„Překvapuje mě, že se veřejnost neshání po acylpyrinu. Až o polovinu může snížit překlopení do závažné formy covidu svým protizánětlivým efektem a protisrážlivým efektem v dávce třeba jedné tablety denně,“ uvedl lékař Martin Balík. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ke snížení rizika závažného průběhu nemoci COVID-19 by mohl přispět i acylpyrin, aspirin či anopyrin. Ukazují to data o léčbě pacientů. Na konferenci Univerzity Karlovy o roku s koronavirem to dnes řekl vedoucí lékař KARIM Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Martin Balík. Podle něj by lidé měli sáhnout po ověřených léčivech, ne po neschválených přípravcích. Lék na covid zatím neexistuje. Někteří lidé se dožadují experimentálních medikamentů bez schválení lékovými agenturami.
„Překvapuje mě, že se veřejnost neshání po acylpyrinu. My máme docela pěkná data, že až o polovinu může snížit překlopení do závažné formy covidu svým protizánětlivým efektem a protisrážlivým efektem v dávce třeba jedné tablety denně,“ uvedl Balík. Podle něj by tento postup byl lepší než užívání ivermektinu.
Ivermektin je přípravek, který se používá k léčbě parazitů. V Česku ho prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO). Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) medikament v pondělí nedoporučila podávat při léčbě a prevenci COVID-19. Vycházela z posudku dosavadních studií. Účinek léku je dál možné zkoumat v klinických testech. V Česku může užití tohoto experimentálního léku za určitých podmínek zvážit lékař.
Podle Balíka je u ivermektinu „mechanismus účinku velice hypotetický“ a lékaři by mediálnímu tlaku na jeho podávání neměli podléhat. K léku má výhrady i primářka kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová, její pracoviště ho nepodává. Také praktici podle šéfa jejich sdružení Petra Šonky musí čelit tlaku pacientů.
Měla by se brát jedna tableta acylpyrinu denně
Balík uvedl, že léky jako acylpyrin by se měly při covidových příznacích užívat ve vyšší dávce, než v jaké se berou preventivně při ischemických chorobách. Lékař zmínil velkou tabletu denně. Potřeba je také dostatek tekutin a vitamínů. Pokud pacient vidí, že se jeho stav zhoršuje, nemůže spát a hůř dýchá, měl by včas vyhledat lékaře. Může se tak zabránit závažnému průběhu nemoci.
Lékaři nemocným podávají mimo jiné léky, které brání množení viru. Jsou to třeba remdesivir či favipiravir. Průnik viru do buněk blokují takzvané monoklonární protilátky, tedy třeba experimentální přípravek bamlanivimab. Využívají se i kortikoidy a medikamenty k posílení imunity.
Právě vedoucí lékař kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík loni v polovině října uvedl, že podle něj remdesivir ochránil mnoho pacientů před nutností intenzivní péče. „Naše zkušenosti jsou takové, že při dodržení specifických indikačních podmínek lék funguje. Dokonce jsem přesvědčený, že mnoho pacientů ochránil před přechodem na intenzivní péči,“ řekl tehdy. Loni v březnu podal Balík lék remdesivir prvnímu českému pacientovi.
