Zdroj: Profimedia.cz
Dechová cvičení patří mezi základní prvky při léčbě koktavosti.
Zdroj: Profimedia.cz
Každý rok v říjnu se připomíná Mezinárodní den porozumění koktavosti. Lidí s touto poruchou řeči je kolem nás mnoho. A vězte, že každodenní mluva, která je pro většinu z nás naprosto přirozená, je pro koktajícího člověka psychicky nesmírně náročná. Tito lidé bojují nejen sami se sebou, ale mnohdy také s nepochopením nebo neadekvátním chováním okolí.
Jak koktavost vzniká, lze ji s pomocí logopeda odstranit a jak se k takovým lidem při běžné komunikaci chovat? Nejen na tyto otázky odpovídala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS klinická logopedka Eva Kocábková z ambulantního zařízení LOGOmedic v Hradci Králové.
Jasná příčina koktavosti zatím popsána nebyla
Jak byste popsala koktavost a jak vlastně tato vada řeči vzniká?
Koktavost je těžká vada řeči, která se projevuje opakováním slabik či celých slov, jejich prodlužováním a řečovými bloky. Tato vada je pro člověka velice psychicky trýznivá. O příčinách se lze jen dohadovat. Jasná příčina zatím prokázána nebyla, zpravidla se uvádí působení několika faktorů zároveň, které vedou k jejímu vzniku. Roli hraje dědičnost, vrozená dispozice a vliv prostředí. Nutno říci, že koktavost častěji postihuje chlapce než dívky a zpravidla se jedná o jedince dobře intelektově nadané, bystré a přemýšlivé.
V jakém věku se koktavost nejčastěji objevuje?
Koktavost vzniká typicky v období tzv. řečové slabosti, kolem tří a pěti let věku dítěte. V této době dochází k velkému skoku v rozvoji myšlení, kdy se jazykové schopnosti nemusejí rozvíjet s myšlením zároveň. Dochází tím k nerovnoměrnosti ve vývoji, která se projevuje právě neplynulostí v řeči. Postupně, jak dozrávají jazykové kompetence, tak se disproporce vyrovnávají, dítě se lépe a pohotověji vyjadřuje a zadrhávání mizí. Potud ještě o koktání jako vadě hovořit nelze, jedná se tzv. vývojové neplynulosti, které se s vývojem ztrácí a ve většině případů se nevrací a řeč se vyvíjí dále bez potíží.
Ale jsou případy, kdy se tak nestane...
Bohužel ne vždy dojde k úplnému vymizení neplynulostí a vada se fixuje. Znamená to, že neplynulosti se v řeči cyklicky vrací, střídají se období, kdy se mluví lépe a období, kdy nelze říct plynule skoro nic. Vada takto může přetrvávat až do dospělosti a postupně se může zhoršovat. Nechtěné záškuby, tiky v obličeji apod. jsou mimo kontrolu postiženého a vedou k pocitům bezmoci. Téměř každý koktavý člověk se setká s posměchem, někdy i šikanou a s nesprávnými reakcemi okolí… Není divu, že trpí pocity studu, méněcennosti, nejistoty, nikdy totiž dopředu neví, jak se mu řeč povede.
Jde tedy o postižení, které vzniká v dětském věku?
Koktavost se může vzácně objevit v dospělosti i bez předchozích potíží v dětství, jako doprovodný příznak nějakého jiného onemocnění, například po cévních mozkových příhodách, po úrazech hlavy, po delších narkózách. Vzácně se může projevit jako nežádoucí účinek léků podávaných při léčbě psychických onemocnění.
Koktaví lidé bývají často terčem posměchu a šikany
Může koktavost vzniknout například důsledkem nějakého traumatu?
Pokud traumatický zážitek zasáhne dítě v právě zmiňovaném období řečové slabosti a má-li např. dědičnou dispozici ke vzniku koktavosti, stát se to může, ale není to až tak obvyklé, jak se traduje. Rozhodně bych byla i tak velice opatrná a rodičům radím přiměřenou zdrženlivost a umírněnost v emočně vypjatých situacích.
Jak může logoped pomoci s koktavostí, lze se této vady řeči zbavit zcela?
Rozhodně není dobré vývojové neplynulosti podceňovat, ale navštívit co nejdříve klinického logopeda, který má s koktavostí zkušenosti. Stav řeči dítěte posoudí a poradí, zda je vhodné s terapií začít. Vývojové neplynulosti se totiž mohou v čase vracet a hrozí riziko rozvinutí skutečné koktavosti. Návštěva klinického logopeda by se neměla odkládat, neboť i v tomto případě platí, že čím dříve se s terapií začne, tím větší je naděje na úplné odstranění vady.
Jak moc do vaší práce zasahuje současná situace s pandemií koronaviru?
Neměla by se odkládat ani v současné době, vzhledem k situaci s nemocí COVID-19, neboť je možnost využít konzultaci s logopedem vzdálenou distanční formou přes Skype, což je osvědčená alternativa, pokud není osobní návštěva ambulance možná.
Jak by se měli chovat lidé, když hovoří s člověkem, který koktá? Ze zkušenosti vím, že člověk má mnohdy tendenci dokončovat věty za dotyčného, skákat do řeči…
Pravidel, která pomáhají, je celá řada a máte pravdu, že neskákat do řeči a nechat člověku prostor, aby dokončil myšlenku, je jedním z těch důležitých. Platí ostatně v každé komunikaci, i když je to v dnešním uspěchaném světě těžké. Celkově bychom měli zpomalit, nejen v řeči, ale i v běžném životě.
Co pomáhá? Jak může člověk sám bojovat?
Je třeba vnést do režimu dne řád, zavést si drobné rituály, jako např. čtení před spaním, nespěchat, raději počet aktivit omezit, vytvořit si prostor pro vzájemné povídání, pro hru i odpočinek, uvědomit si, že mnohdy méně, znamená více. Pokud jste zmínila dokončování věty, tak u malých dětí je možné jim citlivě napomoci, když víte, co vám chtějí říci, ale neplatí to u dospělých. tam je nutné počkat, až sami dokončí sdělení, a to i přes jejich komunikační potíže.
Pro koktavost je typické období zlepšování a zhoršování
V jakých situacích lidé nejvíce koktají?
Nejtěžší chvíle s řečí koktající zažívají v situacích, na kterých jim záleží, kde by se rádi předvedli v dobrém světle, například mají-li prezentaci před spolužáky nebo spolupracovníky, pracovní pohovor apod. Již dopředu mají obavy a strach a čím více se bojí, tím to bývá horší. Větší potíže mají také v komunikaci s autoritami, neradi telefonují. Pro koktavost bývá typické vlnovité zlepšování a zhoršování, někdy také sezónní zhoršování, obdobně jako u některých somatických onemocnění, negativní roli hraje také nevyspalost, únava, stres…
Jaké jednoduché cviky, které lze provádět v domácím prostředí s dětmi s touto poruchou řeči, byste doporučila?
Jako základní a nejdůležitější bych vyzdvihla zpěv spojený s pohybem a hrou na tělo, např. Kolo mlýnský, Chodí pešek okolo, Zajíček v své jamce, Zlatá brána otevřená a mnoho dalších. Vhodné jsou prstíkové říkanky – Vařila myšička kašičku, říkanky s ukazováním – Koulela se ze dvora, Takový, takový, to je závin makový, Hlava, ramena, kolena, palce a mnoho dalších… U starších dětí bych doporučila kromě zpěvu říkanky a básničky našich klasiků, které jsou dobře zapamatovatelné, např. František Hrubín – Devatero pohádek, František Kábele – Brousek pro tvůj jazýček, Josef Kožíšek – Polámal se mraveneček, dílo Jiřího Žáčka, Jindřicha Balíka apod.
Rodiče najdou inspiraci na internetu, např. detskestranky.cz, logopedieonline.cz, moje-klinika.cz a mnoho dalších zdrojů. S případnými dotazy se mohou rodiče obracet na svého spádového logopeda, adresář najdou na adrese www.klinickalogopedie.cz, nebo na naše pracoviště www.logomedic.cz, a my jim dotazy rádi zodpovíme.
Za zmínku stojí také logopedická konference. Za jeden provaz – to je slogan již 18. ročníku logopedické konference, která proběhne 30. října 2020 při příležitosti Mezinárodního dne porozumění koktavosti. Poprvé se letos setkáme pouze on-line, věříme však, že atmosféra konference zůstane zachována a tento krok umožní zúčastnit se i zájemcům, kteří by např. kvůli vzdálenosti za normálních okolností. www.denkoktavosti.cz
