Příběh muže, který se vrátil ze Súdánu
Nečekané drama na služební cestě zažil Vladislav Krejsa z Uherskohradišťska, když jel jako servisman do Súdánu. Vydal se tam na začátku letošního dubna, měl opravit naftové generátory elektrárny v Nyal. Tehdy ještě Čech z obce Korytná ve Zlínském kraji netušil, že kvůli vypuknutí ozbrojeného konfliktu zažije mnoho dobrodružství. Jak vypadal jeho komplikovaný návrat domů, popsal v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Boje mezi tamní armádou a polovojenskými jednotkami RSF vypukly v Súdanu 15. dubna 2023 a zasáhly prakticky celou zemi. Podle tiskových agentur si násilnosti vyžádaly téměř 900 civilních obětí. Vladislav Krejsa zůstal společně se svým českým kolegou odříznutý v areálu elektrárny, kterou ozbrojenci později přepadli a vyrabovali.
Kradli prakticky všechno – od elektronické techniky včetně počítačů a telefonů až po marmeládu či klobásky, které si Vladislav dovezl z domova. Čeští servismani našli útočiště u tureckých občanů, kteří pracovali nedaleko od elektrárny. Právě Turecko nakonec pomohlo s jejich evakuací. Té nicméně předcházelo zdlouhavé jednání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Poslední Češi unikli z boji zmítaného Súdánu. Nekonečné obavy jsou pryč, radují se rodiny
„Cítil jsem, že se dostaneme brzy domů. Jenže podle dalšího vývoje to vypadalo, že spíš asi ne. Proto jsem si říkal, že si přichystáme vánoční stromeček,“ vzpomíná Vladislav v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
V den, kdy skupina tureckých a českých občanů měla odletět na jih Súdánu, zrovna skončilo příměří, což přesun znemožnilo. Na cestu dlouhou přes dva tisíce kilometrů se proto Vladislav a spol. vydali o den později, tentokrát autobusy.
Nakonec jeli přes súdánskou poušť s vojenským doprovodem šest dnů v kuse. Vladislav zpětně tento úsek označuje za nejtěžší část na cestě domů do Korytné. „Jet týden v autobusu přes poušť cestou necestou? Nikdo nevěděl, co bude. Věřili jsme však, že ve zdraví přijedeme,“ říká.
Manželka Irena čekala celkem padesát dní, než byl její manžel v bezpečí. V sobotu se konečně dočkala. Před půlnocí jí přišla zpráva, že je Vladislav v Turecku – živý a zdravý. „Když přistáli, byli jsme ujištěni, že se o ně postarají pracovníci naší ambasády z Ankary,“ sdělila. „V Turecku už to bylo jako doma. Jen jsme se těšili na blízké,“ dodává Vladislav.
Doma se nachází od pondělního večera, a to v kruhu rodiny. Chuť mu prý spravilo domácí uzené maso.
