Zákaz sítí dětem? Babišovi fandím, překvapil Kolář z TOP 09. Gregorová: Politici si myjí ruce


Možný zákaz sociálních sítí dětem je diskutované téma nejen na české politické scéně, ale i v europarlamentu. V něm se návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) dostalo možná nečekané podpory od europoslance Ondřeje Koláře z opoziční TOP 09. Ideální by podle něj bylo zavést plošné ověřování identity uživatelů. Naopak europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) se zákazem nesouhlasí a domnívá se, že je třeba zatlačit na provozovatele platforem, aby prostředí sociálních sítí udělali bezpečnější a méně toxické.

Babišův návrh na zakázání sociálních sítí dětem mladším 15 let čerpá inspiraci ze zahraničních vzorů. V Austrálii tamní vláda na konci loňského roku znemožnila užívání sociálních sítí osobám mladším 16 let. Ve Francii se obdobný zákaz aktuálně schvaluje. Ke zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu pro osoby mladší 16 let, vyzval na konci listopadu v rezoluci i Evropský parlament.

ČTĚTE TAKÉ: Babiš vs. školáci. Plán zakázat sítě rozděluje, mnozí si život bez WhatsAppu neumí představit

Pro rezoluci z českých europoslanců hlasoval například Jan Farský (STAN), Jaroslav Bžoch (ANO) či právě Kolář, který vyjádřil podporu i návrhu Andreje Babiše. „Držím v tom panu premiérovi palce. Samotný zákaz ale nic neřeší. Měla by následovat změna systému a způsobu vzdělávání vůbec. Mediální zručnost v Česku je velmi nízká. Musíme lidi učinit kybergramotnými, aby chápali, jak se na sítích chovat a jaká nebezpečí tam hrozí,“ řekl Kolář CNN Prima NEWS s tím, že kybergramotnost není zásadní jen pro mladou generaci, ale i pro tu starší.

Gregorová, která společně s například europoslanci ODS hlasovala proti rezoluci Evropského parlamentu, Babišův návrh odmítá, byť celé téma ochrany dětí i dospělých na sociálních sítích považuje za mimořádně důležité. „Pokud k zákazu dojde, tak si nad tím politici i ty sociální sítě umyjí ruce a už se nebudeme snažit o další kroky. Sociální sítě nejsou toxické jen pro děti mladší 13, 15 nebo 16 let, ale úplně pro všechny. To, že vám je 15 neznamená, že jste najednou mnohem schopnější tomu čelit. Musíme zatočit s adiktivními designy a algoritmy,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Gregorová.

Cestou je podle Gregorové vyvíjení tlaku na korporace provozující sociální sítě. Zákaz přístupu by navíc pro děti znamenal ztrátu důležitého kanálu pro přístup k informacím. „Děti jsou také občané. Sociální sítě zkrátka jsou taková náměstí informací. Pokud takhle část dospívající populace odřízneme od informací, tak se přesunou k velmi obskurním zdrojům, kde to budeme mít ještě méně podchyceno,“ řekla Gregorová.

Otázka soukromí

Velkou slabinou návrhu je podle Gregorové technické řešení. „Technicky zatím neexistuje způsob, jak sociální sítě dětem zakázat bez prolomení soukromí všech. Když potřebujete zjistit něčí věk, musíte to udělat u všech. V ten moment musíte třeba nahrát občanku nebo svoje biometrické údaje. Navíc teenageři budou první, kteří to obejdou. Tak to prostě je,“ pokračovala Gregorová.

Podle Koláře je ale třeba být při ověřování identity co nejtvrdší. „Já bych byl naprosto nekompromisní a brutální. Pokud někdo chce mít účet na sociálních sítích, musí při jeho zakládání prokázat svou identitu, stejně jako máme bankovní identitu,“ uvedl Kolář s tím, že u jiných služeb, jako je například carsharing (tedy sdílení aut), je ověřování identity běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje. „Je tady taková zvláštní fetišizace těchto sociálních sítí,“ doplnil Kolář.

Ověřování identity podle něj přispěje i k tomu, aby sociální sítě nabízely lepší prostředí. „Když si vezmeme množství falešných účtů a chatbotů, které ze sociálních sítí dělají úplnou bramboračku, je to prostě špatně. Pokud tam budou jen ověřené účty, za kterými budou dohledatelní lidé, tak máme problém s šířením dezinformací a i hybridních hrozeb zčásti vyřešený. Trollí farmy budou mít utrum a ten prostor se stane bezpečnější, uživatelsky přívětivější, a možná se i vrátí ke svému původnímu konceptu,“ řekl Kolář.

(Neexistující) tlak technologických společností

Technologické společnosti, jejichž byznys by případným zákazem utrpěl, zatím podle názoru Gregorové žádný tlak nevyvíjejí. „Myslím si, že je to právě naopak. Oni si uvědomují, že ta druhá varianta je regulace jejich byznys modelů. Oni tu (v Bruselu) říkají, že už věková omezení mají. Takže jim to vyhovuje, protože si nad tím umyjí ruce. ‚My nemusíme nic dělat s algoritmy, které podporují poruchy příjmu potravy nebo radikalizaci mladých lidí, protože tu přece žádní mladí lidé být nesmí.‘ To, že technicky to řešení už nebude fungovat, už nebude jejich odpovědnost, protože si to vymysleli politici,“ dodala Gregorová.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nástupkyně Roznera? Opozice se směje Šichtařové. Ostrá kritika zazněla i z řad ANO