Kontroly, nepropustné dveře a žádné zbraně. Jak se změnilo cestování letadlem po 11. září?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Před 11. zářím stačilo na letiště dorazit s výrazně menším předstihem, než je tomu dnes.
Dnes do kokpitu vedou neprůstřelné dveře s kódem.
Proč se musí kontrolovat i posádky letadel?
Z dnešního pohledu může být až směšné, jak jednoduché bylo ještě na začátku tohoto století nastoupit na palubu letadla s potenciálně vražednou zbraní v kapse. Éru bezstarostného létání ukončil náraz dvou komerčních Boeingů do věží Světového obchodního centra v New Yorku a od 11. září 2001 už v leteckém průmyslu nebylo nic jako dříve. Co se za čtvrt století od útoků změnilo?
Na poslední dekádu minulého století mnoho z nás vzpomíná s notnou dávkou nostalgie. Západní svět byl po triumfu nad Sovětským svazem v euforii, střední a východní Evropa si i přes často problematickou transformaci užívala nově nabytou svobodu a diskotékám vládl radostný europop s jednoduchými, chytlavými melodiemi.
ČTĚTE TAKÉ: Dámy a pánové, Usáma bin Ládin je mrtev. Jak Američané před 15 lety dopadli ztělesněné zlo?
Slavný politolog Francis Fukuyama dokonce v roce 1992 předvídal, že se studenou válkou skončily také dějiny samotné. Následovat měl definitivní triumf západní liberální demokracie jako finální podoby lidské vlády. Někdy se s nadsázkou říká, že se lidstvo z radostných a optimistických 90. let probudilo až 11. září 2001.
Když teroristé z Al-Káidy onoho rána ve Spojených státech unesli čtyři dopravní letadla, se kterými narazili do obou věží Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu ve Washingtonu, přičemž zabili bezmála tři tisíce lidí, bylo jasné, že ve světě nezůstane kámen na kameni. Devadesátky skončily nejen na papíře, začala nová éra.
„Že se to nestalo dřív“
Následovala takzvaná válka proti terorismu, která přinesla rovnou několik amerických intervencí na Blízkém východě a statisíce mrtvých civilistů. V USA začaly státní složky masivně sledovat vlastní občany a ještě dlouho po útocích málokdo při pohledu na dopravní letadlo myslel na něco jiného než na zborcení newyorských Dvojčat.
Onoho rána však skončila ještě jedna éra – éra bezstarostného, svobodného létání. I když to těm, kteří dobu před 11. zářím nepamatují, může připadat nepředstavitelné, na začátku století jste mohli v případě, že jste v USA cestovali vnitrostátně, na letiště v klidu dorazit pouhých 20 minut před odletem.
Jak před lety připomněla CNN, pasažéři tehdy zamířili přímo k odletové bráně, kam se s nimi mohl přijít rozloučit i doprovod. Potřeba nebyl palubní lístek ani doklad s fotografií. Cestující se museli podrobit banální kontrole a v příručním zavazadle mohli mít nůž s až deseticentimetrovou čepelí. Právě takové si na palubu čtyř nešťastných letů onoho osudného rána vzali únosci.
„Bylo to tak jednoduché. Hodně z nás bylo překvapených, že se to nestalo dřív,“ popsal pro web NPR tehdejší náladu v letecké komunitě Jeff Price. V roce 2001 působil jako zástupce ředitele pro bezpečnost na mezinárodním letišti v Denveru, dnes o bezpečnosti v leteckém průmyslu přednáší na tamní univerzitě.
Čtěte také
Bezpečnost ve vzdušných přístavech tehdy zajišťovaly soukromé společnosti, které si k tomuto účelu najímaly samotné aerolinky. Federální standardy byly slabé, zakázku na zajištění bezpečnosti navíc většinou získala ta firma, která nabídla nejnižší cenu. „Před 11. zářím byla bezpečnost téměř neviditelná a byla tak navržena. Cílem bylo, aby byla bezpečnost něčím na pozadí, čeho si vůbec nevšimnete a co do provozu letiště rozhodně nezasáhne,“ popisoval Price.
Už 19. listopadu, tedy jen něco přes dva měsíce poté, co Manhattan zahalil prach zřícených Dvojčat, podepsal tehdejší prezident George Bush návrh zákona, který dal vzniknout americkému Úřadu pro bezpečnost v dopravě. Ten převzal roli soukromých společností v zajišťování bezpečnosti na letištích i v celém leteckém provozu. Celosvětová revoluce v letectví začala.
Klíčovou změnou byl nový přístup k identifikaci pasažérů. Někteří z teroristů se 11. září na palubu letadla dostali i bez patřičných dokladů. Od útoků tak v USA musejí všichni cestující starší 18 let před nástupem předložit vládou vydaný průkaz totožnosti, a to i na vnitrostátních letech.
Do kokpitu za žádnou cenu
Americká vláda v reakci na útoky také sestavila takzvaný No Fly List – tedy bezletový seznam. Ten vychází z databáze známých či podezřelých teroristů, kterou si vede FBI. Komukoli, kdo se octne na bezletovém seznamu, je nástup do letadla ve Spojených státech, ať už na vnitrostátním nebo mezinárodním letu, zapovězen.
Se zatajeným dechem sledoval 11. září televizní záběry hořících věží Světového obchodního centra také zbytek světa. Se zpřísněním pravidel neotálela ani Evropská unie, jíž tehdy ještě Česká republika nebyla členem. V roce 2002 EU představila regulaci, která vyžadovala dvojí kontrolu dokladů – při odbavení zavazadla a při nástupu do letadla. Cílem opatření bylo ujistit se, že člověk, který na palubu pošle své zavazadlo, zároveň nastoupí.
Samostatnou kapitolou jsou pak zakázané předměty, se kterými vás do letadla pracovníci ochranky za žádných okolností nepustí. Mimo nožů či nůžek s čepelí nad šest centimetrů si do příručního zavazadla nemůžete vzít ani nechráněné žiletky nebo třeba hokejky či golfové hole.
Klíčovou charakteristikou útoků z 11. září však nebylo, že se na palubu dostali nebezpeční teroristé, nebo to, že si s sebou vzali nože. K únosům letadel docházelo už předtím a většina případů skončila návratem na letiště, kde teroristé požadovali výkupné. Ještě onoho rána tak asi málokoho napadlo, že by se Boeing plný lidí dal použít jako ničivá zbraň.
Čtěte také
Hlavní cíl všech přijatých opatření byl jasný – narušitel se už nikdy nesmí dostat do kokpitu, ať se děje cokoli. Cestující tak dnes mají do pilotní kabiny přísný zákaz vstupu, neprůstřelné dveře dokáže odemknout pouze posádka zadáním bezpečnostního kódu. Finální rozhodnutí, zda dveře otevřít či nikoli, je však vždy na pilotovi.
Proměnou prošel také přístup k posádce, jak před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil pilot David Hecl. „Vzpomínám si, že jako posádka ČSA jsme přes žádné bezpečnostní kontroly nechodili, nýbrž jsme pěšky rovnou vyrazili k přistavenému autobusu na letištní ploše, který nás popovezl k letadlu. S tím se po 11. září definitivně skončilo a od té doby musí všichni chodit přes bezpečnostní rámy,“ popsal.
Ta možná největší změna se však netýkala kokpitu, posádky ani bezpečnostních kontrol, nýbrž všeobecného přístupu k terorismu a bezpečnosti jako takové. Když se dnes mluví o únosu letadla nebo rovnou o teroristickém útoku, většině z nás se pravděpodobně vybaví právě události z 11. září 2001. Nezměnily jen bezpečnostní opatření, změnily způsob, jakým přemýšlíme.
Opatření fungují, říká odborník
Když se mluví o 11. září, jednou z nejčastějších otázek je: Mohlo by se něco podobného opakovat? Americká CNN se na to před lety ptala Seana O’Keefea, bývalého šéfa americké divize evropského výrobce letadel Airbus. V roce 2001 působil v administrativě George Bushe.
O’Keefe ve své odpovědi zdůraznil, že největší úspěchy amerického Ministerstva vnitřní bezpečnosti, vzniknuvšího v reakci na teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu, zůstávají veřejnosti skryté. „Protože když vzděláváte veřejnost, vzděláváte i teroristy,“ upozornil.
Ono zářijové ráno roku 2001 podle něj „změnilo bezpečnost z téměř neexistující na neuvěřitelnou, do očí bijící a neustálou“. Ani 25 let po teroru v Americe však k žádnému podobně velkému teroristickému útoku s využitím letadel nedošlo. „Bezpečnostní opatření zafungovala,“ hodnotí O’Keefe.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpův ostrý vzkaz Evropě. Zaplatíte za Bidenovu pomoc Ukrajině. Zmínil i „zrádnou chátru“
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
