Madagaskar jako ideální úprk před zimou: 15 věcí, co byste o dovolené v ráji měli vědět

Pohráváte si s myšlenkou, že byste ještě v prosinci opustili chladné české podnebí a alespoň na chvíli se letěli zahřát někam do tropů? V takovém případě je ideální destinací exotický Madagaskar. Díky přímému letu z Prahy můžete popíjet drinky na jedné z idylických pláží už půl dne po nástupu do letadla. Madagaskar toho ale samozřejmě nabízí daleko více. V následujícím textu, který se věnuje především pobytu na ostrově Nosy-Be, se přehledně dozvíte informace, rady i tipy, které je dobré znát ještě před samotnou cestou.

Jak se na Madagaskar dostat?

Způsobů je samozřejmě více. Jeden z nich je na vlastní pěst s přestupy a desítkami hodin strávených v letadlech či na letištích. Mnohem jednodušší cestu nabízí od října letošního roku cestovní kancelář Čedok, a to prostřednictvím přímého spojení z Prahy. K cestě využívá moderní letadla Boeing 787 italské aerolinky Neos. Přímý let na ostrov Nosy-Be trvá necelých 10 hodin a dá se rozhodně označit za velice příjemný. Žádná omezení typu povinného očkování při příletu z České republiky aktuálně neplatí. Vyžadováno je pouze turistické vízum, které se dá pořídit na letišti.

Pokud chcete na exotický ostrov vyrazit touto cestou ještě během této zimy, máte poslední šanci. Čedok totiž létá jen do konce roku a podle mluvčí společnosti Kateřiny Pavlíkové jsou už zájezdy během svátků vyprodané. „Poslední dva volné odlety máme v sobotu 10. a 17. prosince. Klienti mohou vybírat z pestré nabídky hotelů, které nabízejí veškerý požadovaný komfort. Ceny last minute zájezdů začínají na 19 990 korunách za osobu,“ láká Pavlíková.

Přílet

Už samotný přílet na Nosy-Be je poměrně zážitek. Z okének letadla se naskýtá pěkný výhled na hlavní ostrov Madagaskaru i okolní ostrůvky. Maličké letiště, poněkud neortodoxně pracující personál nebo třeba traktor na letištní ploše okamžitě nadchne cestovatelské fajnšmekry. Pravda, odbavení v budově, která sotva snese označení letištní hala, může chvilku trvat. Na nějaké obchůdky zapomeňte, ale přímo naproti „letištní haly“ se nachází improvizovaná tržnice. Zkrátka na vás dýchne pravá Afrika hned po výstupu z letadla.

Ubytování

Co se Nosy-Be týče, tří i čtyřhvězdičkové hotely, které jsem navštívil a které má v nabídce i Čedok, jsou na velmi dobré úrovni. Hotely často vedou italští manažeři, což se odráží i na kvalitě služeb. Zařízení jsou na africké poměry velmi čistá, komfortní a především vkusně zasazená do místní krajiny. Nečekejte žádné megalomanské resorty, ale spíše moderněji vybavený africký styl, který pěkně zapadá do okolí.

Většina hotelů nabízí hostům možnost Wi-Fi připojení. Je ale třeba počítat s tím, že připojení na internet není z nejrychlejších a mnohdy funguje jen v okolí recepce. Pokud potřebujete neustálé spojení s okolním světem, doporučuji pořídit datovou sim kartu od některého z místních operátorů. Koupit se dá v běžných obchodech, ale z hlediska případného nedorozumění je určitě lepší poptat se u delegátů nebo v hotelu, kde se domluvíte i anglicky. Ani na sim kartu se ale nedá plně spolehnout, protože na mnoha místech je signál velice slabý, případně není vůbec. O to víc pak překvapí, když uprostřed cesty loďkou z ostrůvku na ostrov neomylně naskočí LTE.

Počasí

Nejvhodnější období pro návštěvu Madagaskaru jsou jak letní měsíce, tak pak od září do prosince. Jedná se o období sucha a teplota na Nosy-Be se během dne pohybuje okolo 30 °C, v noci pak většinou neklesá pod 20 °C. Když ale po setmění fouká vítr od moře, může být pocitově trošku chladněji. Déšť se v období sucha moc nevyskytuje, během 10 dnů v říjnu jsem nezaznamenal absolutně nic, co by se tomu alespoň vzdáleně blížilo.

Moře

Čisté, klidné a teplé. Čistota moře na Nosy-Be opravdu překvapí. Plovoucí odpadky jsem u hotelových pláží „hledal“ marně. Snad jen v přístavu města Hell-Ville se sem tam něco vyskytlo. Jinak je voda průzračná a dost teplá, takže na nějaké velké ochlazení to přes den moc není. Čistotu zdejších vod potvrzuje i výskyt karet obrovských. S těmito krásnými živočichy si můžete i zaplavat. Stačí se vydat loďkou nebo člunem na některý z okolních ostrůvků. Cesta zabere maximálně několik desítek minut.

Zmínit musím i poměrně nevypočitatelný odliv na některých částech ostrova. Záleží také na tom, jestli chytnete úplněk, jako se to stalo mě. Nejedná se o žádný zásadní problém, ale je dobré s těmito situacemi počítat.

Pláže

Podobně jako moře velmi čisté, ty hotelové i pravidelně uklízené od řas. Se zkušenostmi například z Karibiku, Zanzibaru či Mauriciu musím uznat, že tak idylické pláže jako vystřižené z katalogových fotek, jsem ještě neviděl. Bílý písek, palmy, slunce, šumějící moře, klid… Takových míst je na Nosy-Be a okolních ostrůvcích spousta. Koupání je tady pěkným zážitkem i pro ty, kteří dávají většinou přednost bazénu.

Jídlo a pití

Nosy-Be je rájem pro milovníky mořských plodů. Většina hotelových restaurací nabízí denně všemožné ryby, výjimkou ale nejsou ani pokrmy s krevetami, mušlemi, kalamáry a dalšími mořskými živočichy. Místní kuchyně nabízí také drůbež, vepřové a především hovězí. I když hovězí… Jde o maso pratura zvaného zebu. Laicky řečeno jde o poměrně hubenou krávu s hrbem. Ač to první pohled na pasoucí se vychrtlé zvíře nenapovídá, maso z něj je skvělé. Místní kuchyně se navíc vyznačuje precizním citem na koření. A když připočteme neustálou zásobu čerstvého ovoce… Z hlediska stravy jsem byl zkrátka maximálně spokojen.

Chutné ovocné džusy jsou na takovémto místě samozřejmostí. Na své si ale přijdou i milovníci kvalitní kávy a neobvyklého alkoholu. Na osvěžení v parném počasí je určitě dobrou volbou místní pivo Three Horses. Ne, že by to bylo něco, na co v životě nezapomenete, ale zkrátka neurazí. Kdo chce něco ostřejšího, může okoštovat místní rum. Ten se na Nosy-Be i hlavním madagaskarském ostrově vyskytuje velice hojně. Opravdoví dobrodruzi mohou vyzkoušet samohonky, které se dají doslova za pár korun koupit u stánků podél silnic v lahvích všeho druhu. Zde je ale na místě jedno upozornění – jako rum to moc nechutná. V lepším případě jako líh s nepatrnou špetkou nějaké ovocné příchutě. K dostání jsou ale i kvalitnější a chutnější produkty (dokonce i ve skleněné láhvi s jakousi etiketou). Za ty už si ale pochopitelně něco připlatíte.

Pitná voda

Problém, se kterým se potýká celý Madagaskar. Ne, že by nebyla, ale je jí málo. Prakticky ve všech průvodcích se důrazně doporučuje nepít vodu z kohoutku, a dokonce si s ní ani nečistit zuby. První rady jsem bez výhrad uposlechl, čištění zubů jsem vyzkoušel po ujištění manažerky hotelu, že vodu filtrují. Nic se mi nestalo, nicméně je dobré se ve všech ohledech spoléhat na vodu balenou. A pochopitelně se jí dobře vybavit na pokoji i cesty mimo hotel. Pokud si například budete chtít z hotelového baru s sebou odnést balenou vodu ve dvoulitrové „petce“, je třeba počítat s tím, že může být zpoplatněná i v rámci all-inclusive.

Bezpečnost

Vzhledem k pověsti hlavního ostrova Madagaskaru představuje Nosy-Be takovou oázu klidu. Místní, se kterými jsem měl možnost mluvit, se shodovali v tom, že kromě drobné kriminality ve „větších“ městech nehrozí prakticky nic. Turisté totiž představují na ostrůvku jeden z hlavních zdrojů obživy, ne-li ten nejdůležitější, a toho si místní váží. Pravdou je, že jsem se s žádnými problémy tohoto druhu během svého pobytu na Nosy-Be ani během výletu na hlavní ostrov potýkat nemusel. Přírodní živly se v turistických sezónách Madagaskaru rovněž vyhýbají. Jedno z mála nebezpečí tak mohou představovat nemoci (doporučuje se před cestou očkování proti žloutence a břišnímu tyfu) a pro velké dobrodruhy i zvířata.

Živočišná říše

Když přímo navážu na předchozí odstavec, tak na Nosy-Be žije mnoho druhů všemožných živočichů, ale nebezpečí jich představuje jen několik. Místní se evidentně mají nejvíce na pozoru před krokodýly, kteří obývají několik sladkovodních jezer na ostrově. Napadení člověka prý není až tak vzácné, tudíž jít si zaplavat do jezera, nebude úplně ten nejlepší nápad. Dokonce by mohl být i tím posledním. Druhý zmiňovaný tvor, se kterým si prý není radno zahrávat, je fosa. Tato endemická šelma připomínající přerostlou kočku bývá podle místních agresivní hlavně v době páření a podrážděný jedinec umí člověku zřejmě pořádně zatopit. Nicméně ani na krokodýla, ani na fosu při běžných cestách po ostrově jen tak nenarazíte.

To ovšem neplatí pro řadu dalších zvířat. Třeba chameleony a ještěrky potkáte prakticky všude, jen to chce mít oči na stopkách. Na oblíbené lemury také prakticky nejde nenarazit. Stačí si zajet do přírodní rezervace nebo Lemuria Landu, což je park na způsob zoo. A jednou z hlavních atrakcí jsou i na sousedním ostrůvku Nosy Komba. V moři pak kromě nepřeberného množství ryb a již zmíněných karet můžete spatřit i žraloky nebo velryby.

Mezi méně populární živočichy, kteří jsou nedílnou součástí Nosy-Be, pak patří hadi (pro člověka podle místních nebezpečí nepředstavují) a samozřejmě hmyz včetně komárů. Není to ale tak hrozné. Repelent samozřejmě patří do základní výbavy, nicméně osobně jsem ho použil pouze při výpravě do přírodní rezervace.

Co si s sebou určitě zabalit

V první řadě opalovací krém se silným faktorem. Sluníčko hřeje pořád a dost. Určitě využijete i zmiňovaný repelent. Další nezbytností je i dostatek hotovosti, platební kartou totiž kromě hotelů nezaplatíte skoro nikde. Rozhodně neuškodí ani boty do vody. Když je větší odliv, šlapat bosou nohou po hustých porostech mořských rostlin se vám příliš nechce.

Doprava na ostrově

Okolo celého Nosy-Be vede místy až překvapivě kvalitní asfaltka. To už se o různých odbočkách říct nedá. Asfalt se totiž brzy mění v panely, kamení i udusanou hlínu. Silnice jsou navíc úzké a ačkoliv je provoz s výjimkou několika měst poměrně mírný, pro nezkušeného řidiče to zkrátka není, což by se před případným pronájmem auta mělo rozhodně brát v potaz. Cestovní agentury využívají k přepravě svých klientů minibusy. Veřejná doprava prakticky neexistuje, alespoň jsem nic podobného nezahlédl. Nejrozšířenějším způsobem přepravy je tuk-tuk. Bylo mi několikrát doporučováno necestovat po silnicích po setmění. Důvod je prostý. Vzhledem k absenci kvalitní energetické sítě totiž prakticky neexistuje veřejné osvětlení (výjimkou jsou opět větší města), tudíž se po západu Slunce celá krajina včetně silnic ponoří do černočerné tmy, ve které se po výše popsaných silnicích, na kterých se ještě k tomu motá spousta místních i zvířat, jede opravdu velice obtížně.

Na hlavním ostrovu Madagaskaru je doprava ještě složitější. V severní části totiž nemůže být o nějaké kvalitnější asfaltce ani řeč. Cestu brázdí místy až neuvěřitelně hluboké jámy a provoz je zde o poznání hustější než na Nosy-Be. To platí i o hlavním tahu ostrovem, který je sice na mapě značen pomalu jako dálnice, leč realita je krutě jiná. Když se ptám řidiče našeho terénního vozidla, jak dlouho zabere několik set kilometrová cesta do metropole Antananariva, odpovídá, že v lepším případě dva dny. Lepším případem zřejmě myslí období sucha, protože není těžké si domyslet, jak výrazné deště změní už tak žalostnou podobu místních komunikací. Zvláště, když některé z nich vedou korytem polovyschlých řek. Pokud tedy cestovat po hlavním ostrově na větší vzdálenosti, jedině letecky.

Jazyk a peníze

Anglicky se na Nosy-Be a ostatně celém Madagaskaru příliš nedomluvíte. Nejrozšířenějším jazykem světa mluví hlavně průvodci, manažeři hotelů, recepční a pár slovíček zvládne i ostatní personál hotelu složený z místních obyvatel. Větší šanci na komunikaci s místními rozhodně mají francouzštináři. Ale jak se říká, kdo chce, nějak se domluví všude.

Z mezinárodních platidel je nejlepší volbou americký dolar nebo euro. Obojí se pak v hotelích dá směnit za malgašské ariary, což je oficiální měna na ostrově a rozhodně za ní nakoupíte nejvýhodněji. Celkově jsou ceny na Madagaskaru nízké, takže i když vás někdo jako turistu „natáhne“, zřejmě to příliš nepoznáte.

Co si s sebou odvézt domů

Nabídka suvenýrů je na Nosy-Be velká. Jedná se především o různé výroby ze dřeva, náramky, náhrdelníky, šátky, pestrobarevné úbory a podobně. Osobně bych rozhodně doporučil vanilku, která je zde ve srovnání s evropskými možnostmi velice kvalitní a o mnoho levnější. Jen to chce najít správného prodejce, s čímž ochotně poradí průvodci. Dalším zajímavým artiklem je koření a výrobky z rostliny ylang-ylang, kterou v češtině známe jako kanangu vonnou. Jako dárek z cesty rozhodně neurazí ani vyhlášená čokoláda, káva nebo láhev lepšího rumu. A všechny tyto produkty se dají pořídit na místních tržištích, což je další z doporučených zážitků.

Tip na závěr

Pokud v sobě máte alespoň trošku dobrodruha, vybavte se vodou a bonbony pro děti a vydejte se z hotelu do některé z přilehlých vesnic zažít ten pravý Madagaskar. Už jen vidět, jak žijí obyčejní místní lidé, rozhodně stojí za to. Při troše štěstí se dá ve vesnici odchytit občasně projíždějící tuk-tuk. Řidiči při pohledu na turisty většinou zasvítí oči a za trošku vyšší cenu než pro místní vás vezme, kam si řeknete. Oproti obligátní jízdě minibusem je to opravdu příjemná změna. A třeba, podobně jako já, narazíte v jiné vesnici na fotbalový mač místní ligy, což představuje pěkný zážitek i pro ty, kteří třeba fotbalu tolik neholdují.

Tagy: