Fragment v Karlíně, topící se v umění. Chystaná Archa v Nových Butovicích jako varování před klimatickými změnami. A plastika, která vás sleduje jako Big Brother. Odvaha v architektuře není v Česku samozřejmostí, ale tým kolem developera Marcela Sourala mění pravidla. A jak říká realitní expert Tomáš Kučera, mění se doba a člověk už nechce bydlet jen v kostce. Podívejte se na další videopodcast Klíč k bydlení.
Proměna české městské architektury je patrná na první pohled – postupně mizí monotónní uniformita a na její místo nastupuje kreativita, barva a osobitost. Změnu vnímá i developerský sektor: „Takové to fádní bylo tak 10 let zpátky,“ říká Marcel Soural, generální ředitel Trigemy a dodává: „Poslední dobou jdou developeři víc do sebe. Architektura se zlepšuje. Pomáhají i města.“
Oživení veřejného prostoru a příklon k umění pozorují i odborníci z kulturní sféry. Souhlasí i Veronika Souralová, která je nejen česká fotografka a spisovatelka, ale také ředitelka společnosti Czech Photo a spoluorganizátorka hlavních fotosoutěží a mnohých výstav v České republice.
Co je Trigema:
Skupina Trigema je primárně developerskou a stavební společností s přesahem do dalších aktivit. Jde o ryze českou investiční společnost, která se rozhoduje samostatně, na základě vlastních vizí a motivací svého týmu.
V roce 2016 se spolu se svým mužem Marcelem Souralem (společnost Trigema) pustili do odvážného projektu zvelebování okolí Nových Butovic a založili zde také multižánrové centrum pro fotografy Czech Photo Center. „Dnes už město není šeď, ale barvy a umění prorůstá městem čím dál víc. Lidé si toho všímají a oceňují to,“ říká v rozhovoru.
Změny nevnímá jen odborná veřejnost, ale i trh s nemovitostmi, který reaguje na rostoucí očekávání lidí ohledně kvality prostředí, kde žijí. Realitní expert Tomáš Kučera přidává důležitý pohled trhu: „Už nechce člověk bydlet jenom v kostce. Chce, aby tam bylo něco víc. A právě o tom dnes mluvíme.“
Fragment: Pixelový dům, který nelze přehlédnout
Veřejný prostor dnes už není jen o chodnících a lavičkách – do měst proniká umění, které mění atmosféru i vnímání okolí. Příkladem je projekt Fragment v pražském Karlíně, kde se umění stává přirozenou součástí každodenního života. „Prostředí kolem Fragmentu je krásné. Umění i zeleň. Venkovní výstava, galerie, výhledy. Architektura se tam povedla. Zakopnete o nohu, za chvíli na vás kouká ruka – pořád je na co se dívat,“ říká Veronika Souralová, která má na starosti umělecký obsah projektu.
Rozvoj kultury v okolí metra B v Praze ukazuje, jak silný může být vliv architektury a umění na celé městské čtvrti. Postupně zde vzniká síť výstavních prostor – od Czech Photo Centre v Butovicích, přes galerii ve Fragmentu, až po plánované kulturní body v novém projektu Lihovar nebo ve věži Top Tower. „Říkáme tomu žluté galerie,“ dodává Marcel Soural, který za konceptem stojí.
Dům Fragment v Karlíně opírá 24metrová socha ženy z dílny Davida Černého. Budovu podpírá také monumentální ruka a noha. Celé to působí jako monument nebo umělecké dílo. „Zadání bylo vytvořit něco jedinečného. Parcela si to zaslouží,“ říká Soural. Myšlenka vznikla o Vánocích 2016 při setkání s architekty a Davidem Černým. „Přinesli polystyrenový model. David si nechal přinést tranžírovací nůž a do modelu udělal tři řezy. A my jsme to tak postavili.“
Veronika Souralová doplňuje: „Dům se mi líbí, je jako pixelová fotografie. Z jedné strany se o něj opírá Lilith. A na druhé straně je galerie. Každá výjimečná stavba by měla mít nekomerční prostor, který dává místu umělecký rozměr.“
Interiéry vyzdobil výtvarník Petr Krištůfek. „Po chodbách jsou rozmístěné umělecké fotografie, často artové, které se do Karlína skvěle hodí,“ popisuje Veronika. Galerie je živá, s rotujícím výběrem autorů.
A kolik lidí stavbu Fragmentu tvořilo? „Podle docházkového systému prošlo stavbou 2400 lidí. Povolit, postavit, zkolaudovat a pronajmout jsme zvládli za 6,5 roku. To je rekord,“ doplňuje Soural.
Podívejte se na video: LIHOVAR je projektem Trigemy v nové oblasti Smíchov Riverside, lemující levý břeh Vltavy. Nová rezidenční čtvrť se už z dálky hlásí ikonickými továrními komíny, pilovou střechou a fasádami z červených cihel.
Trifot a příběh, kdy vás sleduje dům
Ještě dříve vznikl na Nových Butovicích projekt Smart bytů. „Chtěli jsme lidi přilákat na nové náměstí. A tak vznikla plastika Trifot – hlava složená z reálných fotoaparátů na stativu,“ říká Soural. „Kamery sledují pohyb lidí a obraz promítají na obrazovky. Jako Big Brother. Výsledek? Je to zábavné a navíc se tam nikdy nic neztratilo,“ říká s úsměvem.
Veronika Souralová k tomu dodává: „Hlava je poskládaná z fotoaparátů, které ukazují vývoj fotografie – od Mnichova po dnešek. A lidé se vidí na obrazovkách, které sledují jejich pohyb.“
Nová Archa: Loď připravená na potopu
V Butovicích má přistát další výrazný objekt: loď zaklíněná do výškové budovy. „Je to připomínka klimatické změny a varování. A proč loď na 530 metrech nad mořem? No a proč by ne? Ararat má přes 5400 metrů,“ říká Soural.
„Bude to muzeum a vzdělávací centrum o klimatických změnách. Doufám, že do dvou let budeme mít stavební povolení a za 3,5 roku bude hotovo.“
Češi chtějí víc než jen střechu nad hlavou
Estetická kvalita a přidaná hodnota v podobě umění nebo veřejného prostoru dnes hraje stále větší roli i při výběru bydlení. Češi už se nespokojí s tím, že mají jen kde spát – chtějí žít na místě, které má charakter a příběh. „Češi bohatnou. Mají vyšší nároky. Už nejde jen o cenu. Lidé se dívají na lokalitu a na to, co dům nabízí. A jestli to je šedá kostka, nebo něco víc, rozhoduje,“ vysvětluje realitní expert Tomáš Kučera.
Vize, umění, architektura. A souznění
Za vznikem výrazných projektů často stojí nejen pevný byznysový plán, ale i vize a osobní zaujetí. U manželů Souralových se role jasně rozdělují – on přináší nápady a staví, ona projekty obohacuje uměním. „Jdeme krajinou, já se kochám, Marcel kouká do mobilu. Bojím se, že hned na té louce něco vymyslí. On je vizionář. Já jsem ráda, že se doplňujeme – on staví, já plním stavby uměním,“ říká s úsměvem Veronika Souralová.
