Dámy a pánové, Usáma bin Ládin je mrtev. Jak Američané před 15 lety dopadli ztělesněné zlo?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Před 15 lety zemřel nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin.
V Pákistánu jeho skrýš přepadly americké jednotky Navy SEALs.
Usáma způsobil smrt tisíců nevinných lidí, stál za útoky z 11. září 2001.
Pátrání po něm zabralo CIA mnoho let.
Před 15 lety američtí záškodníci v Pákistánu zlikvidovali saúdskoarabského teroristu Usámu bin Ládina, hlavního strůjce útoků z 11. září 2001. Jaký příběh je za nejhledanějším zločincem planety, zakladatelem teroristické organizace al-Káida, který pocházel z miliardářské rodiny a byl otcem 24 dětí? A jak probíhalo nekonečné pátrání a samotná operace v Ládinově pákistánském úkrytu?
Usáma bin Ládin fandil fotbalovému Arsenalu, sám prý byl v mládí obstojným fotbalistou. Rád si četl v pamětech francouzského prezidenta Charlese de Gaullea. Měl 24 dětí. Manželky ho svorně označovaly za rodinný typ. Přes to všechno je nemožné Usámu bin Ládina polidšťovat, hledat jeho sympatičtější stránky. Nejen nemožné, ale i nemravné.
Čtěte také
Pokud by měl Usáma hrob, slušelo by se na něj napsat úplně jiné údaje: Vrah tisíců nevinných lidí. Terorista. Strůjce brutálních krveprolití z 11. září 2001 v USA a z amerických ambasád v Dar es Salaam či Nairobi. Svého času nejhledanější a největší padouch světa. Lump.
Usáma hrob nemá. Nikdy ho neměl.
Poté, co jej přesně před 15 lety američtí vojáci dopadli a zabili v pákistánském Abbottábádu, vrhli tělo někdejšího symbolu nejtemnějšího zla do vln Arabského moře.
Co byl tenhle chlap s dlouhým plnovousem vlastně zač?
Čtěte také
Spolupracoval i s Američany
Kdo si ho pamatuje ze záběrů ze zaprášených afghánských pustin, snadno by mohl dojít k závěru, že šlo o živořícího chudáka pocházejícího z ubohého prostředí. Nemohl by se mýlit víc.
Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin se v Saúdské Arábii roku 1957 narodil do rodiny stavebního magnáta Muhammada, jejíž jmění se počítalo na miliardy dolarů. Jako sedmnáctý z 52 dětí se ale na vlastní kůži přesvědčil, že bohatství vždy nemusí znamenat štěstí. Muhammad se s Usámovou matkou, svou v pořadí desátou manželkou, brzy rozvedl. Chlapec tak vyrůstal s otčímem a čtyřmi nevlastními sourozenci, biologický otec mu navíc zemřel v roce 1967 po leteckém neštěstí, které svou chybou zavinil pilot. Mimochodem – americký pilot.
Čtěte také
Kdy se bin Ládin zradikalizoval? Dodnes to není zcela jasné. Podle dostupných informací nejspíš během univerzitních studií. Už předtím se díky matčině výchově vyznačoval zbožností, odmítal se například fotit, i při fotbale důsledně nosil dlouhé kalhoty.
Jako horkokrevný a charizmatický student vstoupil do Muslimského bratrstva, nadnárodního islamistického hnutí, leckde považovaného za teroristickou organizaci. Už jako puberťák se nebál ostrých slov – otevřeně třeba kritizoval saúdskou královskou rodinu za to, že Američanům v zemi povolila postavit základny.
Když roku 1979 vtrhli Sověti do Afghánistánu, bylo mu teprve dvaadvacet. A místo školních testů se sveřepě vrhnul do zkoušek zcela odlišného druhu: okamžitě se přidal k dobrovolníkům, ochotným se zbraní v ruce bránit napadenou zemi.
Byl o něj zájem, protože měl peníze. Hodně peněz.
Čtěte také
S pomocí jak radikálního sunnitského teologa Abdulláha Júsuda Azzáma, tak i amerických tajných služeb začal budovat výcvikové tábory pro mudžahedíny, svaté bojovníky z mnoha arabských zemí. Proti sovětskému agresorovi pak neválčili jen jeho muži, ale i on sám.
Někdy v té době se mezi souvěrci začala šířit Usámova sláva. Jeho pozici ještě posílila, jakmile roku 1988 v Afghánistánu založil uskupení, jehož jméno měl zanedlouho poznat celý svět: Al-Káidu.
Čtěte také
Vyhlašuji válku USA
Jakmile zpráskaní Sověti odtáhli z Afghánistánu domů, Usáma se zařadil mezi vítěze. Jeho reputace na přelomu 80. a 90. let závratně sílila.
Tedy – jak kde.
Psal se rok 1990, když Saúdská Arábie po iráckém útoku na Kuvajt odmítla plán mladého džihádisty na vytvoření dobrovolnické armády. A protože se zneuznaný bin Ládin opět nezdráhal zpochybňovat autoritu vládnoucí královské rodiny, byl z vlasti vypovězen. Co je důležité: vedle saúdského režimu tehdy za svého úhlavního nepřítele začal považovat i Spojené státy.
Čtěte také
Se svou organizací rozjel řadu teroristických akcí po celém světě. Zapojil se do občanské války v Jugoslávii, kde poskytoval zbraně bosenským silám a Kosovské osvobozenecké armádě. Al-Káida roku 1992 stála za bombovým útokem na hotel v jemenském Adenu. O rok později zrežírovala explozi v garážích newyorského Světového obchodního centra. Zahynulo šest lidí, přes tisíc jich bylo zraněno.
Kdo tehdy mohl tušit, že jde jen o předehru?
Brzy poté Usáma vydal manifest, v němž z afghánské jeskyně Tora Bora vyhlásil válku USA. A už v srpnu 1998 se ukázalo, že to myslí vážně – při jeho útocích na americké ambasády v tanzánském Dar es Salaam či keňském Nairobi zemřelo 224 lidí. Záhy zosnoval i útok na torpédoborec USS Cole, kterému podlehlo sedmnáct námořníků.
To už se o něm opravdu vědělo.
Čtěte také
Usáma bin Ládin byl prohlášen za jednoho z deseti nejhledanějších teroristů planety, FBI na něj vypsala odměnu 25 milionů dolarů.
Jenže teprve pak to doopravdy přišlo.
Na kalendáři bylo 11. září 2001, když svět strnul v němé hrůze. Bin Ládin byl za organizátora bezprecedentního krveprolití označen prakticky okamžitě po útoku na Světové obchodní centrum (WTC) a Pentagon. Nejdříve to sice odmítal, nakonec se však k činu hrdě hlásil.
„Zničením nejvěhlasnější budovy zasáhl Alláh Ameriku v jejím nejzranitelnějším bodě,“ pochvaloval si směrem k WTC ve zveřejněné videonahrávce.
Američané zuřili. Začala několikaletá válka proti teroru, spolu s ní i velké nahánění prošedivělého architekta strachu.
Čtěte také
K dopadení pomohl Usámův kurýr
Chycen mohl být údajně už v prosinci 2001, když Američané udeřili na jeskynní komplex Tora Bora, odkud řídil své zločinecké impérium. Při masivní vojenské akci sice zemřely desítky bojovníků Al-Káidy, Usáma však na poslední chvilku uprchnul. Utrpěl pouze zranění ramene. Načež na několik let dokonale zmizel.
Několikrát zazněly zaručené zprávy, že již nežije. Nikdy se to však nepotvrdilo.
Čtěte také
CIA čelila velké kritice, jak se jí v realitě 21. století může tak významný člověk prostě ztratit. Její agenti do úmoru analyzovali videonahrávky s Usámovými prohlášeními. Pokoušeli se vystopovat jeho kurýry. Na jednoho pomocí nevybíravých výslechů zadržených teroristů skutečně přišli.
Jmenoval se Abu Ahmed. A sám o sobě byl velkou hádankou.
Americké složky od nikoho nemohly zaboha zjistit, jak tenhle záhadný muž vypadá. Kde se nalézá. Co přesně dělá. Z guantanámské výpovědi zadrženého Chálida Šajcha Muhammada bylo zřejmé jen to, že Abu Ahmed pracoval pro Al-Káidu dříve, postupně toho nechal. I tak mohl být velmi důležitým vodítkem. Vědom si toho byl ostatně i Chálid, který své spoluvězně nabádal, aby o Abu Ahmedovi nikomu nic neříkali.
Čtěte také
Američané zmíněného kurýra hledali po celé planetě osm let. Až v roce 2010 se jim povedlo vystopovat jeho mobil v pákistánském Péšaváru. Někdy v té době odposlechli hovor s jedním jeho kamarádem. A vytřeštili oči. Známý se totiž Abu Ahmeda po telefonu ptal, co teď dělá. Načež bývalý Usámův kurýr po chvilkovém zaváhání odpověděl: „To, co kdysi.“
Bylo jasno – tenhle člověk může Američany dovést až k bin Ládinovi.
Intenzivně jej sledovali. Ze vzduchu, z terénu, pořád. A jeho bílé SUV je jednoho krásného dne dovedlo až k velkému domu v pákistánském Abbottábádu, objektu připomínajícímu pevnost – měl kolem sebe až pětimetrové zdi s ostnatým drátem, podezřelé zabezpečení nejvyššího patra.
Je někde uvnitř ON? Stále to nebylo jisté.
Čtěte také
Usáma byl nesmírně opatrný. Nepoužíval mobil ani internet, dokonce ani nevyhazoval odpadky. Raději je v komplexu nechal svými lidmi spálit. S rodinou dům vůbec neopouštěli.
Každý den se však za zdmi procházel po dvoře. A právě tam ho ze vzduchu zachytily satelitní kamery CIA.
Američané muže, který dostal přezdívku Chodec, dopodrobna zkoumali – podle stínu například vypočítávali jeho přesnou velikost. A vyšlo to zajímavě – shodovala se s výškou bin Ládina.
Pořád však bylo ještě potřeba pádnějšího důkazu. Dostali ho až díky lékaři Šakilu Afridimu, který pod zástěrkou falešné očkovací akce získal vzorky DNA od všech obyvatel domu.
Teprve tehdy prezident Barack Obama zavelel: „Ano, jdeme do toho.“
Čtěte také
V noci na 2. května 2011 přeletěly jednotky Navy SEAL ve vrtulnících Black Hawk z Afghánistánu do Abbottábádu. Jejich členové se na dohled od nedaleké pákistánské vojenské akademie slanili na zem a během čtyřicetiminutové akce se v ostře střeženém domě prostříleli až k samotnému Usámovi bin Ládinovi.
Tohle byla ta chvíle.
Operace Neptunovo kopí vyšla.
Nejhledanější terorista světa a symbol zla byl zabit.
Daleko odsud, ve Washingtonu, několik důležitých mužů začalo tleskat. Někteří měli v očích slzy.
Krátce poté se prezident Obama před kamerami hrdě pochlubil: „Mohu oznámit americkému lidu a světu, že Spojené státy provedly operaci, která zabila Usámu bin Ládina, vůdce Al-Káidy a teroristu, který je odpovědný za vraždu tisíců nevinných mužů, žen a dětí. Spravedlnosti bylo učiněno zadost.“
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Přejezd hrůzy. V Jablonci má na svědomí tři vážné nehody. Bojíme se o děti, říkají sousedé
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
