U volebních uren nic nového, při rozdělování mandátů ale dojde ve volbách Poslanecké sněmovny v roce 2021 k zásadní změně. Nový volební systém by se dal shrnout do hesla, že oproti tomu předchozímu nebudou silné strany v tak velké výhodě. V čem ale jsou konkrétní rozdíly? A jak by dopadly minulé volby, pokud by se křesla rozdělovala podle nového systému? Redakce CNN Prima NEWS si pro vás připravila vysvětlení nejzásadnějších změn.
Nový volební zákon prošel oběma parlamentními komorami a v květnu ho podepsal i prezident. Důvodem ke změně byl nález Ústavního soudu, podle kterého původní volební pravidla znevýhodňovala menší strany a těm velkým naopak přihrávala mandáty navíc. To by se teď mělo změnit. Volební systém zůstal poměrný, ale rozdíly mohou ovlivnit i to, kdo bude příštím premiérem. Pojďme si podrobně vysvětlit, jak se změna volebního zákona dotkne jak voličů, tak politických stran, koalic či hutí.
Co nový zákon znamená pro voliče?
Pro ty, kteří se o přepočet hlasů na mandáty detailně nezajímají, se 8. a 9. října nic nemění. Stále se volí kandidáti v každém ze 14 krajů, zůstává také systém vhazování zvoleného volebního lístku do urny a možnost kroužkování vybraných politiků. Každý volič může upřednostnit až čtyři kandidáty, kteří v případě, že strana dostane více než 5 procent, mohou stoupat kandidátkou a dostat se až do Poslanecké sněmovny. Návod, jak volit, naleznete zde.
Změna volebních klauzulí
Ústavní soud zrušil takzvanou aditivní uzavírací klauzuli, podle které musely pro vstup do Sněmovny dvoučlenné koalice získat minimálně 10 procent, tříčlenné 15 procent a čtyř- či vícečlenné 20 procent platných hlasů. Soud ale neřekl, kolik procent by tedy měl stát po koalicích požadovat.
Nově musí dvoučlenné koalice (například Piráti a hnutí STAN) získat 8 procent. Trojčlenné koalice (například koalice Spolu) pak musí mít alespoň 11 procent. Uskupení si tak mohou oddechnout, protože mezi 11 a 15 procenty je velký rozdíl.
Co platilo doposud?
Mezi lety 2002 a 2017 platila v Česku při volbách do Poslanecké sněmovny d’Hondtova metoda. Celkový počet 200 sněmovních křesel se na základě počtu odevzdaných hlasů rozdělil mezi jednotlivé kraje. D’Hondtův dělitel spočívá v tom, že se počet získaných hlasů každé strany v daném kraji postupně dělí řadou celých čísel (tedy 1, 2, 3, …).
Vypočtené podíly u všech stran se pak seřadí a nejvyšší zbytky dělení znamenají přidělení mandátu straně. D’Hondtův dělitel nebyl v praxi ke všem stranám vždy spravedlivý, zejména v kombinaci s různě velkými kraji. Poslanecká křesla totiž přerozděluje nejdřív největším stranám. Pokud je tedy mandátů v kraji málo, jako v Karlovarském či Libereckém, na menší strany se vůbec nemusí dostat.
Příklad:
V kraji překročily 5procentní hranici čtyři strany. Výsledek strany se dělí postupně čísly 1, 2, 3, atd. V kraji se rozděluje šest mandátů.
Počet hlasů pro strany: S1 – 1 000 hlasů, S2 – 200 hlasů, S3 – 700 hlasů, S4 – 100 hlasů.
Spočítáme volební dělitele:
| Strana | Dělitel = 1 | Dělitel = 2 | Dělitel = 3 | Dělitel = 4 |
| S1 | 1 000 | 500 | 250 | 125 |
| S2 | 200 | 100 | 50 | 25 |
| S3 | 700 | 350 | 175 | 87,5 |
| S4 | 100 | 50 | 25 | 12,5 |
Mandáty získá šest nejvyšších hodnot, tedy 1 000, 700, 500, 350, 250 a 175. V praxi by to znamenalo, že S1 i S3 získají po třech mandátech. Právě to, že se vždy začíná rozdělovat od nejsilnějších stran, uznal Ústavní soud jako příliš markantní zvýhodnění.
Čím se budou řídit volby 2021?
Ačkoliv někteří poslanci navrhovali, aby se z České republiky stal jeden velký volební okrsek, nakonec uspěl návrh Marka Bendy z ODS, kdy zůstává 14 krajů. Přepočet na mandáty je ale značně odlišný a pro oko laika i komplikovanější.
Výpočet probíhá ve dvou fázích, které se nazývají skrutinia. Nejprve se na základě volební účasti rozdělí 200 poslaneckých mandátů mezi kraje, dále se definuje Imperialiho kvóta, kterou určí počet všech platných hlasů v okrsku vydělených počtem přerozdělovaných mandátů zvýšených o dva. Jednoduše řečeno, strana dostane v daném kraji tolik mandátů, kolikrát se kvóta vejde do počtu platných hlasů pro tuto stranu. Zbytek hlasů, které se nevyužijí, a stejně tak mandáty, které se nepodařilo rozdělit, následně přechází do celorepublikového skrutinia.
Na celorepublikové úrovni se sečtou všechny zbylé mandáty a zbytky hlasů všech stran a opakuje se stejný proces jako v krajích. Nakonec se mandáty, které se nepodařilo rozdělit ani ve druhém skrutiniu, rozdělují podle největšího počtu zbylých hlasů. Přiřazují se stranám postupně až do doby, než je obsazeno všech 200 sněmovních křesel.
Příklad:
Celkem odevzdáno hlasů 207 000, počet mandátů: 8
Kvóta (počet hlasů / počet mandátů + 2) = 20 700
| Strana | Celkový počet hlasů | Počet mandátů | Zbylé hlasy |
| A | 105 000 | 5 | 1 500 |
| B | 86 000 | 4 | 3 200 |
| C | 16 000 | 0 | 16 000 |
Bylo rozděleno celkem 9 mandátů, takže je potřeba jedné ze stran jeden sebrat. K tomu slouží zbylé hlasy, kterých má strana A méně než strana B, ve finále tak získají obě 4 mandáty. Strana C nezískala žádné křeslo už v prvním kole, takže má v kraji smůlu. Do celostátního skrutinia si strany převedou všechny zbylé hlasy. Strana A, protože přišla o mandát, si jich přenáší 22 200, strana B 3 200 a strana C 16 000. Sečtou se zbylé hlasy stran ze všech krajů a opakuje se stejný postup jako na krajské úrovni.
Jak by dopadly předchozí volby podle nového systému?
| Strana | Rok 2017 (reálný zisk / nová metoda) | Rok 2013 (reálný zisk / nová metoda) |
| ANO | 78/69 | 47/44 |
| ODS | 25/24 | 16/15 |
| Piráti | 22/24 | 0/0 |
| SPD | 22/23 | 14/14 (jako Úsvit) |
| KSČM | 15/16 | 33/36 |
| ČSSD | 15/15 | 50/49 |
| KDU-ČSL | 10/11 | 14/15 |
| TOP 09 | 7/9 | 26/27 |
| STAN | 6/9 | s TOP 09 |
