Lékárničky, drony i pytle na mrtvoly: Jsou tržiště jako Wildberries legitimním cílem Ukrajiny?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Ukrajina útočí na sklady Wildberries.

  • Dobrovolníci přes tržiště nakupují vybavení pro vojáky na frontě.

  • Podobně funguje i konkurenční platforma Ozon.

  • Jsou logistická centra legitimním vojenským cílem?

Více

Ukrajinské síly v posledních týdnech opakovaně útočily na logistická centra ruského tržiště Wildberries. Podle Kyjeva totiž slouží k podpoře ruských vojenských dodávek. Jak ale uvádí analýza webu Meduza, veřejně dostupná data ukazují složitější obraz: Společnost není přímým dodavatelem Kremlu, její platformu však ve velkém využívají proruské dobrovolnické skupiny k nákupu zdravotnického materiálu, výstroje i některých komponentů pro drony. Otázkou proto zůstává, zda sklady Wildberries představují legitimní vojenský cíl.

Ukrajina od 18. července útočí na zařízení společnosti Wildberries. Kyjev tvrdí, že sklady a logistická centra slouží k dodávkám „komponentů pro výrobu dronů a navigačního zařízení“. Jak ale upozorňuje web Meduza, neexistují žádné důkazy, že by společnost Wildberries přímo a systematicky spolupracovala s ruským ministerstvem obrany. Je však pravda, že dobrovolníci podporující ruskou armádu přes toto internetové tržiště nakupují vybavení.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dostává falešnou realitu z bojiště. Proto odmítá jednat o kompromisu, míní analytici.

Meduza analyzovala veřejně dostupná data o nákupech i výzvy k finančním sbírkám na proruských válečných kanálech. Zjistila, že ačkoli objem vojenských nákupů přes Wildberries není vysoký, v posledních čtyřech letech roste a tržiště navíc otevřeně nabízí zboží určené pro vojáky na frontě. Stejný rozsah vojenských nákupů se podle Meduzy uskutečňuje také přes konkurenční platformu Ozon, na kterou Ukrajina ale dosud neútočila.

Nakupuje ruská armáda u Wildberries?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vysvětluje útoky zapojením tržiště do dodávek komponentů pro drony a navigační systémy. Kreml ale tvrdí, že sklady Wildberries jsou striktně civilní zařízení a útoky označuje za teroristické útoky.

Ruská armáda sice zboží od Wildberries dostává, ale ne přímo. Tržiště se stalo součástí infrastruktury podporující armádu prostřednictvím dobrovolnických organizací – ty zveřejňují odkazy na konkrétní produkty, které armáda potřebuje, a shromažďují na ně finanční prostředky. Zboží pak míří na výdejní místa, která jsou například na anektovaném Krymu. Objednávky lze vyzvednout také prostřednictvím partnerských míst a služeb v Doněcku, Luhansku, Mariupolu a Melitopolu.

Oficiální pravidla Wildberries však uvádějí, že tržiště zakazuje prodej „všech druhů zbraní, střeliva a výbušnin, s výjimkou těch, které jsou ruskými zákony výslovně povoleny pro civilní použití“. Platforma také konkrétně zakazuje hotové vojenské vybavení, látky pro jeho výrobu, „další vojenské zboží“, uniformy, speciální vybavení a speciální výstroj pro donucovací orgány. Společnost Wildberries se k objednávkám dobrovolníků pro armádu nevyjádřila.

Meduza prozkoumala desítky zdrojů, mezi něž patřily velké telegramové kanályjako „Two Majors“, který má přes milion odběratelů. Nejstarší příspěvek s odkazy na Wildberries pochází z července 2022 (tedy méně než půl roku po zahájení plnohodnotné invaze), nejnovější pak z července 2026. Dobrovolníci přitom toto tržiště využívali stále aktivněji. Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2022 Meduza odhalila pouze 13 sbírek s odkazy na Wildberries, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 jich bylo 288 a v prvním čtvrtletí roku 2026 již 513. Celkem Meduza našla 3 709 odkazů na produkty z Wildberries v 1 008 příspěvcích. Mnohé z nich se ale opakovaly, protože šlo o sdílení stejných sbírek nebo odkazy na stejné zboží od jiných prodejců. Po odstranění duplicit zůstalo 1 882 jedinečných položek. Jedna položka přitom mohla představovat jediný výrobek i celou větší zásilku, například 25 vysílaček. Meduza ale podotýká, že jde o malý zlomek z celkového počtu příspěvků. Ve většině případů totiž organizátoři sbírek neuvádějí, kde hodlají zboží pořídit.

Zdravotnický materiál i „sladké novoroční dárky pro děti“

Nejčastěji jde o zdravotnické výrobky. Podle Meduzy se zdravotnický materiál vyskytoval ve 333 případech z 1 882 a šlo o lékárničky, škrtidla a obvazy, látky proti popáleninám nebo lékařské nůžky a další produkty. Nejrozmanitější sbírka lékařských položek obsahovala 34 položek a stála přibližně 950 tisíc rublů (zhruba čtvrt milionu korun). Nejdražší nalezená lékařská zakázka měla hodnotu přibližně 1,58 milionu rublů, tedy asi 412 tisíc korun.

Někdy si dobrovolníci objednávali zcela běžné věci, které se přesto používaly k lékařským účelům na frontě. Například kanál podporující vojenský personál v Baškortostánu požádal čtenáře o koupi 350 skládacích nůžek na nehty. Organizátoři vysvětlili, že frontová zdravotnická jednotka je doporučila používat místo taktických nůžek pro rychlejší stříhání oblečení. Tato várka stála přibližně 192 tisíc rublů (zhruba 50 tisíc korun).

Hned za lékařským materiálem následuje kategorie „nářadí a vybavení“, která zahrnuje vše, co se používá v bojové zóně pro inženýrské a stavební práce. Jde tedy například o motorové pily, čerpadla, pracovní rukavice, spojovací materiál, lopaty, desítky metrů kabelů, a dokonce i trakaře. Zbraně se na tržišti neprodávají. Vojenská technika se však v objednávkách objevila – šlo o různé komponenty pro bezpilotní letouny, neprůstřelné vesty, helmy, přístroje pro noční vidění nebo rádia a satelitní komunikační systémy.

Existují ale i méně obvyklé objednávky – v prosinci 2023 objednali čtenáři proválečných telegramových kanálů pro ruské vojáky „sladké novoroční dárky pro děti“.

Jak podotýká Meduza, jde o zboží dvojího užití, což znamená, že jej lze použít i pro civilní účely. Prodejci se ale často ani nepokusili skrýt skutečný účel zboží. Stránky některých obchodů výslovně uváděly: „taktická útočná neprůstřelná vesta s pláty“ nebo „taktická bojová helma“. Někdy se v názvu produktu kombinovalo vojenské a civilní použití: jeden dalekohled byl prodáván jako „vojenský“ i „pro rybaření a rekreaci“.

V některých případech je ale naprosto zřejmé, že zboží má sloužit přímo k vojenským účelům. Dobrovolníci z Baškortostánu například objednávali manganistan draselný pro ženisty 57. motostřeleckého pluku a uvedli, že látka má být využita při výrobě munice pro drony. Dalším příkladem je 3D tiskárna určená k výrobě odhazovacích mechanismů pro drony. Ve sbírce na šest bateriových bloků Fly More a čtyři sady vrtulí bylo uvedeno, že vybavení bude použito při průzkumných operacích a k navádění dělostřelecké palby.

Kdo zboží dostává?

Jak uvádí Meduza, koneční příjemci veškerého zboží nejsou vždy jasní. Většinou se ale bez dalších podrobností uvádí, že vybavení potřebují vojáci. Konkrétní údaje, včetně dodací adresy, se podle Meduzy objevily ve 427 případech.

Například v březnu 2026 proválečné hnutí „Jsme spolu – Sevastopol“ shromáždilo zboží pro 205. brigádu, která bojovala v oblasti Chersonu. Objednávka v hodnotě 82 600 rublů (zhruba 21 500 korun) obsahovala napájecí kabel, stínicí síť, přepěťovou ochranu, páječku a termoprádlo. Zboží mělo být k vyzvednutí v Sevastopolu, načež organizátoři slíbili, že je doručí „přímo vojákům“.

Autoři telegramového kanálu „Sevastopol Humanitarian Mission“ shromažďovali oblečení a vybavení pro dělostřelce 40. brigády v Záporožské oblasti. Uvedli, že jedna z pozic jednotky byla zničena a majetek vojáků shořel. Kromě volacích značek uvedli velikosti oblečení a bot a přidali seznam toho, co potřebují (spacáky, svítilny, multifunkční nástroje a batohy).

Počty pluků, brigád a dalších jednotek byly uvedeny v 53 příspěvcích. Mezi příjemci byly podle Meduzy také jednotky, jejichž personál byl zmíněn ve vyšetřování ruských válečných zločinů. Například 205. brigáda byla spojována s útoky dronů na civilní vozidla v Beryslavi a jeden z jejích vojáků je obviněn z únosu a mučení místních obyvatel. Vojáka ze 40. brigády ukrajinský soud odsoudil k doživotnímu vězení za popravu dvou vojáků, kteří se vzdali.

Tržiště Ozon a pytle na mrtvoly

Web Meduza informuje, že dobrovolníci zadávají objednávky také na Ozonu, a to v podobném měřítku jako u Wildberries. Ve stejných telegramových kanálech Meduza našla 3 577 přímých odkazů na produkty na Ozonu oproti 3 687 u Wildberries.

Oficiální pravidla Ozonu zakazují zbraně, střelivo, výbušniny, trhaviny, stejně jako civilní zbraně (pro jejichž prodej je vyžadována licence), paralyzéry, teleskopické obušky a určité speciální vybavení. Na rozdíl od Wildberries však Ozon výslovně nezakazuje vojenskou výstroj, uniformy ani žádné „vojenské zboží“.

Dobrovolníci vybrali peníze například na neprůstřelnou vestu Atom 2.0, helmu, termovizní zaměřovač, baterii pro dron Mavic a několik systémů pro přepravu nákladu a shoz. A po zničení ruské základny bezpilotních letadel v Doněcké oblasti požádali o zakoupení zesilovače signálu a nabíječky dronů. V příspěvku bylo vysvětleno, že bez nového vybavení jednotka nemůže provádět průzkum. Meduza také našla příspěvek, v němž šlo o objednání deseti pytlů na mrtvoly. „Abychom chlapce přivezli domů,“ vysvětlili autoři sbírky.

Proč Ukrajinci útočí na Wildberries, ne na Ozon?

Kyjev nevysvětlil, proč byla pro útoky vybrána právě společnost Wildberries. Podle Meduzy existuje několik možných vysvětlení. Wildberries je větší než Ozon, a útoky tak mohou mít silnější dopad na ruskou ekonomiku.

Druhá teorie vychází ze Zelenského vysvětlení útoků. Tvrdil, že postižená zařízení byla používána k zásobování ruské armády komponenty pro drony, navigačním vybavením a výstrojí. „Je možné, že ukrajinská strana měla informace o vojenských dodávkách pocházejících z napadených logistických center. To ale nelze ověřit z veřejných zdrojů,“ uvádí Meduza.

Další teorie se týká logistického systému Wildberries. Nejde o to, že by Ozon neměl velké sklady: Zmíněné tržiště provozuje rovněž centra o rozloze přes 100 tisíc metrů čtverečních. Wildberries však může být více závislá na několika obzvláště velkých skladech. Pět napadených zařízení Wildberries – v Koledinu, Elektrostalu, Kotovsku, Krasnodaru a Nevinnomyssku – totiž zabíralo celkem 802 tisíc metrů čtverečních, což podle výpočtů Kommersantu představuje 14,3 procenta celkové logistické infrastruktury společnosti.

Objevují se také konspirační teorie, proč se útoky zaměřují na Wildberries, nikoli na konkurenční Ozon. Jedna z nich tvrdí, že důvodem mohou být západní investoři v Ozonu a obava Ukrajiny, aby si útoky na firmu nezhoršila vztahy se svými spojenci.

Jde o legitimní cíl?

Podle mezinárodního humanitárního práva mohou být legitimním cílem útoku pouze vojenské objekty. Jak uvádí Meduza, sklady Wildberries by za ně mohly být považovány pouze v případě, že by obsahovaly zboží dvojího užití určené pro potřeby fronty (což se podle dostupných informací zdá být pravděpodobné) a zároveň by jeho množství představovalo pro ruskou armádu významnou vojenskou výhodu. A právě splnění druhé podmínky je mnohem obtížnější prokázat.

„Ani samotný fakt, že objekt slouží k vojenským účelům, však automaticky neznamená, že útok na něj je vždy oprávněný. Je nutné posoudit také to, zda by případné civilní oběti a škody odpovídaly očekávanému vojenskému přínosu útoku – tedy zda by Ukrajina získala skutečnou vojenskou výhodu, nikoli pouze ekonomický efekt,“ podotýká Meduza s tím, že podle dostupných informací je ale nepravděpodobné, že by se Mezinárodní trestní soud zabýval zákonností konkrétních útoků.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Videa plačících Rusek zaplavila sociální sítě. To je konec, naříkají kvůli útokům na sklady