Místo kremace kompost či rozklad těla ve vodě: V cizině jde o trend, české úřady jsou proti
Kompostování nebo rozklad těla ve vodě jsou nové praktiky pohřbívání, které ve světě nabývají na popularitě. V Česku zatím legální nejsou, avšak zastánci těchto metod je vidí jako šetrnou a důstojnou alternativu, kdy se tělo vrátí zpět do přírody. Kritici upozorňují na právní a etické otázky.
Místo hrobu nebo kremace se tělo postupně vrátí do přírody, buď jako půda, nebo jako tekutina, která může živit rostliny. V Česku jsou tyto praktiky pohřbívání zatím nelegální, spolek Poslední stopa se to však snaží změnit.
DÁLE ČTĚTE: Nespavost trápí miliony lidí. Kvalitní spánek není luxus, ale nutnost, varují experti a radí
Terramace, jedna z nových praktik, je lidské kompostování, kdy se tělo po smrti přirozeně rozloží a promění v půdu. „Je v takové nádobě, kolem které se uloží směs přírodnin, se kterou se tělo na vzduchu spojí. Pak se z něj stane strom,“ uvedl předseda spolku Poslední stopa Adam Vokáč.
Čtěte také
Takový rozklad však trvá až 40 dní, zatímco klasická kremace asi dvě hodiny. Proti terramaci stojí i vedoucí pohřebnictví na Ministerstvu pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý. „Pracovní skupina se spíše shodla, že ten terramát, výsledný produkt, je odpadem,“ řekl.
Rozklad těla ve vodě
Další novou metodou je takzvaná akvamace, tedy proces, kdy se tělo rozloží ve vodě. „Je to alternativa kremace v tom smyslu, že se nevyužívá k redukci toho těla oheň, ale voda. Je to pětiprocentní roztok hydroxidu sodného nebo draselného,“ uvedl Vokáč.
Podle Kotrlého je nejdříve potřeba, aby o alternativní způsoby pohřbívání projevili zájem lidé. Na to spolek Poslední stopa reagoval studií, z níž vyplývá, že v Praze by o terramaci mělo zájem údajně téměř 21 procent občanů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Něrgešová si ve studiu sundala paruku. Potřebuji holou hlavu kvůli léčbě, vysvětlila divákům
