architektura

Borůvkovo sanatorium v centru Prahy prošlo citlivou rekonstrukcí a stalo se domovem prvního City Pop prostoru v Česku. Nemovitost spadající do Generali Fondu realit spojuje historickou hodnotu s moderním bydlením a zajímavým investičním potenciálem.

Když se řekne Třebechovice pod Orebem, mnoha lidem se vybaví Proboštův betlém, krásné Masarykovo náměstí a historické stavby. Město toho nabízí ale mnohem víc. Skvělou občanskou vybavenost, pestrý kulturní život a komunitu, která drží pohromadě. Starosta, který zde žije celý život, to vidí jasně: „Žije se mi tu moc dobře. A nejen proto, že jsem třebechovický rodák.“

Když se řekne Lednicko-valtický areál, většina lidí si okamžitě vybaví zámek Lednice. Není divu – jeho pohádková architektura, rozlehlý park a přilehlý palmový skleník tvoří jedinečný komplex, který každoročně láká tisíce návštěvníků. Jaké to je žít a pracovat na takovém místě? O životě kastelánky, péči o památku i o tom, zda na zámku opravdu straší, jsme si povídali s Ivanou Holáskovou, která Lednici spravuje už několik desetiletí.

Obchodní dům Kotva, navržený manželi Věrou a Vladimírem Machoninovými a dokončený v roce 1975, je jedinečným příkladem progresivní architektury 70. let. Jeho šestiúhelníkový plástvovitý rastr, inspirovaný architektonickým strukturalismem, reaguje na složitý tvar parcely a okolní historickou zástavbu. Kontrastní tvary a materiály podtrhují jeho roli jako moderní dominanty v centru města. Nyní jeden z ikonických symbolů československé moderní architektury prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Až 25 tisíc mrtvých a velká část města prakticky srovnaná se zemí. Taková byla bilance spojeneckých náletů na německé Drážďany, které začaly 13. února 1945. Bombardování „Florencie na Labi“, jak se městu díky četným památkám přezdívalo, dodnes vyvolává otázky, nakolik bylo eticky ospravedlnitelné.

V pondělí 10. února to je 50 let od chvíle, kdy si první občané Československa mohli nakoupit v nejmodernějším a nejluxusnějším obchodním domě v republice. Kotva měla být výkladní skříní komunistického konzumu, podívejte se na fotky z prvních nákupů v oceňované stavbě, kterou navrhli manželé Machoninovi.

Sýrie jejího dětství byla nádhernou a bezpečnou zemí, jenže pak přišla válka a všechno se rázem změnilo. Vystudovaná architektka Randa Tomehová sledovala utrpení své vlasti na dálku, z Liberce, kam se před 34 lety odstěhovala. Bála se o své blízké, někdy ji zprávy z domova tak deptaly, že je v televizi ani nedokázala sledovat. Co říká na pád Asadova režimu? S čím měla po zabydlení ve stínu Ještědu největší problémy? A jak se po migrační krizi změnil pohled Čechů na Syřany? Popisuje to v dalším dílu seriálu Cizinky, v němž představujeme ženy, které se dokázaly prosadit i daleko od místa, kde se narodily.

Na náměstí Republiky 7, Praha 1, významně ožívá historie a moderní design. Transformace této historické budovy představuje nejen dosud největší projekt firmy Scott.Weber Workspace, ale také revoluci v oblasti flexibilních kanceláří. Tento prostor však nabízí mnohem více než jen místo k práci – je to lifestyle centrum, které podporuje nejen profesní růst, ale i osobní pohodu a nezapomenutelné zážitky. Budoucím klientům otevře dveře v druhém kvartálu roku 2025.

V pondělí vpodvečer zemřel architekt Jan Línek, který spolupracoval s architektem Vlado Milunićem a který patřil mezi zakladatele České komory architektů (ČKA). Bylo mu 81 let. V úterý to oznámil jeho bratr Jiří Línek.

V úterý zemřel historik umění a teoretik architektury Iloš Crhonek, bylo mu 92 let. Patřil k předním odborníkům na funkcionalismus a brněnskou moderní architekturu. Stál u zrodu oddělení dějin architektury Muzea města Brna. O smrti informovalo ve čtvrtek muzeum na svém webu.

Budovalo ji 10 tisíc dělníků, stála 1,5 miliardy dolarů. Má neuvěřitelných 189 pater, výtahy tu sviští rychlostí devět metrů za vteřinu. Čarokrásná, zlatem a tajemnými ornamenty pokrytá, snad až nemravně přepychová Burdž Chalífa je nejvyšším mrakodrapem na světě. V Dubaji ji dostavili přesně před 15 lety.

Dopravními stavbami roku 2024 se staly lávka přes Labe v Nymburce, druhá etapa cyklostezky mezi řekami Bečva a Vlára nebo rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice v Českých Budějovicích. Titul si odneslo šest projektů. Kromě těch bylo uděleno dalším 22 projektům mimořádné ocenění. Získaly ho kupříkladu Štvanická lávka či rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Ocenění v pondělí organizátoři předali v Národním technickém muzeu v Praze.