Chorvatsko - Česko, kvalifikace MS, 9. června 2025 Zdroj: profimedia/ČTK
Co Čech, to trenér! je nejen pořad CNN Prima NEWS, který sleduje a komentuje dění velkých světových událostí, ale název vystihuje i typický český povahový rys. Po každém, především nepovedeném, zápase se z nás všech stávají experti a trenéři – fotbaloví, hokejoví, tenisoví, podle toho, co je zrovna v kurzu. A všichni přesně víme, co měl trenér nebo hráči udělat jinak, aby byl výsledek lepší. Zápas v kvalifikaci na fotbalové mistrovství světa s Chorvatskem, ve kterém družina Ivana Haška schytala potupného bůra, je toho dalším příkladem. Hokej možná ale nabízí řešení.
Diskuze pod kterýmkoliv příspěvkem na sociálních sítích se jen hemží zaručenými tipy, co Hašek udělal špatně, kteří hráči chyběli v sestavě a kteří měli hrát úplně jinde a jinak. Pravdou je, že nám zkrátka Chorvati nastavili zrcadlo, je to klišé, ale je to tak.
ČTĚTE DÁLE: Otřes v ženské tenisové reprezentaci: Kapitánkou bude Strýcová, po 18 letech vystřídá Pálu
Zatímco v jejich sestavě najdeme hráče, kteří hrají klíčové role v kvalitních evropských týmech – v čele s dědou Modričem, který ale pořád spoustu mladíků strčí do kapsy. Ne, že bychom my neměli vůbec nikoho, Patrik Schick patří k top střelcům německé bundesligy, je to snad málo? Není, ale Patrik Schick taky potřebuje dostat balón do vápna, kde by si s ním snad už nějak poradil.
A tady narážíme na krutou realitu. Ve středu hřiště už nemáme Mozarta Rosického, Pavla Nedvěda, který si doma oprašuje Zlatý míč nebo další hráče skvělé generace, která dokázala porážet i nejlepší evropské týmy. Prostě nám chybí kvalita - v útoku, na záloze i v obraně. Znamená to, že nemůžeme uspět? Možná ano, možná ne.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Je jednoduché házet všechno na trenéra Haška
Před 20 lety jsme i v NHL měli přes sedmdesát hráčů, teď zhruba třetinu, a přesto jsme loni dokázali získat zlaté medaile na MS. Přišel Radim Rulík a dokázal hráčům vysvětlit, co mají hrát, jaké jsou jejich role v týmu, a fungovalo to, vždyť jsme ve finále hráli se Švýcary, zatímco hvězdami nadupané týmy Švédska a ze zámoří o zlato nehrály.
A i když se to letos nepodařilo zopakovat, fanoušci nebyli tak naštvaní, jako obvykle, protože předvedená hra prostě dávala smysl, jen to zkrátka nevyšlo. Je to ale přenositelné do fotbalu? Něco určitě, to ukázali třeba Řekové na EURU 2004. Neměli hvězdy, nehráli pěkný fotbal, ale zaskočili všechny a získali zlato.
Doba se posunula, i fotbal je trochu jiný, ale stejně jsem přesvědčený, že i naši mohli proti Chorvatům uhrát lepší výsledek než 1:5. Je jednoduché házet všechno na trenéra Haška, zvlášť, když nevíme, proč postavil hráče, které postavil, jaké měl důvody, jakou měl strategii, jestli se ji hráči snažili důsledně dodržet.
Nebyli jsme v šatně a neslyšeli jeho pokyny. Rozhodně to ale nebylo o nějaké jedné chybě, možná to chtělo víc odvahy a nečekat ve vápně na to, co vymyslí soupeř. Všichni věděli, že technicky na tom Chorvati zkrátka budou lépe, proto jsem měli možná hrát více fyzicky a napadat je daleko výše. Otázkou pak je, jestli by to hráči vydrželi celých devadesát minut, i tak v závěru vypadali, že na hřišti nechali všechno, byť to z pohledu českého fanouška vypadalo, že toho nebylo zrovna moc.
Co tedy dál?
Naděje na postup na MS pořád žije, i když přímý z prvního místa je už spíše utopií. Třeba to vyjde, uvidíme na podzim, teď se určitě žádné změny na postu trenéra řešit nebudou. Pokud ale nepostoupíme na šampionát, na kterém bude hrát nejvíce týmů v historii, věřím, že bude muset přijít nějaká radikální změna - další.
Zase se bude hledat trenér, který nás spasí a i z průměrných hráčů postaví tým, který zas bude strašit Evropu. Tak určitě. Bohužel se bojím, že ti Kollerové, Barošové, Nedvědi, Šmicrové, Rosičtí a další budou opravdu těžko nahraditelní, leda by se něco změnilo od základu. Nedávno se změnilo vedení FAČR, třeba se změní i český fotbal od dětských kategorií počínaje.
Pak možná přijde další generace, která bude mít medailové ambice minimálně na evropské scéně. Do té doby musíme fandit i s vědomím, že to občas bolí. A doufat, že to aspoň Rulík příští rok zase zvládne, abychom mohli zase skákat jako Češi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kateřina Kristelová otevřeně: Ženy milují desperáty a Tomáš Řepka mezi ně patří
