Land Rover Defender D200: Hlučnější na dálnici, v terénu ale britský ingot stále kraluje

Skeptici měli žně, když Land Rover před třemi lety představil nástupce legendárního modelu Defender. A určitým způsobem měli od začátku vyhráno, protože to prostě nešlo jinak. Je moderní doba, v mnoha směrech jsou auta jiná než dříve a pak je tu samozřejmě faktor jménem Evropská unie. Aktuální Defender je zcela jiným vozem než jeho předchůdce, který se vyráběl skoro sedmdesát let. Po téměř dvoutýdenním vydatném testu lze ale říci, že v Land Roveru si mohou oddechnout. Tohle se povedlo.

Novinka? Ano. Ale praví dobrodruzi přesto dál skupují starší verze typu Defender, obrní si ho velkými koly, nášlapy, šnorchly či střešními stany, tady se prostě fantazii meze nekladou. Co na tom, že svezení v tomhle autě není kdovíjak pohodlné, každý úder či nakopnutí do tuhé karoserie dost bolí a spotřeba taky šplhá. Klasický Defender je prostě cool a zvládne všechno. A muži ho milují. Přesně proto to verze 2019 od začátku neměla mít snadné.

Jenže design a celkově exteriér je něco, čím vůz rozhodně nezklame. I Defender nové generace zůstává syrový, drsný a už svou mohutností a chlapáckým a nesmlouvavým výrazem vzkazuje, že pro něj těžko budete hledat při cestě jakoukoliv překážku.

Do oka okamžitě padnou široké blatníky, obrovská dvacetipalcová kola s rezervou přidělanou na dveřích zavazadlového prostoru, hranatá zpětná zrcátka či viditelný nápis „DEFENDER“ přímo na kapotě mezi příplatkovými LED světlomety.

Testovaný model byl střižen do černé barvy Santorini Black (29 229 Kč), a aby té tmavé nebylo málo, měl ještě Extended Black Exterior Pack (27 277 Kč). Ve zkratce to znamená – černá kam se podíváš. Autu sluší a na silnici budí respekt. Zachovat původní tvary, to bylo něco, o co se v automobilce u znovuzrození Defenderu snažili. Zůstal mohutný chladič, rovná kapota i střecha.

Když vstoupíte do téměř dva metry vysokého auta, znovu na smysly útočí moderna a retro dohromady. V první řadě je cítit, že Defender je skutečně bytelný. Materiály jsou poctivé, je vidět, že se nikde nešetřilo. Nechybí pomocná madla při vstupu do vozu a další jsou i u středového panelu. Ve dveřích jsou vidět šrouby, mezi zadními sedadly a zavazadlovým prostorem jsou zase u střechy malá okna, odkazující na předchozí model. Za tyhle úsměvné zbytečnosti Land Rover získává plusové body.

Před odkladovou ploškou u spolujezdce je také další velký nápis „DEFENDER“ a hned před ním konektor na nabíjení. Těch mimochodem v autě najdete na různých místech více než deset.

Pohodlná sedadla a nerušený výhled

Tím se plynule dostáváme k interiéru, který tvarově není nijak moderní, ale nabízí mnoho moderních prvků, které z auta dělají vozidlo jedenadvacátého století. A zároveň zůstává autem, a ne jen pojízdným chytrým telefonem. Více o infotainmentu níže v článku.

V autě se logicky sedí hodně vysoko, sedadla jsou pohodlná vpředu i vzadu a výhled z vozu je i přes menší čelní sklo dobrý. Měl jsem možnost s tímhle obrem najezdit více než dva tisíce kilometrů a ani v úzkých jihoevropských uličkách jsem neměl pocit, že někam špatně vidím nebo se nevejdu. Zavazadlový prostor nabízí 786 litrů a díky tomu, že zadní sedadla můžete sklopit do roviny, se dá ještě více než zdvojnásobit.

Terén je jeho domovem, ale co město?

Svezení s původním modelem bylo zážitkem. Já jsem kdysi řídil verzi Heritage, která byla sice vyrobená v roce 2015, ale při jízdě si člověk dál připadal jako někdy v polovině minulého století. Doteď si pamatuji jízdu na dálnici, udržet se na 130 km/h mě z Prahy do Boleslavi málem stálo kotník.

A právě tady je ten dynamický rozdíl. Testovaná verze D200 měla pod kapotou naftový třílitrový šestiválec se dvěma turby a výkonem 200 koňských sil, který vynikal tichostí a neskutečně hladkým chodem. Jeho zvuk by se snadno dal zaměnit za zážehový motor, hlavně ve chvíli, kdy sešlápnete pedál a ke slovu přijde 500 Nm. Perfektně pracuje i osmistupňová automatická převodovka. Jízdní komfort je skutečně maximální, tady nejsme v žádném teréňáku, teď řídíme moderní SUV.

Hlučněji v kabině bylo za jediné situace. Protože nový Defender drží tvar a aerodynamický je asi jako několik na sebe postavených krabic, je třeba počítat s tím, že na dálnici bude tenhle 2,3 tuny vážící kolos trochu vzduchu nabírat. Ale není to tolik, aby třeba posádka při komunikaci uvnitř musela zvýšit hlas.

Důležité je, zvyknout si na jeho velikost. Na silnici moc větších aut nepotkáte, a ačkoliv třeba BMW X7 či Mercedes GLS mohou konkurovat, Defender má větší respekt. Přímo z něj čiší. Na délku měří 5018 milimetrů a vysoký je 1967 milimetrů. Přidejte šířku 2105 milimetrů a je z něj postrach okolí.

Zatímco většina ostatních ho při testu zkoušela hlavně v terénu, já šel spíš po obyčejném a tuctovém ježdění. K němu si stejně stroj s cenovkou minimálně 1,5 milionu (v našem případě se všemi příplatky za 2 153 434 Kč) pořizujete primárně, ne?

Jízda je neskutečně hladká, nerovnosti pro vás takřka neexistují a před retardéry zpomalujete jen proto, že je to zákonem nařízené. Tlumiče je prakticky pohltí. Výtečně funguje také adaptivní podvozek, jenž nabízí různé světlé výšky vozu. Řízení je úžasně snadné, což jsem ocenil především během nekonečných a točitých alpských zatáček. Všemu pomohl pružný motor, a když bylo potřeba se občas vyhnout protijedoucímu vozidlu, tak ve chvíli, kdy nám třeba pravé zadní kolo lehce sklouzlo ze silnice, strach se ani nestihl dostavit. Na tohle je Defender připravený.

Stejně jako třeba na brodivost. Výrobce uvádí 900 milimetrů. Přiznám se, do ničeho takového jsem se s vozem nepustil, ale to číslo dělá dojem. Stejně jako další.

Už chválený agregát potěšil spotřebou. Přiznám se, že jsem si ji hodně nastudoval, než jsem se rozhodl absolvovat tak dlouhou trasu. A zdráhal jsem se věřit, že auto s hmotností 2415 kilogramů dokáže jezdit za 8 litrů. Ale dokáže. Samozřejmě, stoupání a ostrý zápřah znamená 12 plus, ale dálnice se dá zajet pod 9 litrů na 100 kilometrů a okresky dokonce i pod zmiňovaných 8. A to při současných cenách nafty hodně potěší.

Bod, do kterého si lze rýpnout, je lehký nedostatek síly při předjíždění. Ale to neznamená, že by byl šestiválec líný, stovku zvládne za 10 vteřin, spíš si zvyknete na to, že s Defenderem se jezdí příjemně a v pohodě. Jízdu si užíváte, to je jeho devíza. Stejně jako to, že v terénu vás prostě nenechá ve štychu.

Co tedy k této generaci legendárního auta říci závěrem? Nástupce se sice změnil, dál kráčí ve stopách minulosti, ale primárně je vozem na každodenní použití. A pro mě opravdovým ztělesněním zkratky SUV. Na rozdíl od mnoha městských hraček Defender kromě asfaltu skvěle zvládá i terén.

1. NÁKLADY NA SERVIS

Úvodní servisní prohlídka přijde majitele na 20 000 Kč, druhá na 27 000 Kč a třetí na 51 000 Kč. Pokud chcete, aby si Defender udržel tříletou záruku, musí se dodržovat návštěvy vždy po 34 tisících kilometrech.

2. PRODEJE

Od začátku kalendářního roku 2022 až do konce června se v Česku prodalo 133 modelů Defender. Kromě třídveřové verze 90 a tradiční 110 přichází navíc nově do prodeje i model s označením 130. Jeho devízou je karoserie prodloužená o 34 centimetrů, což znamená například tři řady sedadel či maximální zavazadlový prostor 2516 litrů. Na skladě ovšem vozy nejsou, dodání nového modelu pak záleží na několika faktorech. Například na konfiguraci a zvoleném motoru, či na tom, kolik výrobních slotů si který dealer zarezervoval. Obvyklá doba dodání je okolo šesti měsíců. A co porovnání s ostatními?

3. INFOTAINMENT

U modelů Land Rover a Jaguar žádná novinka. Dotykový infotainment svou grafikou, kvalitou zpracováním, rychlostí ovládání i použití základních barev patří mezi současnou špičku. Samozřejmě nabízí Apple CarPlay i Android Auto či hlasovou umělou inteligenci Alexa. Vynikající je 3D kamera, která auto ukazuje během jízdy ze všech stran a perfektně vypomáhá v terénu. Dál ukazuje i náklon či úroveň vody. Užitečné a skvěle fungující.

4. ZAJÍMAVOST

Na světě je celkem 300 šťastlivců, kteří mají doma jeden z vozů Bond Edition. Vůz se totiž objevil v zatím poslední Bondovce No Time To Die. Kromě několika speciálních fragmentů schovaných v různých částech vozu je auto specifické hlavně tím, že má pod kapotou pětilitrový osmiválec s výkonem 525 koní. Redakce Autosalonu měla možnost ho otestovat. Vidět byl vůz také na letošních oslavách vlády britské královny Alžběty II.