Složitý systém komunálních voleb: Volí i cizinci. Jak se křížkuje a počítají hlasy?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Komunální volby se uskuteční 9. a 10. října 2026.
Hlasovat mohou za určitých podmínek i cizinci z EU.
Voliči mohou křížkovat stranu nebo konkrétní osobnosti.
Mandáty se rozdělují pomocí D'Hondtovy metody.
Volby do obecních zastupitelstev se konají už na začátku října. Přinášíme vám přehledného průvodce, jak se vyznat ve složitém systému komunálních voleb 2026. Vysvětlíme vám, jak správně křížkovat a vybírat své favority, jak se počítají hlasy i jak vzniká vedení vaší obce. Věděli jste, že v těchto volbách mohou hlasovat i cizinci?
Vše, co potřebujete vědět o komunálních volbách na jednom místě. Co v článku přesně najdete?
Kdy se konají komunální volby 2026 a co se vlastně volí?
Komunální volby, neboli volby do obecních zastupitelstev, se konají každé čtyři roky. Pro rok 2026 prezident Petr Pavel vyhlásil termín voleb na 9. a 10. října. Volby probíhají v okrskových volebních místnostech v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
Pokud bydlíte v senátním obvodu, kde letos probíhají volby do Senátu, volit můžete na stejném místě. První kolo senátních voleb se koná ve stejném termínu jako volby do zastupitelstev, druhé pak o týden později.
Co má na starosti obecní či městské zastupitelstvo?
V komunálních volbách si občané volí své obecní zastupitele. Ti schvalují rozpočet obce či města, obecní vyhlášky, řeší investice, odpadové hospodářství či městskou hromadnou dopravu.
Čtěte také
Města a obce jsou zřizovateli mateřských, základních a středních škol. Rozhodují o výši místních poplatků třeba za svoz odpadu či psy, ale částečně také o dani z nemovitostí, která je příjmem právě dané obce.
Kdo může volit v komunálních volbách?
Do obecních zastupitelstev mohou volit občané ČR, kterým je nejpozději druhý den voleb 18 let a v dané obci mají trvalý pobyt.
Nejzásadnějším rozdílem oproti jiným typům voleb je, že v komunálních volbách mohou hlasovat i cizinci. Ti ale musí také splňovat několik podmínek. Do obecního zastupitelstva v Česku může volit člověk, který:
je občanem jiného členského státu EU
nejpozději druhý den voleb dovršil věk 18 let
má v obci trvalý nebo registrovaný přechodný pobyt
požádal o zápis do dodatku stálého seznamu voličů (uzavírá se 7. října)
Jak správně volit: Tři způsoby, jak křížky podpořit své favority
Hlasovací lístky pro komunální volby vám přijdou poštou na adresu trvalého bydliště, na obálce také najdete adresu své okrskové volební místnosti. Kam jít volit případně zjistíte i na webových stránkách své obce.
Abyste mohli volit, musíte volební komisi předložit platný doklad (občanský průkaz, eDoklad v mobilu či cestovní pas). Do volební místnosti si vezměte i hlasovací lístky, které si můžete v klidu vyplnit předem doma. Ale případně budou k dispozici i na místě.
Čtěte také
Komunální volby mají specifický systém úpravy hlasovacích lístků, kdy se místo kroužkování jako například u parlamentních voleb používají křížky. Volič má hned tři způsoby, jak podpořit svou favorizovanou stranu či další kandidáty.
Křížek pro celou stranu
Nejjednodušší varianta: Křížkem [X] označíte čtvereček u názvu politické strany, kterou jste si vybrali. Tím dáváte hlas všem lidem z této strany či koalice, kteří jsou na kandidátce.
Pokud zakřížkujete volební stranu, neoznačujete už její jednotlivé kandidáty. K takovým křížkům se případně nepřihlíží.
Křížky pro konkrétní politiky
Výhoda komunálních voleb – nemusíte volit konkrétní stranu, ale můžete si vybrat vám blízké osobnosti z různých kandidátek. Křížky pak označíte čtverečky přímo u jména daného kandidáta.
Jen pozor: zakřížkovat můžete jen tolik lidí, kolik je celkový počet zastupitelů ve vaší obci. Tohle číslo je uvedeno nahoře na hlasovacím lístku. Ten může mít i více stran, takže si ho pozorně prohlédněte.
Kombinovaná volba: Strana a výběr osobností
Křížkem označíte celou jednu politickou stranu (ve čtverečku u jejího jména) a k tomu si vyberete další lidi z jiných kandidátek. Těm dáte křížek opět vždy u jejich jména.
Tento způsob volby ve zkratce znamená, že u vybrané strany dáváte hlas nejvýše postaveným kandidátům. Jednotlivé křížky na ostatních kandidátkách se pak této straně odečtou „odspodu“.
Hlasování ve velkých městech a Praze
V hlavním městě Praze a některých dalších velkých městech (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Pardubice, Opava) se volí tzv. dvoustupňově, kdy občané vybírají své zástupce do „velkého“ zastupitelstva celého města a pak i do zastupitelstev jednotlivých městských částí či obvodů.
Čtěte také
Zde tedy dostanou voliči dva různé hlasovací lístky, oba se pak vyplněné vkládají do jedné (šedé) obálky. Hlasovací lístek do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy je označen na levém okraji svislým barevným pruhem.
Pozor, pokud se u vás konají i volby do Senátu, dostanete dvě různé obálky. Hlasovací lístky i obálka pro senátní volby jsou žluté.
Nejčastější chyby při hlasování v komunálních volbách
Aby byl váš hlas platný, musíte dodržet následující pravidla:
Správná obálka: Lístek vložte do obálky s úředním razítkem, kterou obdržíte od volební komise (pozor na barvu v případě souběhu s volbami do Senátu – pro obecní volby je obálka šedá).
Celý lístek: Volební lístek nesmí být roztržený.
Prázdný lístek neplatí: Křížkem musíte označit alespoň jednu stranu nebo alespoň jednoho člověka.
Jenom jedna politická strana: Křížkem ve čtverečku u jejího názvu můžete označit jen jednu celou politickou stranu.
Správný počet lidí: Křížkem můžete označit jen tolik lidí, kolik se volí členů zastupitelstva. Tento údaj najdete na hlasovacím lístku. Při větším počtu křížků vaše hlasy neplatí.
Jak se počítají hlasy a rozdělují mandáty do zastupitelstva
Po skončení hlasování (v sobotu 10. října ve 14 hodin) začnou jednotlivé volební komise počítat hlasy. Všechny výsledky (počty voličů, obálek, platných lístků, hlasů pro strany i kandidáty apod.) pak pomocí speciálního systému předají Českému statistickému úřadu, který se postará o zbytek.
Pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva se může snížit
V podstatě lze říci, že každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Z celkového počtu odevzdaných platných hlasů se určí pětiprocentní hranice nutná pro vstup do zastupitelstva. Pokud ji překročí jen jedna strana, vstupní hranice se snižuje.
Podobně je tomu i v případě, že by se v následném přepočítávání na mandáty nenaplnil počet zastupitelů.
Čtěte také
Přepočet na mandáty pomocí D'Hondtovy metody
Po sečtení všech hlasů a určení postupujících stran přichází nejsložitější fáze – přepočet na mandáty. K němu se používá tzv. D'Hondtův dělitel. Tato metoda se do roku 2021 používala v Česku i u parlamentních voleb, než ji přikázal změnit Ústavní soud, podle něhož příliš zvýhodňovala velké strany.
A jak to funguje v praxi komunálních voleb? Zákon praví: „Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující volební strana, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělicích operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na hlasovacím lístku.“
Z těchto podílů se utvoří v podstatě žebříček nejúspěšnějších stran a k nejvyšším podílům se přiřadí jednotlivé mandáty. Aby to bylo jasnější, ukažme si to na praktickém případu.
Vezměme si imaginární obec, kde se rozděluje sedm mandátů a kde pětiprocentní hranici překročily čtyři strany s následujícími výsledky: Strana A – 1 000 hlasů, Strana B – 820 hlasů, Strana C – 400 hlasů, Strana D – 220 hlasů.
| Dělitel | Strana A | Strana B | Strana C | Strana D |
| 1 | 1000 | 820 | 400 | 220 |
| 2 | 500 | 410 | 200 | 110 |
| 3 | 333 | 273 | 133 | 73 |
| 4 | 250 | 205 | 100 | 55 |
| Mandátů | 3 | 3 | 1 | 0 |
Pomocná tabulka:
| 1000 | mandát pro A |
| 820 | mandát pro B |
| 500 | mandát pro A |
| 410 | mandát pro B |
| 400 | mandát pro C |
| 333 | mandát pro A |
| 273 | mandát pro B |
Rozdělení mandátů: Přeskakování díky osobnostním křížkům
Máme tedy rozdělené mandáty pro strany, teď je třeba je ještě přiřknout konkrétním lidem. Zde opět přichází na řadu křížky. Pokud jste volili celou stranu, přiřkli jste každému jejímu kandidátovi zároveň jeden preferenční hlas. Svými křížky na jiných kandidátkách ale můžete teoreticky zamíchat i jejich pořadím.
Celkový počet hlasů pro jednu stranu se v této fázi vydělí počtem kandidátů a získáme průměrný počet hlasů pro jednoho kandidáta. Ve chvíli, kdy jeden člověk z kandidátky získá o deset procent víc hlasů, než je tento průměr, skočí na první místo kandidátky.
Pokud je těchto „skokanů“ více, rozhoduje absolutní počet hlasů pro jednotlivé kandidáty. Jestliže by jich měli stejně, srovnají se podle původního pořadí na hlasovacím lístku.
Kandidáti v komunálních volbách 2026
Kandidovat ve volbách do obecních zastupitelstev může ten občan, který v místě může volit. Tedy i občan cizího státu EU, jenž má v obci registrovaný pobyt.
Kandidátku mohou podávat politické strany nebo hnutí i jejich koalice, častá jsou také sdružení nezávislých kandidátů. Ta se mohou kombinovat i se stranickými kandidátkami. Nezávislé kandidátky musí ke své kandidatuře předložit určitý počet podpisů občanů dané obce.
Přehled všech kandidátek v jednotlivých obcích vám nabídneme na speciálních výsledkových stránkách pro komunální volby. Registrované kandidáty najdete i na webu Českého statistického úřadu.
Jak se tvoří vedení obce: Od zastupitelstva po starostu
Po vyhlášení výsledků voleb registračním úřadem dostanou zvolení kandidáti osvědčení o zvolení. Poté je svoláno první zasedání nového zastupitelstva, kde se zpravidla volí starosta, místostarosta (případně místostarostové) a podle velikosti obce také rada města.
Členové městské rady, která je výkonným orgánem obce s 15 a více zastupiteli, či starostou a jeho zástupci se mohou stát jen členové zastupitelstva. Tomu jsou také odpovědní a může je kdykoliv odvolat – stejně jako při jejich volbě je potřeba nadpoloviční většina všech zastupitelů, tedy nejen těch přítomných.
Pro volbu vrcholných orgánů obce se tak většinou tvoří koalice zvolených stran či hnutí nebo sdružení nezávislých kandidátů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Reportáž z obcí, kde se v říjnu volit nebude. Proč budou bez voleb a co se děje bez starosty?
Vystudoval českou filologii na Slezské univerzitě v Opavě, poté se připojil k rozjíždějícímu se projektu Aktuálně.cz jako sportovní redaktor. Následně 15 let pomáhal budovat web iSport.cz, kde se postupně stal hlavním editorem. Od léta 2024 působí v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Ondrej.Roubinek@iprima.cz)
