zločiny komunismu

Pražské povstání v květnu 1945 proti německým nacistickým okupantům ukázalo, že Češi nejsou národem zbabělců, prohlásil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové spisovatel Jiří Padevět. Společně s historikem Petrem Kourou popsal kritické dny a okamžiky jednoho z nejdůležitějších momentů v českých dějinách.

Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to ve středu oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.

Trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka zahájila policie ve čtvrtek. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích. Uvedl to advokát Lubomír Müller, který v soudních sporech zastupuje lidi perzekvované komunistickým režimem.

Manifestace 17. listopadu 1989, která dala do pohybu sametovou revoluci, se často spojuje se studenty. Jenže ten večer byly na Národní třídě i děti. Některé dokonce ještě chodily na základní školu. Ani ty se nevyhnuly drastickému policejnímu zákroku.

Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek povolil obnovu řízení s disidentem Pavlem Wonkou, které se týkalo údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Trutnovský soud jej za to v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno. Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Pražský magistrát začal v pondělí zkoumat hromadný hrob na Ďáblickém hřbitově v Praze, aby určil přesné místo uložení ostatků Zdeny Mašínové. Pokud odborníci ostatky odhalí, budou exhumovány a uloženy do rodinného hrobu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala stížnost pro porušení zákona v kauze ženy, která v roce 1983 označila příslušníky Sboru národní bezpečnosti (SNB) za „novodobé gestapo“. Komunistická justice z ní pak udělala případ pro psychiatry. Uložila jí ochranné léčení v ambulantní formě. O stížnosti bude rozhodovat Nejvyšší soud.

„Jdu s hlavou vztyčenou,“ zněla věta v posledním dopise adresovaném nejbližším osobám, který Milada Horáková napsala tři hodiny před popravou. V sobotu si bude nejen Česko připomínat 70 let od jejího zavraždění komunisty. O životě ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě, jejím manželovi Bohuslavovi Horákovi a dceři Janě Kánské hovořil v pořadu K věci publicista a novinář Daniel Anýž.

V metru a ulicích Prahy v pátek zazní na počest výročí 70. let od zavraždění Milady Horákové nahrávky z jejího procesu. Vysílání ze sirén a hlásičů připomene osud a odkaz právničky, která byla popravena po vykonstruovaném soudu a díky své neústupnosti během procesu se stala symbolem odporu proti totalitnímu bezpráví a násilí v Československu.

Z těch zažloutlých stránek deníku Rudé právo v archivu Národní knihovny jde i po sedmdesáti letech mráz po zádech. „Žádáme jménem všeho Sokolstva v kraji Pardubice nejpřísnější tresty pro tyto lidské vyvrhele,“ zněla jedna z tisíců rezolucí, kterou se lid obracel na soud v průběhu vykonstruovaného politického monstrprocesu s takzvaným záškodnickým spiknutím skupiny Milady Horákové. A podobnou rezoluci napsal třeba i slavný olympionik Emil Zátopek. Proces s Miladou Horákovou začal 31. května 1950. Připomeňme si ho den po dni prostřednictvím dobového tisku, který tlumočil i takzvaný „spravedlivý hněv československého lidu“. A slovo dáme i pamětníkům.