Vlna veder dopadá ekonomicky na nejchudší. Dva týdny horka mohou stát miliardy, tvrdí ekonom
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vlna veder může stát ekonomiku až 12 miliard korun.
Extrémní scénář počítá se ztrátou přes 20 miliard.
Proč jsou dopady horka označovány za skrytou daň?
Nejvíce trpí stavebnictví a sociálně slabší vrstvy.
Aktuální horké počasí není jen náporem na zdraví občanů, ale také na jejich peněženky. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda či analytici společnosti Allianz Trade. Podle nich platíme za vlnu veder nižší produktivitou práce, vyšší spotřebou elektřiny nebo náklady na chlazení. K horku se přičítá i slabší úroda plodin nebo zdravotní komplikace pracovníků. Ekonomika může v parných dnech krvácet a za dva týdny ztratit i dvanáct miliard korun.
Horkému letnímu počasí unikne málokdo a má zásadní dopad na ekonomiku jednotlivých států. Analytici výdaje kvůli parným dnům nazývají skrytou daní, protože se jedná o neoficiální náklady.
„V podmínkách české ekonomiky lze čtrnáctidenní vlnu mimořádných veder orientačně vyčíslit na zhruba 10 až 15 miliard korun. Střední odhad činí přibližně 12 miliard korun. V mírnějším scénáři, kdy horko sice obtěžuje, ale neochromuje provozy a není spojeno s výrazným suchem, může být účet kolem sedmi miliard korun. V horším scénáři, kdy teploty opakovaně atakují čtyřicítku, zvyšuje se nemocnost, častěji se přerušuje práce a vznikají škody v zemědělství, může účet přesáhnout 20 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Rozumím, proč lidé Babišovi věří, říká nejmladší poslankyně Smejkalová. Zhodnotila sliby ANO
Ekonom vychází z odhadu, kdyby celá Česká republika byla pod náporem čtyřicetistupňových teplot. Počítá pouze se dvěma týdny, z toho zhruba deset pracovních dní. „Jinými slovy, výpočet vychází ze situace, kdy velká část ekonomicky významných oblastí Česka zažívá dva týdny teploty nad 30 stupňů, opakovaně nad 35 stupňů a několik extrémních dnů blížících se 40 stupňům. Nejde o celostátní průměrnou teplotu 35 stupňů, nýbrž o zatížení hlavních ekonomických center, nížin, stavenišť, skladů, dopravních provozů, městských služeb a zemědělských oblastí,“ uvedl.
Čtěte také
Teplé počasí je hlavně spojeno se zdravotními komplikacemi ohrožených skupin osob. Problémy přináší také v zemědělství. Zásadní komplikace v ekonomice je ale v produktivitě práce. „V přehřátých budovách, výrobních provozech, školách, skladech či kancelářích lidé pracují pomaleji, více chybují a častěji vypadávají z pracovního procesu. Česko tedy nemá jen abstraktní zahraniční zkušenost. Má i domácí ekonomickou analýzu, která ukazuje, že náklady veder mohou být velmi vysoké, pokud se ekonomika a budovy nepřizpůsobí,“ řekl Kovanda ke komplikacím s horkým počasím.
Největší skrytá daň se podle Kovandy ukazuje ve stavebnictví. Rozpálená lešení, silnice či práce na střeše jsou velmi nepříjemné a nebezpečné. Firmy proto musí volit častější přestávky, přesouvat směny do chladnějších ranních hodin nebo zajišťovat pitný režim. To vše je spojené s pomalejším tempem. Stavební firma proto nemusí plnit kontrakty a dostává se do ztráty. Zakázky se poté zpozdí, zdraží práci a společnosti se musejí připravit i na smluvní sankce.
Náklady narostou zejména chudším
Nápor je patrný také v energetice. Lidé se chtějí teplému vzduchu vyhnout a více klimatizují. Kromě toho čeká vyšší spotřeba i ventilátory, lednice, mrazáky, chladicí technologie v obchodech, skladech nebo restauracích. „Pro část ekonomiky je chlazení nutností, nikoli komfortem. Výsledkem jsou vyšší účty za elektřinu a vyšší provozní náklady,“ uvedl Kovanda.
Největší ekonomický dopad bude pozorován u sociálně slabších osob. Bohatší domácnosti totiž mohou využívat výhod jako klimatizace, izolovaný byt nebo odejdou z rozpáleného města do chalup či do zahraničí. „Chudší domácnost často žije v přehřátém bytě a šetří i na elektřině. Podobně je to u pracovníků. Manažer v klimatizované kanceláři je zasažen méně než stavební dělník, kurýr, řidič, skladník nebo kuchař v přehřátém provozu,“ dodal ekonom.
K podobnému závěru došli také analytici společnosti Allianz Trade, o čemž informuje agentura AFP. Podle nich extrémní vedra narušují ekonomiky evropských států. Evropa se totiž otepluje více než ostatní regiony světa, a proto je dopad nejznatelnější. „Francie funguje v pomalém režimu,“ uvedl prezident zaměstnavatelského svazu MEDEF Patrick Martin. MEDEF je největším svazem svého druhu ve Francii a sdružuje tisíce firem. „To nevyhnutelně narušuje práci a vede k nižšímu výkonu,“ dodal v rozhovoru v televizi BFM.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Srážku těhotné ženy na přechodu v Ústí zachytily záběry. Dostal ode mě bomby, líčí partner
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
