Knihou roku a hlavním vítězem výročních knižních cen Magnesia Litera se dnes stala životopisná publikace o Janu Žižkovi od historika Petra Čorneje. Titul Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka zvítězil i v kategorii Litera za naučnou literaturu. Literu za prózu získal Jiří Kratochvil za román Liška v dámu. Ceny, které chtějí popularizovat kvalitní literaturu, se předávaly v náhradním termínu na Nové scéně Národního divadla.
Kniha Petra Čorneje o 850 stranách vyšla loni k 600. výročí začátku husitské revoluce. Autor uvedl, že navazuje na dílo historika Josefa Pekaře, jehož výsledky díky novým badatelským poznatkům rozšiřuje. Čornej se specializuje na dějiny pozdního středověku, zvláště husitství.
Podle poroty v této knize čtenářům názorně ukazuje obtížnost práce historika, který se často musí vyrovnat s nedostatkem písemných pramenů. Přiznává, že na některé otázky historik nemůže nabídnout jednoznačné odpovědi, a proto předkládá několik možných cest, jimiž se osudy husitského válečníka mohly ubírat. Jedinečný je podle porotců autorův vhled do středověkého myšlení i analýza proměny struktury pozdně středověké společnosti či detailní průzkum mocenských vztahů.
Jiří Kratochvil zvítězil nad smůlou Liškou v dámu
Jiří Kratochvil byl doposud největším „smolařem“ Magnesie Litery se třemi nominacemi a žádným vítězstvím. Teprve čtvrtá nominace se proměnila v cenu. Litera za prózu má jako nejsledovanější kategorie šest nominací, ostatní po třech.
Jiří Kratochvil, jeden z nejpřekládanějších českých autorů, se ve své tvorbě odklání od realistické literární tradice. Román Liška v dámu se odehrává v 50. letech 20. století a má dvě dějové linie. Jedna vypráví příběh dělníka Pavla, který je jako perspektivní estébák vybrán, aby odešel na Západ a provedl diverzní akci ve Svobodné Evropě.
Fantaskní linií je příběh mladé lištičky, již mají vědci v totalitní zemi přetvořit v ženu. Tu pak režim vyšle na Západ, aby zavraždila Winstona Churchilla. Hrdinové se ale ve svobodném světě setkají, jejich příběhy se spojí a život se ukáže být mocnější než záměry mocných. „Román Liška v dámu je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů,“ uvedli o knize porotci.
Nejlepší překlad Ladislav Nagy, debutantem Vratislav Kadlec
Cenu za nejlepší překlad roku dostala kniha Edwarda St Aubyna Patrick Melrose, jíž pro nakladatelství Argo přeložil Ladislav Nagy. Literu za publicistiku získal Aleš Palán za titul Jako v nebi, jenže jinak. Navázal jí na svou široce reflektovanou knihu o šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině). V nové knize jde o samotáře ani ne tak programové, jak tomu bylo v předchozí knize, jako spíše životním údělem.
Cenu za debut roku dostal Vratislav Kadlec za knihu Hranice lesa a cenu za blog roku Jiří Švihálek. Cenu čtenářů, kterou podporuje partner ceny, dostal titul Filipa Rožka Gump: Pes, který naučil lidi žít. Podle Rožkova scénáře vzniká film v režii F. A. Brabce.
Litera v rodině Wernischů
Literu za poezii dostal Ewald Murrer za sbírku Noční četba. Ewald Murrer je pseudonym básníka, prozaika, žurnalisty a výtvarníka Michala Wernische, syna básníka a překladatele Ivana Wernische. Ten dostal Literu za poezii před rokem.
V kategorii knih pro děti a mládež dnes zvítězilo dílo Davida Böhma A jako Antarktida, Literu za nakladatelský čin dostal Práh za Komenského Labyrint světa a ráj srdce.
Vyhlášení vítězů se původně mělo konat 7. dubna, organizátoři je odložili kvůli koronavirové epidemii. V 19. ročníku cen Magnesia Litera bylo nominováno 27 knih a šest blogů. Pořadatelé zaznamenali rekordní počet 488 přihlášek.
O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodují odborné poroty, hlavní cenu Magnesia Litera – Kniha roku tradičně vybírá třísetčlenná porota zástupců literárního odvětví. Hlavním vítězem loňského ročníku se stal román Radky Denemarkové Hodiny z olova.
