Nemonte Nenquimová, vůdkyně domorodého kmene Waorani z amazonského deštného pralesa Zdroj: foto twitter Amazon Frontlines
V Jižní Americe nákaza koronavirem zasáhla kolem čtrnácti a půl tisíce obyvatel. Domorodí obyvatelé se kvůli obavám z viru začali v Kolumbii, Brazílii, Ekvádoru a Peru stahovat z měst do svých vesnic a lokalit v pralese.
V brazilském národním parku Xing, o velikosti přibližně Belgie, žije asi v šestnácti kmenech kolem šesti tisíc domorodců. Jednoho z vůdců Ianucula Kaiabiho cituje web deníku The Guardian: „Koronavirus nás může vyhubit.“ Brazilští domorodci proto zablokovali silnice vedoucí do jejich rezervace, místní vůdci vyhlásili zákaz cestování. Ven z rezervace se smí jen v nejnutnějším případě.
Jiný vůdce Marivelton Baré, který je představitelem federace domorodců kolem řeky Negro na severu Brazílie na hranicích s Kolumbií a Venezuelou, upozorňuje britský deník na zdejší „velice citlivý region, kde je zdravotní systém velice špatný a jsou zde domorodé kmeny žijící v naprosté izolaci.“
Brazilská lékařka Sofia Mendonçová, která pracuje v domorodé rezervaci, mluví o „akutních, vysoce infekčních nemocech, jako jsou spalničky, neštovice nebo i chřipka, které mají dlouholetou historii decimování původních komunit a představují zvláštní hrozbu pro více než 100 izolovaných skupin v Brazílii.“
Podobně popisuje pro web televize Al Jazeera situaci pro změnu v Ekvádoru Nemonte Nenquimová, známá vůdkyně domorodého kmene Waorani z amazonského deštného pralesa. Mluví o tom, jak její lidé „prchali auty, autobusy, jiní letěli charterem nebo cestovali člunem hluboko do deštného pralesa, kde neexistují silnice.“ Dodává, že naštěstí zatím v domorodých komunitách neslyšela o případech nákazy koronavirem. „Proto je lepší, když se o sebe postarají a budou se chránit,“ říká vůdkyně Nenquimová. Sama do pralesa neodjela: „Během několika týdnů jsem až příliš cestovala, mluvila s moha lidmi a políbila mnoho tváří. Bylo by příliš riskantní vrátit se do své komunity, když mohu být nakažená virem. To by mohlo domorodé obyvatele zničit.“
Konfederace domorodců ekvádorské Amazonie (CONFENIAE) uzavřela veškerý přístup do deštného pralesa a odepřela vstup turistům, ale také ekvádorským státním příslušníkům. Konfederace rovněž požádala všechny ropné a těžební společnosti, které působí v deštném pralese, aby zamezily cestování svých zaměstnanců, nepřivážely sem lidi z měst a pozastavily veškerou činnost v blízkosti domorodých komunit.
„Pokud by nákaza zasáhla domorodé území, došlo by k vyhlazení domorodé populace Amazonské nížiny,“ říká prezident CONFENIAE Marlon Vargas. Žije zde 11 národností, což představuje více než půl milionu původních obyvatel, kteří žijí v ekvádorském Amazonii.
Odhaduje se, že počátkem 17. století bylo až 90 procent domorodé populace v Jižní Americe vyhlazeno chřipkou a spalničkami nebo jinými nemocemi zanesenými do této části světa Evropany.
