F-35B se chystá ke krátkému vzletu s odklopeným víkem dmychadla Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), její resort, česká armáda, stávající vláda a výrobce v USA si už k Vánocům nadělili dostatečně. Pořízení stíhaček F-35 vyjde českého daňového poplatníka na 150 miliard korun do roku 2034. Další náklady včetně munice, infrastruktury atd. budou v dnešních cenách celkem přibližně 322 miliard, a to ještě nevíme, jak se pohne kurz.
V atmosféře pětikoaliční hymny v souladu s předvolebními sliby šetřit a v rozporu s předvolebními o povolebními sliby nezvyšovat daně na straně druhé je legitimní otázka, jestli si skutečně takový výkřik techniky můžeme dovolit. Buď peníze nejsou, tudíž se nepořizují věci zbytné, nebo peníze jsou a můžeme se rozšoupnout. Osekávat služby státu, které si občané daněmi platí, protože prý zdroje nejsou, a zároveň kupovat nejdražší letouny na světě, je pěst mezi oči ekonomické logice.
ČTĚTE TAKÉ: Štáb CNN pod palbou: Úkryt na hranicích Izraele a Gazy našli v příkopu, natáčet nepřestali
Stávající infrastruktura je vybudovaná pro švédské gripeny, které bychom mohli mít i nadále, modernizované a levnější než F-35. Na obranu stačí, slýcháme od expertů, ale F-35 jsou jinde, umožní zasáhnout protivníka přes hranice z vlastního území. Otázka pak zní, jestli se připravujeme na válku útočnou, nebo pěstujeme nadále obranu. Pokud obranu, neplatí snad závazek NATO jeden za všechny, všichni za jednoho? Jestliže platí, nebylo by nasnadě ušetřit a místo vševojskové armády se věnovat specializaci a bojovat pak spojenci po boku každý se svou vymazlenou částí armády? A musíme to být vždy my, kdo hlídá nebe států bez vlastního letectva?
Gripeny zdarma nelákají ani Pavla. Radši americké F-35, řekl prezident a vysvětlil proč
Prezident Petr Pavel se pro CNN Prima NEWS exkluzivně vyjádřil k otázce budoucnosti obrany českého vzdušného prostoru. V diskuzi, jestli by naši piloti měli dál létat na gripenech, včetně těch nejmodernějších, nebo raději na F-35, se přiklonil na stranu amerických strojů. Švédská vládní agentura spolu s výrobcem letounů SAAB přitom nechápou, proč s nimi ministerstvo obrany nejedná, a nemůžou proto předložit podrobnou oficiální nabídku nových gripenů. Napsal o tom portál iDnes.cz. Podle Švédů jsou přitom gripeny v mnohém s americkými stroji srovnatelné.
Závazek vydávat dvě procenta HDP v rámci NATO platí od roku 2014. Na summitu ve Walesu se tak usnesli členové Severoatlantické aliance po anexi Krymu Ruskem. Měl to být strop, teď i český prezident Pavel frázuje slova, že dvě procenta jsou spíše dno. Držme se při zemi daných dvou procent. Pokud bude příštích 45 let udržován závazek, nyní už uzákoněný, dělá to podle ministerstva obrany přibližně 8,5 bilionu korun. Nebylo by lepší finance využít lépe? Vzhledem k důležité geostrategické poloze České republiky by jedním z hlavních úkolů v případě konfliktu měl být hladký průjezd spojeneckých armád přes naše území.
Nevyplatilo by se investovat dané peníze do budování dopravní infrastruktury, jejíž stav je u nás k zoufalému pláči? Dálnicemi počínaje, okresními silnicemi a vlakovými koridory konče. Při chytré argumentaci by bylo možné výstavbu a modernizaci započítat do výdajů na obranu. Spokojení by byli všichni – české firmy i občané, zahraničních stratégové i turisté. Bývalý velitel sil USA v Evropě Ben Hodges v době Trumpova tlaku na Evropu prohlásil, že NATO nepotřebuje více německých tanků, ale více lokomotiv. Nápad dobrý, české provedení horší.
Podívejte se na Partii Terezie Tománkové, kde mj. o nákupu stíhaček diskutovali Peksa, Bendl, Nacher a Zaorálek:
