Koledy jsou neodmyslitelně spojeny s obdobím adventu a Vánoc. Zdroj: Profimedia.cz
Tichá noc, Půjdem spolu do Betléma nebo Narodil se Kristus Pán. Koledy jsou neodmyslitelně spojeny s obdobím adventu a Vánoc. Ačkoliv se nyní zejména jedná o „kulisu“ vánočních svátků, jejich původ má hluboké kořeny. České koledy navíc mají své místo i v zahraniční.
Základ slova koleda pochází z latinského calendal, což bylo označení prvního dne každého měsíce. Historie vánoční hudby, která se dochovala do dnešní doby, sahá až do 11. století. V koledách koledníci těm, které navštívili, přáli zejména štěstí, zdraví a dobrou úrodu, za což nechyběla odměna. Někde se tradice koledování dochovala i do dnešních dnů.
Význam koled
Vánoční koledy především přináší poselství o narození Ježíše Krista, cestě pastýřů do Betléma, andělech a Panně Marii. V písních většinou všichni aktéři jsou „zlidštěni“ a tím pádem přístupnější a představitelnější pro posluchače.
Mikuláš se slaví skoro po celé Evropě. Ne všude ale vousatý děd chodí s čertem a andělem
6. prosinec se v Česku slaví jako den svatého Mikuláše. V předvečer tohoto svátku Mikuláš společně s anděly a čerty obchází domácnosti a roznáší dárky nejčastěji v podobě sladkostí. Jak tato tradice vůbec vznikla? A slaví se všude stejně?
V Českých zemích koledování začalo již v období adventu, zejména o svátku svatého Mikuláše, poté na Štědrý den, svatého Štěpána a pokračovalo na Tři krále.
Rybovka
Vánoční hudba z minulosti byla v 17. století velkou inspirací například pro významného skladatele Adama Václava Michnu z Otradovic. Ten se stal autorem vánoční koledy Chtíc, aby spal. V tomto století také vznikly další známé koledy jako Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma nebo Pásli ovce Valaši.
V 18. a 19. století byla pro skladatele inspirací pastýřská hudba, která se mohla dobře hrát a navíc byla oblíbená i u prostého lidu. V roce 1796 si své čestné místo ve vánoční hudbě utvořila Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, která se dodnes zpívá po celé republice a měla úspěch i v zahraničí.
Koledy vznikaly i ve 20. století. Jako příklad můžeme uvést Purpuru Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra nebo Veselé Vánoce Jaromíra Vomáčky a Zdeňka Borovce.
Česká stopa v cizině
Jedna z nejoblíbenějších koled ve Velké Británii, USA nebo v Austrálii je Good King Wenceslas (Dobrý král Václav). Ač se to možná zdá neuvěřitelné, je založena na základě pověsti o dobrém skutku českého knížete. Nebyl to nikdo jiný než svatý Václav.
Příběh se do Anglie pravděpodobně dostal díky princezně Anně, dceři Karla IV., která se vdala za anglického krále Richarda II. Ačkoliv koleda existuje i v češtině, nezískala si takovou popularitu jako v zahraničí.
