Vylučuje se ochrana klimatu a obranné politiky? Ne, naopak se doplňují, ukazuje analýza think-tanku Bruegel. V některých ohledech jsou úkoly, které dávají smysl pro obranyschopnost Evropy i klimatickou politiku, dokonce shodné. Doporučuje proto „nakopnutí“ evropského vývoje syntetických paliv do stíhaček, odstřihnutí Evropy od závislosti na zahraničních zdrojích energie nebo využití kapacit automobilek pro výrobu zbraní.
Zatímco v dřívějších letech bylo hlavním tématem politiky v EU klima, nyní jej nahradila obrana. Obojí vyžaduje vysoké investice. Nedávná analýza renomovaného think-tanku Bruegel nicméně ukazuje, že obrana a klima se mohou posilovat navzájem.
ČTĚTE TAKÉ: Děsivé probuzení v Řecku: Šílené, celý hotel se třásl jako dětská kolébka, popisují svědci
Které to jsou, přinášíme ve stručném přehledu.
1. Udělat čáru za energetickou závislostí
Na prvním místě stojí dosažení strategické energetické nezávislosti. Státy Evropy by proto měly stát zejména na takovém mixu, jako jsou obnovitelné zdroje nebo jádro. Díky tomu by se zbavily závislosti na externích dodavatelích, mezi které donedávna z významné části patřilo Rusko.
Na významu roste také odolnost energetické sítě v Evropě vůči možným útokům, ať už těm kybernetickým, anebo na jednotlivé elektrárny. Jako řešení proto zpráva podtrhuje více decentralizovaný systém.
Už nyní jsou podle serveru Ember fosilní paliva jsou ve velké části Evropy na ústupu. Celkem 61 procent elektřiny tak nyní pochází z čisté energie, z toho 20 procent z jaderné energie, dalších 18 procent z vodní energie a 20 procent z rostoucí větrné a solární energie.
Nuclear is still #1 in the EU 🏆
— Johan Christian Sollid (@sollidnuclear) January 23, 2025
In 2024, nuclear energy accounted for 24% of all electricity in the EU
Compared to 2023, nuclear production in the EU increased by 30 TWh
You rarely hear about it, but nuclear has been the largest source of electricity in the EU for decades pic.twitter.com/4JQTllNQqe
Celkově se ale budování nezávislosti nedaří. Podle nedávného reportu boardu Federálního rezervního systému státy EU spíš stagnují v závislosti.
2. Ekologické palivo pro tanky i stíhačky?
Státy by podle Bruegelu měly také výrazně zrychlit výrobu „zelených“ syntetických paliv. Ta jsou podle analýzy zásadní zejména pro těžká vojenská vozidla, letectví či námořní dopravu.
Spotřeba paliva v době války je podle firmy Rheinmetall 20 až 60 litrů denně na vojáka. I proto mají zásadní význam pro dlouhodobé zajištění fungování evropských vojenských sil. Zdůrazňuje to také report bývalého finského prezidenta a uznávaného experta na obranu Sauli Niinistöa.
NEW🚨Increased EU defence spending is often seen as being in conflict with the climate agenda. While there is a trade-off on public spending, there are at least 7 shared areas that could form the basis for a common EU defence & climate agenda.https://t.co/3KfBprxLZH
— Simone Tagliapietra (@Tagliapietra_S) April 28, 2025
Jak nicméně ukazuje analýza Nadace informačních technologií a inovací, drtivá většina projektů zaměřených například na vodíkový pohon dosud nevyprodukovala žádný solidní výsledek.
3. ESG pro obranný průmysl?
Zpráva také přichází s návrhem zavést zelená kritéria i do veřejných zakázek na obranu. Například nakupovat zbraně nebo vybavení s nižší uhlíkovou stopou – tedy využívající zelenou ocel, ekologický cement či recyklované materiály.
Autoři argumentují tím, že obranné rozpočty rostou, a proto mají sílu táhnout poptávku po nízkouhlíkových technologiích. Navíc dodávají, že „zelenější“ materiály nemusí znamenat horší kvalitu ani vyšší cenu.
4. Z výroby aut k výrobě tanků
Přechod od spalovacích motorů k elektromobilitě ohrožuje desetitisíce pracovních míst v automobilovém sektoru. Bruegel proto navrhuje, aby se část těchto továren přeorientovala na výrobu pro obranný průmysl.
Tím by podle autorů zprávy EU zároveň řešila dva problémy najednou: udržení zaměstnanosti a zvýšení kapacit pro obranu. Továrny, které přijdou o zakázky na benzinové motory, by mohly začít vyrábět obrněnou techniku, vojenské baterie nebo logistická vozidla.
To se už částečně děje v praxi – dohodu o podobné spolupráci už podepsaly německá zbrojovka Rheinmetall a automobilka Volkswagen.
German defense giant Rheinmetall and MAN Trucks are reportedly exploring a joint venture to turn Volkswagen's Osnabrück facility into a military vehicle manufacturing plant.
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) April 16, 2025
The pair are in active, high-level talks with Volkswagen leadership. pic.twitter.com/P0GfwYPwUb
„Mohlo by jít o začátek více takových pokusů. Potenciál, aby tahle dvě odvětví spolupracovala, je obrovský,“ uvedl pro redakci CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik European Policy Centra (EPC) Paul Taylor. Automotive totiž nabízí jak potřebné průmyslové know-how, tak právě personální kapacity.
5. Surovinová soběstačnost, nutnost pro drony i soláry
Evropské státy jsou silně závislé na dovozu kritických surovin, jako je lithium, nikl nebo kobalt. Ty jsou zásadní jak pro klimatickou transformaci, tak pro výrobu moderní vojenské techniky. V současné době je hlavním dodavatelem podle dat Komise těchto materiálů Čína.
Přestože evropské státy disponují jen zlomkem těchto materiálů, zpráva zdůrazňuje potřebu získávat je na prvním místě „doma“.
Zpráva proto volá na prvním místě po rozvoji domácí těžby minerálů. Ve hře je proto přes téměř padesát Komisí vytipovaných lokalit těžby na území evropských států. Mezi nimi i krušnohorské ložisko lithia v Česku. Právě jeho poptávka během posledního roku vzrostla podle dat Mezinárodní energetické agentury (EIA) o 30 procent.
The European Commission has selected 47 Strategic Projects to secure and diversify access to raw materials in the EU.
— Visegrád 24 (@visegrad24) April 1, 2025
The new Strategic Projects mark an important milestone in the implementation of the Critical Raw Material Act (CRMA), which aims to ensure European extraction,… pic.twitter.com/OwhJ6YvcKa
6. Víc peněz na výzkum pro všechny účely
Možnou cestou, jak podpořit dekarbonizaci i obranu Evropy, je podle zprávy také smíchání různých evropských fondů. Díky odstranění mantinelů, na co přesně jsou které peníze určeny, by bylo podle zprávy možné urychlit vývoj technologií, které budou využitelné jak v obraně, tak v zelené transformaci.
Mezi takové technologie zpráva řadí například přenosné solární panely, bateriová úložiště nebo pokročilé energetické sítě.
7. Klimatická změna jako hrozba
Autoři připomínají, že vážnou bezpečnostní hrozbu představují také dopady klimatické změny. Extrémy počasí, sucha či migrační tlaky mohou destabilizovat řadu evropských regionů a přetížit humanitární i obranné kapacity.
Zpráva proto navrhuje, aby klimatická rizika byla systematicky zohledňována v plánování obrany Evropy. Civilní ochrana, krizové scénáře i výcvik by měly počítat se změněnými podmínkami, které budou podle expertů v příštích dekádách standardem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izraelská palba v Gaze: Zahynulo 24 lidí, čekali na humanitární pomoc, píše Reuters
