Madagaskar jako neokoukaná perla Afriky. Co vás kromě lemurů čeká a nemine v ráji na zemi?

Idylické pláže, příjemné teploty, pohádkovou přírodu i zvířata, co jinde nežijí. To vše nabízí turistům Madagaskar. Na ostrov u východního pobřeží Afriky se nedostávalo snadno. To už ale neplatí. I proto jsem si nemohl nechat ujít historicky první přímý let mezi Prahou a kouzelným ostrůvkem Nosy-Be u severozápadního pobřeží Madagaskaru. A realita předčila veškerá očekávání. Co všechno tam na turisty čeká? A kdy do ráje na Zemi vyrazit?

Stát Madagaskar tvoří obrovitý hlavní ostrov a další desítky ostrůvků okolo. Nosy-Be – největší z menších ostrovů představuje turistický ráj se vším všudy. Velmi limitované způsoby dopravy na Nosy-Be prozatím zabraňují nástupu masového turismu. Miniaturní letiště s krátkou přistávací dráhou zkrátka nemá kapacitu přijímat jedno velké dopravní letadlo za druhým. Cesta lodí z hlavního ostrova sice možná je, ale dostat se do přístavu na severu je spíš z říše sci-fi.

I přesto se dá nově na ostrov pohodlně dostat rovnou z Prahy, a to bez přestupů. „Přímý let trvá necelých 10 hodin a létá se Boeingem 787 Dreamliner, což je jedno z nejmodernějších letadel na trhu. Cesta je tak velmi pohodlná,“ upřesňuje Kateřina Pavlíková, mluvčí cestovní kanceláře ČEDOK, která cestu ve spolupráce s italskou aerolinkou NEOS zajišťuje. „Madagaskar navíc nedávno zrušil veškerá covidová opatření, takže se nemusí dokládat žádné očkování ani žádný test. Stačí jen cestovní pas, který má platnost ještě minimálně šest měsíců,“ dodává Pavlíková.

Tomu, kdo lákavé nabídky využije, se naskýtá autentická podívaná hned za branami letiště. Na překvapivě kvalitní asfaltce panuje minimální provoz. Silnici lemovanou dřevěnými chatrčemi, palmami či plantážemi s pro export klíčovými rostlinami ilang-ilang brázdí především tuk-tuky, domorodci – ať už na kole, nebo pěšky, a občas i stádo místního turu zvaného zebu.

Velkým překvapením je pak relativní čistota. Ne, že by pohozené odpadky na Nosy-Be neexistovaly, ale třeba ve srovnání se Zanzibarem jich je podstatně méně. Některé vesnice jsou v rámci místních poměrů jak ze škatulky. „Lidé jsou tu chudí, ale pořádní. Navíc je motivujeme, aby si každý týden svoji vesnici uklidili,“ říká mi Yvonne – madagaskarská rodačka se skotskými předky, která šéfuje hotýlku s bungalovy na doslova idylickém místě připomínající konec světa. Výměnou za úklid dostávají lidé z přilehlé vesnice Amporaha třeba vybavení pro fotbal. „Dáváme jim míče nebo dresy. Někteří tu vydělávají měsíčně jen okolo 60 eur a nemůžou si dovolit dát třetinu platu za míč,“ vysvětluje Yvonne.

Turisté si tak hned od prvních chvil po příletu mohou připadat jak v pohádce. Nosy-Be nabízí tu pravou a zatím skoro nedotčenou přírodu, spoustu zvířat i pláže jako vystřižené z katalogu. A do místní idylky zapadají i hotely. Žádné megalomanské rezorty nečekejte. Jde o malebné nízké stavby vycházející z místního stylu s pěkně vybavenými pokoji. „Našim klientům nabízíme především čtyřhvězdičkové rezorty s all-inclusive. Servis je tu velmi kvalitní, hotely provozují zejména italští a francouzští podnikatelé, takže si lidé tu dovolenou určitě užijí,“ říká Pavlíková.

„Respektujeme přírodu a všechno děláme v souladu s ní. Příroda je na prvním místě,“ vysvětluje mi Margarita, manažerka hotelu VOI Amarina, který leží v klidné a odříznuté části ostrova. Původem Italka strávila v Africe už pěknou řádku let a ví, o čem mluví.

Občas je ale třeba mít trošku strpení s místním personálem. Ne každý pracovník totiž vládne alespoň základní angličtinou, a tak je někdy příslušný požadavek třeba zopakovat, případně vysvětlit jiným způsobem. Na druhou stranu je to více než přijatelná daň za idylický ostrov nepřeplněný turisty. Pokud už nějaké potkáte, dost pravděpodobně budou z Česka, Polska, Itálie nebo Francie. Příliš jiných národností na Nosy-Be zatím nelétá. Ti, co přicestují, ale mohou ostrova užívat plnými doušky.

Jedním z hlavních lákadel Madagaskaru jsou samozřejmě endemičtí lemuři. Za těmi na Nosy-Be můžete zamířit hned na několik míst. Nejautentičtějším zážitkem je návštěva národního parku Lokobe ve východním cípu ostrova. Při procházce pralesem je třeba dávat pozor. Některé druhy divokých lemurů totiž přes den vyspávají, jiní zase vše sledují z korun vysokých stromů. Když ale uznají za vhodné se náležitě předvést, stojí to za to.

Džungli ale pochopitelně neobývají jen lemuři. Pozorní návštěvníci mohou zahlédnout i ještěry, chameleony (včetně nejmenšího druhu na světě) a také hady. Je třeba počítat i s možností, že se přes stezku může plazit ohromný hroznýš královský. „Pro lidi nebezpečný není, loví hlavně lemury,“ ujišťuje mě místní průvodce a láká mě, abych si plaza šel prohlédnout důkladněji. Ačkoliv mohutný had budí velký respekt, i z něj se může snadno stát kořist. „Lemuři žijí v rodinách. Když cítí nebezpečí, strhne se poplach. Pak se jich více může vrhnout na hada a uškrábat či umlátit ho k smrti,“ vysvětluje průvodce nemilosrdnou realitu života v džungli. Jedinými predátory, kteří představují hrozbu i pro člověka, jsou krokodýli a šelmy fosa. Ani na jedno z těchto zvířat ale na Nosy-Be jen tak lehce nenarazíte.

Pokud hledáte méně dobrodružnou cestu k lemurům, navštivte Lemurland v největším městě Nosy-Be s příznačným názvem Hellville. Po prohlídce místní největší fabriky na zpracování oleje z rostliny ilang-ilang, který se mimochodem přidává i do jednoho z nejznámějších parfému Channel N°5, na vás čeká lemuří kolonie všech druhů. Nejedná se přitom o klasickou zoo – lemuři volně poskakují po stromech a park můžou kdykoliv opustit. To ale drtivá většina zpohodlnělých zvířat nedělá. Absence predátorů (hadi tu sice také jsou, ale zavření pod zámkem) a hlavně prakticky neustálý přísun milovaných banánů drží lemury za zdmi areálu. Když si kus banánu rozmačkáte v dlaních a vhodně se nastavíte, bude vám lemur sedící na rameni doslova zobat z ruky.

Ale lemuři rozhodně nejsou jediným lákadlem Madagaskaru. Z Nosy-Be určitě vyrazte i na okolní ostrůvky. Asi největší zážitek pak čeká na Nosy Iranja. Už při příjezdu vám vyrazí dech průzračná tyrkysová voda a pláž s běloučkým pískem. V mobilu tak hned budete mít fotku jako staženou z cestovního katalogu, ale bez jakýchkoliv úprav. Přímo u pláže pak plavou obří karety, které v průzračné vodě nelze přehlédnout. Tím to ale nekončí. Nosy Iranja tvoří dva ostrovy, které jsou od sebe vzdálené zhruba 1,5 kilometru. Navzájem je spojuje písečná mělčina, kterou za příznivého stavu mořské hladiny můžete poměrně pohodlně projít.

Zatímco menší ostrov je v soukromém vlastnictví, ten větší nabízí návštěvníkům řadu možností k občerstvení i nákupu suvenýrů od místních prodejců. Po vydlážděné cestě lze navíc dojít až na vrchol kopce, kde se tyčí maják sestavený samotným Gustavem Eiffelem. Odtud je pak krásný výhled na celý dvojostrov. Pohled z ptačí perspektivy jen podtrhuje pohádkovost onoho místa.

Z dalších ostrůvků pak stojí za zmínku Nosy Komba. Tento kopec v moři napůl cesty mezi Nosy-Be a hlavním ostrovem obývá kromě lemurů i zhruba 6 000 lidí. Za zmínku určitě stojí hlavní vesnice, kde se krom bezpočtu stánků se suvenýry nachází i jediná škola na ostrově. Během stoupání přírodním parkem si můžete nechat skočit za krk nejen lemura, ale i menší exemplář hroznýše královského. Je to rozhodně zajímavý pocit.

Pokud jste příznivci šnorchlování, určitě nevynechejte ostrůvek Nosy Tanikely. Místní korály jsou na podmořský život bohaté a zdržují se u nich i karety. Na hlavním ostrově pak můžete navštívit třeba kakaovou plantáž, ale pozor… Zatímco cestování po Nosy-Be nepředstavuje krom zhuštěného provozu v okolí větších měst příliš velký problém, na hlavním ostrově je situace zcela jiná. Zatímco cesta lodí na něj probíhá podle očekávání, tamní silnice jsou v katastrofálním stavu a i několikakilometrová vzdálenost se může protáhnout na desítky minut.

Dalším důvodem, proč vyrazit na Madagaskar, je kuchyně. Obzvláště Nosy-Be je vyhlášeným centrem mořských plodů a na jídelníčku hotelů i restaurací je to znát. Výtečně připravené ryby včetně těch, které u nás nejsou příliš běžné – chňapal, karang, soltýn – krevety, kalamáry, chobotnice… zkrátka milovníků mořských plodů ráj. Na chutnosti pokrmů se pak podílí další faktory. Jednak je Madagaskar zemí koření a to umí místní používat opravdu znamenitě. A také se tu mísí řada kulinářských kultur. V celé zemi žije na 18 rozdílných etnických skupin, z nichž některé mají indické či arabské kořeny. Výsledkem je pokrmová slast a netýká se to jen mořských živočichů. Místní drůbež také rozhodně nechutná zle a vřele doporučuji i pokrmy ze zebu. Maso této „vyhublé krávy s hrbem“ chutná skvěle a nic si nezadá s předraženými hovězími steaky.

Samozřejmostí je pak všudypřítomné čerstvé ovoce a pochopitelně džusy z něj. Když už jsme u pití, je třeba připomenout, že se důrazně nedoporučuje konzumovat vodu z kohoutku. Některé hotely sice vodu filtrují, ani tak ale není určena k pití. Proto je vhodné mít v zásobě neustále dostatek vody balené a brát ji i všude s sebou. Koupit se totiž nedá na každém kroku. Co se alkoholu týče, nabízí Madagaskar poměrně obstojné pivo The Three Horses, které jako osvěžení v parném počasí rozhodně neurazí. A na své si přijdou i milovníci rumu. Ten na Madagaskaru jede ve velkém – vanilkový, kakaový, zázvorový, … Jen je třeba rozlišovat. Produkt určený převážně pro místní prodávající se v lahvi od džusu nebo vína a stojící o málo víc než voda chutná úplně jinak než rum s etiketou. I litrovou lahev kvalitnějšího rumu ale seženete například na tržišti v Hellville do příjemných 10 eur.

Ostatně ceny zboží a služeb jsou na ostrově poměrně nízké. Samozřejmě platí, že na turistech se vydělává, a tak za všechno zaplatíte mnohem více než místní. I tak jsou to ceny příjemné, pokud se nenecháte napálit. Výjimku představuje vanilka, jejíž cena je v porovnání k ostatnímu poměrně vysoká (desítky eur) a příliš se o ní nesmlouvá. V porovnání s cenou v Evropě ji ale stále seženete poměrně lacino.

Co se bezpečnosti týče, je Nosy-Be takřka bezproblémové místo. Kriminalita je zde mnohem nižší než na hlavním ostrově. Nikomu se příliš nechce odrazovat turisty, kteří jsou pro mnohé místní hlavním zdrojem obživy. „Na hlavním ostrově jsou zlí lidé a kradou. Ale na Nosy-Be to není. Kdyby nebylo turistů, nebylo by tam pro nás nic,“ říká upřímně jeden z námořníků, kteří nás na menší lodi převážejí právě z hlavního ostrova zpět na Nosy-Be.

„Nebojím se tu a nepřemýšlím, jestli někam můžu vyrazit sama, nebo radši ne. Člověk samozřejmě musí být obezřetný. Vyskytují se tu třeba kapesní krádeže, ale to asi všude,“ potvrzuje Yvonne, že kriminalita na Nosy-Be příliš nebují. „Některá místa v Paříži jsou mnohem horší,“ dodává vzpomínky na město, kde studovala.

Za největší nebezpečí se tak dá považovat noční cestování po ostrově. Elektrické vedení je totiž na Nosy-Be dost prořídlé a něco na způsob veřejného osvětlení prakticky neexistuje. Po setmění tak výrazná část ostrova upadá do skoro naprosté tmy a i na místní poměry kvalitní, leč úzká asfaltka vedoucí okolo ostrova se stává problematicky sjízdnou. O vedlejších cestách z hlíny a kamení ani nemluvě.

Dalším rizikem jsou pak nemoci. Ne, že by viry a bakterie číhaly na každém kroku, ale v případě vážnějších zdravotních komplikací nastává problém. Jedna z nejchudších zemí světa totiž neoplývá zrovna nejkvalitnějším zdravotnickým systémem. I proto se vyplatí zvážit doporučená očkování před odletem a s sebou přibalit nějaké ty základní léky. A samozřejmě kvalitní repelent.

Podceňovat by turisté neměli ani sílu slunečního záření. Jeho intenzita totiž není stálá, a zatímco jeden den se stačí namazat krémem s faktorem 30, další den už vás „třicítka“ před spálením kůže ochránit nemusí.

Suma summarum Madagaskar, respektive Nosy-Be, je pravá Afrika se vším všudy a představuje ideální destinaci pro trávení odpočinkové i aktivní dovolené. Na své si přijdou především milovníci přírody, blízkého kontaktu s úžasnými zvířaty i pohádkových pláží. Do ráje se navíc dostanete pohodlně přímým letem z Prahy už za nějakých devět hodin. Pokud jste tedy někdy snili o Madagaskaru, přišel ideální čas. Je totiž možné, že se za pár let neokoukaná perla Afriky jménem Nosy-Be promění v turisty přeplněný skanzen a ta pravá autentičnost bude ta tam.

Tagy: