zachránit život. V blízké budoucnosti lze očekávat, že se objeví jednoduchý krevní test, který z populace s běžným rizikem vybere ty ohrožené, kterým budeme věnovat pozornost.
Jakmile specializovaná centra získají akreditaci, budou moci provádět tyto screeningy běžně? A pacientům bude stačit doporučení od praktika?
Ano, jedním z cílů center digestivní endoskopie je provádění vysoce kvalitní endoskopické ultrasonografie. Centralizace složitých výkonů do center je nezbytná k zajištění dostatečné kvality, je to celosvětový trend. V centrech také budou spolupracovat gastroenterologové s onkology, chirurgy, radiology, patology a dalšími odborníky tak, aby měl pacient vše potřebné na jednom místě. Praktický lékař pak bude mít možnost poslat do něj svého pacienta.
Jaké existují možnosti léčby v případě brzkého odhalení rakoviny slinivky?
Jedinou nadějí na vyléčení je chirurgické odstranění nádoru. Často následuje onkologická léčba, většinou chemoterapie, méně často radioterapie nebo kombinace.
Jak konkrétně o sobě dává vědět, často tedy až v pozdním stadiu?
Příznaky jsou pozdním projevem a jsou nespecifické. Jedná se zejména o bolest břicha v okolí pupku, která se někdy šíří do zad, nechtěný váhový úbytek, zežloutnutí kůže a očního bělma nebo dlouhodobé a jinak nevysvětlitelné zvýšení tělesné teploty. Tyto příznaky sice většinou nejsou způsobeny zhoubným nádorem, protože jsou běžnými projevy jiných onemocnění, ale není dobré je podcenit. Není na co čekat, čas u karcinomu slinivky běží rychle. Ukazuje se také, že před tím, než se nádor projeví jinak, se u řady pacientů objeví zvláštní forma cukrovky. Někdy cukrovka předchází další příznaky karcinomu slinivky o mnoho měsíců. To by mohlo alespoň u některých nemocných vést k časnému stanovení správné diagnózy.
