Brzy po narození museli lékaři panu Petrovi, který se narodil na přelomu 60. a 70. let, operativně odstranit srůsty na vývodných cestách močových a střevu. První zákrok však nebyl zcela úspěšný, proto jich musel podstoupit ještě několik. Operace byly spojeny s četnými transfuzemi krve, a pravděpodobně se tak do jeho těla dostal virus hepatitidy C. Lékaři jeho přítomnost objevili až o desítky let později. Přestože do té doby neměl Petr kvůli žloutence typu C žádné komplikace, jeho játra byla ve velmi špatném stavu. Obdobný případ se může týkat desítek tisíc dalších Čechů. Lékaři proto apelují na veřejnost, aby nepodléhala mýtům a nechala se preventivně vyšetřit.
Diagnóza žloutenka typu C (HCV), infekce jater, překvapila nejen Petra, ale také všechny přítomné lékaře. Vzhledem k tomu, že tato nemoc se přenáší tělními tekutinami, především krví, je spojena hlavně s uživateli drog a promiskuitními lidmi.
ČTĚTE TAKÉ: Vadná diagnóza zpozdila léčbu „tichého zabijáka“. Dnes má Marek metastázy a varuje druhé
Jenže někdo k ní mohl přijít téměř „jako slepý k houslím“, což jsou i příběhy paní Táni – která záhadu s kolísajícími jaterními testy vyřešila až 35 let od porodu císařským řezem, kdy se nakazila žloutenkou typu C – a Petra, který několik desítek let žije spořádaný život s manželkou a dvěma dětmi.
„Když jsem se narodil, měl jsem srůsty na vývodných cestách močových a střevu, které bylo třeba odstranit. Jenže operace se příliš nepovedla, dokonce hrozila otrava krve. Abych mohl žít normální život, musel jsem do svých šesti až sedmi let absolvovat ještě dalších šest zákroků. A právě během některého z nich jsem se zřejmě nakazil z transfúze žloutenkou C. V té době ještě nebyla známá, a proto se na ni netestovalo,“ vzpomíná Petr v dokumentu, jenž má redakce k dispozici.
Lékaři byli v šoku
Mezi rizikové faktory přenosu onemocnění patří mimo nitrožilní aplikaci drog – i pouze jedinkrát v životě – a sexuální promiskuitu, také tetování, vertikální přenos z matky na dítě či krevní transfúze a transplantace před rokem 1992.
S hepatitidou C žil Petr několik desítek let, aniž by o tom věděl. Protože měl talent na sport, provozoval ho vrcholově zhruba od 10 do 24 let. Součástí tréninků byly také zdravotní testy včetně odběrů krve, ale nikdy se nezjistilo ani neprojevilo nic neobvyklého. Navíc, žloutenka typu C byla objevena až na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Kolem roku 2018 došlo u Petra k zanícení již dříve operovaných orgánů až do stavu, kdy se jedna céva stala neprůchodnou. Zvýšená zánětlivost měla dopad na celý organismus až na nulovou průchodnost močových cest, proto musel absolvovat další operaci – konkrétně šlo o uretroplastiku.
„V rámci předoperačního vyšetření mi dělali také test přímo na žloutenku C. Jakmile se ukázalo, že jsem nakažený, lékaři byli docela v šoku. Nečekali to. Operatéři zvýšili obezřetnost, protože si uvědomovali rizika spojená s přenosem. A já jsem si uvědomil, že jsem žil dlouhá léta s vážným onemocněním, aniž bych měl jakékoliv příznaky,“ vzpomíná.
Člověk zežloutne jen výjimečně
Jak na tiskové konferenci podotkl Jan Šperl, zástupce přednosty pro výzkum a výuku z Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM, infekce je bez konkrétního testu velmi obtížně diagnostikovatelná.
„Nemá akutní fázi, kdy by člověk zežloutl. To se děje jen ve zcela výjimečných případech, jedná se o maximálně jedno procento všech případů. Většinou probíhá bezpříznakově, u někoho může dojít k výkyvům jaterních testů, nicméně i ty mohou být mnoho let zcela normální nebo se jedná jen o minimální změny. Odhalit infekci běžnou preventivní prohlídkou se tak nemusí podařit. Neudělá-li se cílený test na hepatitidu, může se její zachycení ‚prošvihnout‘,“ uvedl.
Právě ve specializovaném centru IKEM pod vedením Šperla Petr podstoupil sérii dalších vyšetření. Díky moderním antivirotikům, která byla vysoce cílená a efektivní, se podařilo nemoc zvládnout. Léčba trvala sice jen dva měsíce, ale dalších šest měsíců čekal, zda se virus v krvi znovu neobjeví. Virus však z jeho těla zmizel natrvalo.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc
„Petrův příběh je sice jedinečný a vzácný, ale může pomoci s osvětou onemocnění žloutenky typu C. Je totiž velmi pravděpodobné, že se v naší populaci nacházejí další lidé, kteří jsou nakaženi, ale stejně jako pan Petr o tom nemají tušení. Choroba se totiž několik desítek let nemusí vůbec projevit,“ podotkl Šperl.
Všem, kteří do začátku 90. let absolvovali nějaký chirurgický zákrok s transfúzí krve, během divokého mládí i pouze jednorázově experimentovali nitrožilně s drogou, případně se v 80. či 90. letech nechali amatérsky tetovat, doporučuje nechat se otestovat.
„Je třeba ale podstoupit přímo test na žloutenku C, žádný jiný test ji neodhalí. Z krve se zjišťuje přítomnost protilátek, které naznačují, zda došlo k infekci, ale neukazují, jak dlouho onemocnění trvá. Pokud by test vyšel pozitivně, je k dispozici moderní léčba v podobě léků – antivirotik – které plně hradí zdravotní pojišťovna,“ zdůraznil odborník s tím, že proti onemocnění neexistuje očkování.
K potvrzení aktivní infekce je třeba podstoupit několik dalších bezbolestných vyšetření, aby se potvrdila přítomnost viru v krvi a zjistila míra poškození jater.
Petr je dnes stále pod lékařským dohledem a dochází na pravidelné půlroční kontroly. Na svůj život a dlouhou cestu k uzdravení nahlíží s pokorou a vděkem za lékařskou péči, která se mu dostala a nadále dostává.
Jak však odborníci zdůrazňují, v populaci mohou být další desítky tisíc lidí z řad nerizikových, kterých se může týkat stejný problém.
Až 50 tisíc infikovaných Čechů
Odhaduje se, že je v Česku infikováno až 50 tisíc lidí z běžné populace neužívající drogy – s níž je nemoc nejčastěji spojována. Celosvětově se odhaduje, že tímto onemocněním trpí přibližně 71 milionů lidí – s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně.
„Statistiky prozrazují, že je v Česku ročně objeveno zhruba 800 až 1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie covidu i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci,“ podotkl Petr Urbánek, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
ČTĚTE TAKÉ: Únavu Robin připisoval covidu, pak přišel kašel. Ve 27 letech zjistil, že má rakovinu plic
Infikované osoby se pohybují v celém zdravotnickém systému, tedy nejenom u specialistů, což komplikuje její diagnostiku. Je tedy možné hepatitidu C vymýtit? Aby se to podařilo, bylo by podle odborníků optimální jednorázově otestovat všechny osoby starší 18 let. Nicméně plošné testování všech dospělých není v současnosti v Česku proveditelné.
Testování na žloutenku typu C je vyhláškami Ministerstva zdravotnictví nařízeno pouze v těchto skupinách: vybraní zdravotníci dle rizika, dárci krve a orgánů a partneři plánující umělé oplodnění. Veškerá další doporučení k testování HCV byla dosud jen doporučeními odborných společností a jejich dodržování nelze vynucovat.
Podmínkou pro úspěšné vyhledávání infikovaných osob je tak podle expertů spolupráce praktických i odborných lékařů při testování HCV infekce.
„Snažíme se, aby bylo testování zakotveno v daných bodech systému poskytování zdravotní péče tak, aby to bylo na všech zúčastněných nezávislé. Testováni by měli být pacienti s opakovaně abnormálními jaterními testy v rámci hledání příčiny jejich jaterního onemocnění a mělo by být provedeno i v případě nepatrného zvýšení,“ uvedl Urbánek.
Testováni by podle něj měli být také pacienti, u nichž lze v anamnéze vystopovat rizikový faktor přenosu HCV infekce a pacienti trpící jinou chorobou spojenou s rizikem přenosu HCV infekce. „Například kohorta definovaná rokem narození (1975 až 1995), diabetici 2. typu a podobně. A to i v případě, že mají jaterní testy prozatím v normě,“ dodal Urbánek.
Pokud máte podezření na nákazu, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé republice a jsou regionálně dostupná.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Houbaři, pozor, klíšťata stále řádí, varují experti. Co dělat, když „prošvihnu“ očkování?