Už v neděli 27. října dojde ke změně takzvaného „letního“ času na standardní, lidmi často přezdívaný zimní. Hodinové ručičky se ve 3:00 posunou o hodinu zpět, noc proto bude delší. Nepříliš populární střídání času ovlivňuje jak lidskou psychiku a běžné fungování, tak dopravu. O tom, kdy se změna ustálí na jednom z časů, se roky diskutuje, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak jednotlivých členských států. Výsledek je však stále v nedohlednu, europoslanci se k tématu vrátí až po roce 2024. A jasno nemají dle průzkumů ani Češi.
Mezi lidmi většinově velmi nepopulární střídání času se opět blíží. Změna, která nastane, je však pro mnohé tou příjemnější variantou. Hodiny se v neděli 27. října ve 3:00 vrátí o hodinu zpět, díky čemuž si lidé mohou přispat. Opět o hodinu dopředu se ručičky přesunou poslední březnovou neděli příštího roku, kdy standardní „zimní“ čas skončí.
ČTĚTE TAKÉ: Bez příznaků, ale s vážnou diagnózou. Petr žil se žloutenkou typu C desetiletí, a není jediný
Změna času zastaví některé vlaky
Střídání času ovlivňuje například dopravu. V době změny bude na cestě desítka dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají na odjezd podle středoevropského času.
„Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ vysvětlil mluvčí drah Filip Medelský. Regionálních vlaků se hodinové čekání podle něj nedotkne, protože při přechodu na nový čas nejedou.
Střídání času: Zhoršená nálada i poruchy spánku
To, zda si lidé o hodinu přispí nebo budou o vzácných 60 minut spánku ochuzeni, ovlivňuje také jejich psychiku a běžné denní fungování. Každý má totiž v sobě své vnitřní hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, které ovlivňují například to, že lidé za svítání „startují“ svou aktivitu a po setmění si jdou lehnout.
„Cirkadiánní rytmus hraje klíčovou roli ve spánkových vzorcích, hormonální regulaci a metabolismu. Je řízen vnitřními biologickými hodinami, které reagují na vnější podněty, zejména světlo. Jenže proti přirozenému nastavení těla působí lampy osvětlující ulice, světla v domě, obrazovky, mobilní telefony a samozřejmě práce na směny. To může vést k řadě problémů, mezi nejběžnější patří poruchy spánku a výkyvy nálad,“ popsala v dokumentu, který má redakce k dispozici, doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP.
Změna času, konkrétně přechod z letního na „zimní“, má podle odborníků na cirkadiánní rytmus nezanedbatelný vliv. Proces může narušit biologické hodiny těla a ovlivnit různé aspekty fyzické i psychické pohody. Při změně se totiž posune čas, kdy lidé obvykle chodí spát a vstávají. Tento posun může způsobit dočasnou nespavost nebo únavu, protože tělo potřebuje nějakou dobu na přizpůsobení se novému časovému režimu.
„Na hormonální úrovni se může jednat o narušení produkce melatoninu, který reguluje spánek. To může vést k problémům s usínáním a kvalitou spánku. Vzhledem k psychice narušení cirkadiánních rytmů může být spojeno s vyšším rizikem zhoršení nálady, celkové pohody i psychických poruch, jako jsou deprese a úzkost,“ uvedla Vojtová.
Zdůraznila, že s posunem času se lidé celkově potýkají s únavou a sníženou produktivitou. „Navíc některé studie ukazují, že po změně času dochází k nárůstu dopravních nehod a pracovních úrazů, což je částečně způsobeno nedostatkem spánku a sníženou pozorností,“ doplnila lékařka.
Plány na zrušení letního času narušila pandemie i válka
Diskuze o zrušení střídání času se přitom vedou už dlouhé roky. Naposledy bylo jednání na evropském stole v roce 2019. O rok dříve Evropský parlament (EP) vyzval Evropskou komisi, aby zvážila změnu směrnice upravující střídání letního a zimního času.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc
Komise proto uspořádala veřejnou konzultaci, v rámci níž jí bylo doručeno 4,6 milionu reakcí, přičemž 84 procent z nich podpořilo ukončení sezónních změn času.
Ačkoliv byl předložen legislativní návrh – na jehož konečném znění se musí dohodnout EP s Radou ministrů EU – ke změně nedošlo. Parlament sice podpořil ukončení střídání letního a zimního času od roku 2021, svět však postihla koronavirová pandemie, následně energetická krize a v neposlední řadě válka na Ukrajině.
„Kvůli covidové krizi se domluvilo, že změna času nebude téma, které budeme řešit. Řeklo se, že se po roce 2024 znovu s komisí k tématu vrátíme, Evropský parlament to odsouhlasil. Nyní to bylo na členských státech, aby se domluvily,“ sdělil na jaře pro CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Právě domluvit se na tom, který čas se stane tím stálým, se měly členské země i podle návrhu jednomyslně. Místo toho se však rozdělily do dvou táborů.
„Jedna skupina chtěla, aby byl zachován letní čas. Druhá, ta větší, aby byl zachován přirozený zimní čas,“ přiblížil Zdechovský. Podle dřívějších informací bylo z 27 členských států pro standardní čas 22, pět pro letní. „Věřím, že s novou komisí téma znovu nastolíme a střídání zrušíme. To, co nejvíce lidem vadí, jsou zdravotní dopady,“ podotkl.
Střídání vadí starším
Diskuze o tom, zda by mělo být střídání času zcela zrušeno – a který z nich by měl být případně tím jediným – se vede i mezi Čechy. Podle průzkumu, který zveřejnila agentura STEM/MARK v listopadu minulého roku, se 67 procent dotázaných vyjádřilo ke zrušení. Nejvíce nynější střídání času vadí lidem ve věku od 45 let, v této skupině se ke zrušení přiklání více než 80 procent respondentů.
A stejně jako na evropské úrovni se ani Češi nedokážou shodnout, který z časů by jim vyhovoval více. Zatímco 60letá žena ze Zlínského kraje v průzkumu uvedla, že při letním času se jí špatně vstává a má často migrény, o 30 let mladší žena ze Středočeského kraje by naopak měla ráda letní čas i v zimě, aby bylo déle světlo.
Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 procent dotázaných. U 31 procent respondentů se naopak větší přízni těší zimní čas. Zbylých 29 procent lidí nemá jednoznačné preference a je jim jedno, který z časů by se zavedl.
Kdy by se tedy Evropská unie mohla dočkat jednotného času? Zdechovský věří, že do roku 2027 by mohlo být dokonáno. „Ve většině států se odborníci shodli, že není žádný důvod ve střídání pokračovat. Ten primární, pro který byla změna zavedena ve většině Evropy v době Adolfa Hitlera, že se ušetří energie, ten je v současné době už lichý,“ zdůraznil europoslanec.
ČTĚTE TAKÉ: Nový lék na Alzheimera je na dohled, říká neurolog Tolar. Umělá inteligence změní zdravotnictví
Připomněl, že se změnila pracovní doba, lidé nechodí ráno v 5:00 do továren. „Je to prostě úplně jiný rytmus. V současné době žádný důvod, aby střídání času bylo zachováno, neexistuje,“ uzavřel.
Proč se zavedl letní čas?
Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Poprvé byl zaveden v roce 1916, i na území Rakouska-Uherska, ale po první světové válce byl zrušen. Podruhé do Česka letní čas přinesla druhá světová válka, tehdy platil ovšem celoročně a skončil v roce 1949.
Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. K sezónním změnám času proto dochází v poslední březnovou a v poslední říjnovou neděli.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zákaz pohřbívání v rakvi, vyhlásili ve Žďáru nad Sázavou. Lidé se bouří a převážejí ostatky
