Letošní vlna veder? Nic moc, míní vědci. Vysvětlili, proč rok 2027 bude zřejmě daleko horší
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rok 2026 zatím není nejteplejším v historii měření.
Vědci varují, že nejhorší vývoj teprve přijde.
Proč má být příští rok podle klimatologů rekordní?
Přestože Evropu, Severní Ameriku i další části světa sužují letos extrémní vedra, lesní požáry a rekordně teplé oceány, rok 2026 zatím není nejteplejším v historii měření. Klimatologové upozorňují, že to nejhorší pravděpodobně teprve přijde. Kvůli sílícímu jevu El Niňo a pokračujícímu globálnímu oteplování má rok 2027 vysokou šanci stát se nejteplejším zaznamenaným rokem na Zemi.
Letošní léto přináší jednu extrémní událost za druhou. Lesní požáry ničí rozsáhlé oblasti Evropy i Severní Ameriky, vlny veder sužují miliony lidí a světové oceány dosahují rekordních teplot. Přesto klimatická data ukazují, že rok 2026 je zatím až třetím nejteplejším rokem v historii měření, a to za rekordními roky 2024 a 2025, uvádí Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF).
Čtěte také
ČTĚTE TAKÉ: Vedra zabíjí: Jihokorejské úřady hlásí 16 mrtvých, padl absolutní teplotní rekord
Podle vědců to ale neznamená, že letošní rok nakonec rekordní nebude. S každým dalším měsícem roste pravděpodobnost, že se rok 2026 na první místo ještě dostane. A i kdyby se tak nestalo, mnohem větší obavy vzbuzuje vývoj v příštím roce. Za dalším růstem teplot stojí především sílící klimatický jev El Niňo.
Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) způsobuje jev El Niňo přechodné oteplení vod rovníkového Tichého oceánu. Teplejší oceán postupně uvolňuje obrovské množství energie do atmosféry, což zvyšuje průměrnou globální teplotu a ovlivňuje počasí po celém světě. Nejvyšších hodnot přitom teplota oceánu dosahuje zpravidla mezi listopadem a únorem. Právě proto se nejsilnější dopady El Niňo obvykle projeví až v následujícím kalendářním roce.
Čtěte také
Podle klimatologa Zekeho Hausfathera z organizace Berkeley Earth není vyloučeno, že kombinace mimořádně silného jevu El Niňo a pokračujícího globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů posune průměrnou globální teplotu v roce 2027 až o 1,7 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, píše The Climate Brink.
Taková hodnota by znamenala další překročení hranice 1,5 stupně Celsia, kterou se státy v Pařížské klimatické dohodě zavázaly dlouhodobě nepřekročit. Samotné překročení v jednom roce sice ještě neznamená porušení cíle dohody, která hodnotí dlouhodobý průměr, klimatologové ho ale považují za alarmující signál.
Bude rekordní už letošek?
Ještě na jaře Hausfather odhadoval jen sedmiprocentní šanci, že se rok 2026 stane nejteplejším v historii. Jak se ale upřesňují předpovědi vývoje El Niño a oceány dál akumulují rekordní množství tepla, pravděpodobnost rychle roste. Podle agentury AP nyní Hausfather odhaduje přibližně 35% šanci, že letošní rok překoná rekord z roku 2024. Zároveň ale upozorňuje, že rok 2027 má mnohem větší potenciál posunout globální teplotní rekord ještě výše.
Podobný názor zastává i bývalý klimatolog NASA James Hansen, podle kterého bude právě příští rok pravděpodobně tím nejteplejším od počátku moderního vědeckého měření.
Klíčovou roli hrají světové oceány, které pohlcují přibližně 90 % přebytečného tepla vznikajícího vlivem skleníkových plynů. Letos jejich teploty opět dosahují rekordních hodnot a podle evropské klimatické služby Copernicus zažívá přibližně 82 % oceánské plochy mořské vlny veder.
Rekordní teploty oceánů se ovšem do celosvětového průměru promítají se zpožděním několika týdnů až měsíců. Právě proto vědci očekávají, že nejteplejším rokem v historii měření může být ten příští.
Škody za deset bilionů dolarů
Vyšší globální teploty znamenají také větší pravděpodobnost extrémních projevů počasí. Klimatologové očekávají častější a intenzivnější vlny veder, delší období sucha, ničivější lesní požáry i silnější přívalové srážky. Podle profesora Justina Mankina z Dartmouth College by mimořádně silné El Niňo v kombinaci s pokračující klimatickou změnou mohlo do roku 2032 způsobit globální ekonomické ztráty ve výši až deseti bilionů dolarů (přes 209 bilionů korun).
Čtěte také
Vědci zároveň upozorňují, že současné extrémy nelze přisuzovat pouze jevu El Niňo. Ten totiž stále jen nabývá na síle. „Hlavním motorem rekordního tepla je dlouhodobá změna klimatu způsobená lidskou činností. El Niňo k ní přidává jen další desetinu až dvě desetiny stupně,“ upozornil klimatolog Zachary Labe z organizace Climate Central.
Podobně to vidí i Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity. „To, co vidíme dnes, není obraz vzdálené budoucnosti. Je to realita klimatické změny. Ta zvyšuje pravděpodobnost extrémních veder, ničivých požárů i dalších meteorologických extrémů po celém světě.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stoniš o migrační krizi: Západní Evropa je ztracená, Česko má ještě šanci se zachránit
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
