Auto by ze své podstaty mělo být tzv. Faradayovou klecí, která vše ve svém vnitřku před působením elektrického výboje ochrání. V praxi to však neplatí. Pokud by ochrana byla dokonalá, neprošly by přes ni elektromagnetické vlny, díky kterým uvnitř můžeme poslouchat rádio, používat vysílačku, telefonovat nebo být připojeni na internet.
Šance, že do vás udeří blesk, je zhruba 1 : 15 000 až 1 : 80 000, což není mnoho, ale vyloučit to rozhodně nelze. Tahle statistická pravděpodobnost se člověka přitom týká bez ohledu na to, jestli jste zrovna někde na kopci pod širým nebem nebo v relativním bezpečí uzavřeného automobilu.
Faraday by se (možná) divil
Energie elektrického výboje, kterému říkáme blesk, je obrovská. Může se v něm skrývat napětí 30 milionů voltů, proud 30 tisíc ampérů a celkový výkon 9 milionů kilowattů, tedy asi tolik, kolik by poskytlo 225 000 motorů základní Škody Favorit. Tyto parametry také jasně vysvětlují, proč koncentrovaná elektřina tak snadno projde i materiály, které známe jako nevodivé – plasty, guma či keramika.
Teorie, že je běžné auto dokonalou Faradayovou klecí, tedy viděno touto optikou značně pokulhává. Jeho karoserie bývá z velké části železná nebo hliníková a dokáže odvést blesk. Právě proto bychom se na auto měli dívat spíše jako na bleskosvod (laicky hromosvod), nikoliv jako na Faradayovu klec.
Energie blesku se odvádí přes auto do země i přesto, že jeho kola jsou pryžová. Energie blesku je ale jednak tak velká, že projde i nevodiči, a za druhé bouři obvykle doprovází déšť, takže kola jsou mokrá, což je naopak krajně vodivá kombinace.
Z toho vyplývá, že pokud se octnete v nesprávný čas na nesprávném místě, auto vás před extrémy počasí ochránit nemusí a v krajním případě můžete přijít i o život. Ze snímku auta zasaženého bleskem je názorně patrno, že pás palubní desky doslova roztál, sluneční clony se spekly, čelní sklo prasklo a zároveň zčernalo. Pokud by tato poškození způsobil pouhý běžný požár, shořel by automobil víceméně celý a nebyl by uvnitř vypálen pouze jasně ohraničený pás.