Lidé by se více testovali, pokud by dostali kompenzace ušlých zisků v případě nutné karantény, ukázal také výzkum. Zdroj: Pixabay
Až polovina lidí vyjádřila v září ochotu nechat se očkovat proti koronaviru, od té doby ale číslo klesá, upozornil výzkum projektu Život během pandemie. Ten odhalil i fakt, že ochotu lidí nechat se testovat by zvýšila jistota finanční kompenzace v případě, že by je pozitivní výsledek testu a následná povinná karanténa připravily o část příjmů.
Výzkum zveřejnil jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop. Jen třetina pracujících se v něm vyjádřila, že by se určitě chtěla nechat bezplatně otestovat na covid, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky. Další třetina je spíše ochotná jít na test, ale zbylá třetina se testovat nechce. Ochota pracujících nechat se testovat by se zvýšila až na 47 procent, pokud by v případě pozitivního testu a následné izolace dostali finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů.
Ukazuje se také, že pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci COVID-19, je motivací k testování dostupnost odběrového místa. Pokud by bylo v místě jejich bydliště a nemuseli by na odběr čekat, na test by určitě šly zhruba dvě pětiny dotázaných. Pokud by v případě pozitivního výsledku navíc dostali 5 000 korun jako finanční kompenzaci k nemocenské, určitě by na test šla polovina lidí a dalších 31 procent by spíše šlo.
Zájem o očkování klesá
Průzkum se zabývá také názory na očkování proti covidu. Až polovina dospělých by se očkovat nechala, ale od září toto číslo o šest procentních bodů kleslo. „To může souviset s poklesem důvěry k vládě v oblasti řešení epidemie, ale může to být i důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování,“ uvádí autoři. Upozorňují navíc na to, že pokud by lidé museli kvůli očkování dojíždět nebo omezit svou práci, tedy pokud by měli nepřímé finanční náklady, jejich ochota by se snížila. Jako hlavní důvod odmítnutí vakcíny lidé uvádějí obavy z vedlejších účinků. Nejvíce se zájem o vakcínu mezi zářím a prosincem snížil mezi mladšími respondenty do 34 let a lidmi bez maturity. U vysokoškoláků naopak zůstal stabilní.
Nakažení nechtějí hlásit, s kým se potkali
Autoři také uvádějí, že současný systém trasování, kdy hygienici zjišťují kontakty nakažených koronavirem s dalšími lidmi, část těchto kontaktů vůbec nezaznamená. Hygienici už dříve přiznávali, že lidé zpravidla hlásí, že byli ve styku jen s jedním člověkem. Respondenti ale v průzkumu v druhé polovině listopadu mluvili o zhruba pěti kontaktech bez roušky delších než 15 minut, na začátku prosince pak téměř o šesti kontaktech. Neochota nemocných hlásit další lidi může podle autorů souviset s tím, že nechtějí ohrozit kolegy a známé možným poklesem příjmů kvůli odchodu na nemocenskou.
Průzkumu projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2 200 až 2 600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a to, jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.
