Pokud by prezident například ze zdravotních důvodů nemohl vykonávat svou funkci, jeho pravomoci by přebrali další nejvyšší ústavní činitelé. V povolebním vyjednávání by klíčová role připadla předsedovi Sněmovny. Po volbách by mohl vybírat nového premiéra. Prezident Miloš Zeman má totiž problémy se zdravím. Ruší svůj program a volit musel přímo na zámku v Lánech, kam mu dovezli volební urnu.
Hlava státu má klíčovou roli po volbách, má zásadní vliv na povolební vyjednávání. Miloš Zeman se v současné chvíli potýká se zdravotními problémy. Ačkoli podle mluvčího Jiřího Ovčáčka může vykonávat své ústavní povinnosti, čím dál častěji se objevují scénáře, co by se stalo ve chvíli, pokud by prezident svůj úřad nemohl vykonávat.
- Role prezidenta po volbách
Je to právě hlava státu, kdo vybírá premiéra a pověřuje ho sestavením vlády. Při výběru není hlava státu nijak omezena. Prezident Miloš Zeman už avizoval, že sestavením kabinetu pověří předsedu vítězné strany. Ohlásil, že koalice jako jednu stranu počítat nebude. Vítězná strana je podle Zemana ta, která bude mít nejsilnější poslanecký klub. Strany z koalice Spolu i Piráti a STAN deklarovali, že i když kandidují ve volbách společně, chtějí mít samostatné kluby.
- Prezident má i druhý pokus
Pokud vláda nezíská důvěru ve Sněmovně, prezident má ještě druhý pokus. Premiérem může určit klidně stejného politika. Stalo se tak například po posledních sněmovních volbách, dvě šance na sestavení vlády získal od prezidenta Miloše Zemana předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
- Třetí pokus je na předsedovi Sněmovny
Pokud ani jedna z vlád nezíská důvěru Sněmovny, třetí pokus při výběru premiéra přísluší šéfovi dolní parlamentní komory. Po volbách proto může nastat o tento post velký boj.
- Co když prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat úřad?
Pokud prezident nemůže vykonávat svůj úřad nebo se prezidentské křeslo uvolní, pravomoci hlavy státu se rozdělují mezi tři další ústavní činitele – předsedy Senátu, Sněmovny a vlády. Po volbách je ale nejdůležitější předseda Sněmovny, protože na něj přechází pravomoc jmenovat premiéra.
A právě tady nastává paradox. Předseda Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO by mohl za premiéra vybrat svého šéfa Andreje Babiše. Vondráček totiž ve funkci skončí až 21. října. Mandát poslance je čtyřletý a v roce 2017 se volby konaly 20. a 21. října. CNN Prima NEWS takový scénář potvrdil ústavní právník Jan Kudrna, mluvil o něm i další z ústavních právníků.
„Předseda Sněmovny Vondráček bude mít svou funkci do 21. října, kdy uplynou čtyři roky od doby, co začala své období dnešní Sněmovna, a on přestane být poslancem, a tím pádem i předsedou Sněmovny,“ řekl Právu ústavní právník Jan Kysela.
„Skončí-li předčasně stávající prezident, přecházejí jeho pravomoci dílem na premiéra, dílem na předsedu Sněmovny. Bylo by vskutku půvabné, kdyby o novém premiérovi rozhodoval Radek Vondráček. Koho by asi navrhl?“ tázal se na Twitteru politolog Jiří Pehe.
Redakce se Vondráčka zeptala, jestli je na takový scénář připraven a zda by Babiše jmenoval. „To není o připravenosti. Teď hlavně přeji panu prezidentovi, ať se jeho zdraví zlepší. To je teď nejdůležitější ze všeho,“ uvedl předseda Sněmovny.
- Jak se volí předseda Sněmovny?
Jak už bylo řečeno, 21. října uplyne mandát předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) a poslanci si musí v tajné volbě zvolit nového šéfa na ustavující schůzi Sněmovny. Na jménu se mohou poslanci předem dohodnout. Pokud toho ale nejsou schopni, čeká je „bojové“ hlasování.
Jednací řád Sněmovny stanoví, že v prvním kole je předsedou dolní komory zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných zákonodárců. Pokud žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani jeden kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, do 10 dnů se musí konat nová volba podle stejných pravidel.
Pokud prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, některé pravomoci přebírá předseda vlády. Premiér do zvolení nového prezidenta například sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí nebo uděluje amnestie.
Prezidenta částečně zastupuje i předseda Senátu. Ve chvíli, kdy vymezené funkce prezidenta republiky vykonává předseda vlády, šéf horní komory má pravomoc vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Senátu zároveň vyhlašuje prezidentské volby. Ústava říká, že pokud se úřad hlavy státu uvolní, volby prezidenta se konají do devadesáti dnů. „Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním,“ stojí v ústavě. Předsedou Senátu je Miloš Vystrčil (ODS).
