Test nového Opelu Astra: Moderní lidové auto, škoda nepříliš dynamického motoru

Mezi prvními v Česku jsme otestovali v pořadí již šestou generaci kompaktního vozu Opel Astra. Novinka se svým neotřelým designem exteriéru i interiéru dokáže snadno vrýt pod kůži. Byť sdílí technický základ s francouzskými vozy Peugeot a Citroën koncernu Stellantis, stále si drží typické německé srdce, které je pro zákazníky Opelu vyžadující identifikaci s tradičními hodnotami značky důležité.

Novinka, která se interně označuje jako Opel Astra L, na předchůdce kromě jména nenavazuje téměř v ničem. Minulý model vznikal ještě v době, kdy byla německá značka součástí převážně amerického koncernu General Motors, zatímco novinka je produktem spolupráce v rámci nového převážně francouzského koncernu Stellantis. V praxi tedy Astra sdílí technický základ s vozy DS 4 a Peugeot 308. To ovšem neznamená, že se zbavila všech svých německých rysů a vlastností.

Koncernová platforma umožňuje Astře například pracovat hned se čtyřmi různými typy pohonů – benzinovými a naftovými motory, plug-hybridním, ale i čistě elektrickým pohonem, který na český trh dorazí přibližně v červnu příštího roku. My jsme v prvním redakčním testu vyzkoušeli silnější z dvojice zážehových jednotek označovaných jako 1.2 TURBO s výkonem 96 kW, resp. 130 koní, a to v kombinaci s tradičním manuálním řazením.

Hodnoty na papíře nepůsobí kdovíjak velkolepě, ale v reálném provozu bohatě stačí. Tříválec má příjemný lineární zátah, žádný „turbokopanec" jako u většiny přeplňovaných motorů. Prakticky o přítomnosti turbodmychadla ani nevíte. Svými vlastnostmi tak „oplí“, respektive „pežotí“ dvanáctistovka připomíná spíše atmosféru. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Její chod je příkladně kultivovaný, posádka uvnitř nemá šanci zpozorovat nějaké vibrace nebo další časté neduhy tříválců.

V neposlední řadě potěší spotřeba paliva, která na dálnici činila krásných 5,8 l/100 km. Při ustálené devadesátce je dokonce možné jezdit za 5 litrů, v kombinovaném provozu ukázal palubní počítač po 11denním testu 6,4 l/100 km. Výrobce udává rozmezí 5,4 až 5,7 litru dle reálné metodiky WLTP.

Jen dojmy z řazení jsou takové, na jaké jsme u německých aut zvyklí. Pohyby nehezké páky totiž působí trochu rozbředle a lehce, avšak nikoliv nepřesně.

Komfortní a sportovně tuhý zároveň

Ovládání auta je celkově velmi snadné, což ale neznamená, že by odrazovalo od svižné jízdy v zatáčkách, naopak jsme si to s ním na okreskách užili. Jak totiž Opel proklamuje, je podvozek Astry naladěný malinko jinak než u francouzských sourozenců. Auto působí pevněji „v kolenou“, je v zatáčkách agilnější a zábavnější nežli stejně motorizovaná DS 4 nebo Peugeot 308.

Přitom se ale nedá říci, že by tužší naladění tlumičů ničilo jízdní komfort, možná spíše naopak. Byli jsme překvapeni, jak skvěle žehlil vůz na osmnáctipalcových kolech se sportovním rozměrem pneumatik drtivou většinu nerovností včetně nepříliš uhlazeného železničního přejezdu. Rány jsme cítili pouze v okamžiku, kdy jedno z kol zapadlo do nějaké hlubší díry. Jízdní vlastnosti bychom popsali jako kombinaci francouzské ladnosti s německou festovností.

Hrubě tesaný vnitřek

V sedadlech s certifikátem od německých ortopedů se sedí skvěle. Z auta je dobře vidět, řidiči navíc už ve standardní výbavě pomáhá s bezpečnou jízdou spousta asistentů, které nám nepřipadaly příliš otravné. V porovnání se sourozenci či konkurenty jsou velmi zajímavé specifické hlasité zvuky blinkrů nebo zvukomalebné upozornění na nepřipoutání se. Potěší také „digitální detox“, což znamená, že přestože má řidič před sebou velkoplošné displeje, nechybí ani spousta tlačítek na rychlou volbu funkcí. Někdy ovšem tato kombinace může působit trochu zmatečně.

Pod tímto odkazem naleznete kompletní ceník vozu. Zkoušené provedení 1.2 TURBO 96 kW, nikoli v drahé sportovně laděné verzi GS Line, ale v základní Edition, jsme porovnali s podobně výkonnými vozy Ford Focus a VW Golf ZDE. Opel Astra si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii, zaměřujeme se na detaily v interiéru:

Závěr a cena

Testovaná varianta se zdá být univerzálním řešením pro většinu zájemců o Astru. Pro dálkové jezdce má německá novinka v nabídce diesel a pro lidi, kteří auto využívají zejména na každodenní jízdy z příměstských aglomerací do center měst, bude lepší varianta plug-in hybrid.

Jako celek se stěžejní model Opelu povedl. Znamenitě kloubí německé jízdní vlastnosti a jednoduchost s francouzským komfortem a hedvábností. Až na ne moc dynamický motor, horší řazení a místy trochu zmatečný interiér mu není moc co vytknout. Ani cena totiž v porovnání s ostatními hatchbacky nižší střední třídy není nijak vysoká. Mezi koncernovou trojící je Astra s cenovkou od 539 990 Kč vůbec nejlevnější. Peugeot 308 začíná na 620 tisících a prémiová DS 4 dokonce na 750 tisících.

V aktuálních podmínkách, kdy se na některé vozy čeká více než rok, potěší i relativně rychlá dostupnost nového Opelu Astra. „Zájemce vůz dostane do čtyř měsíců od objednání. Skladové vozy budeme mít od poloviny dubna,“ řekl k tomu tiskový mluvčí českého zastoupení značky Martin Hejral.

Tagy: