Hrdinové, o kterých nevíte. Patologové nezkoumají jen mrtvoly, ale zachraňují životy
Pod pojmem „patolog“ se většině lidí vybaví temné scény z detektivek. Příslušníci této profese však nezkoumají jen to, co se stalo s mrtvými těly. Skutečnost je méně dramatická a zároveň mnohem důležitější. Patologové jsou ti, kteří často jako první odhalí, co se v těle člověka děje. Specializují se na diagnostiku nemocí a stavů prostřednictvím analýzy tělních tkání, orgánů a tekutin. Jejich hlavním úkolem je vyšetřovat vzorky tkání a buněk pod mikroskopem, provádět pitvy a určovat příčiny onemocnění nebo úmrtí. Bez jejich práce by neexistovala správná diagnóza – a bez diagnózy by nebylo správné léčby.
Každý vzorek, který do laboratoře k patologům dorazí, je příběhem konkrétního člověka. Každoročně se v České republice analyzují statisíce vzorků. „V loňském roce jsme dokonce provedli už přes 900 tisíc screeningových vyšetření,“ sdělila Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie.
ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo šetří hygienu, skrze níž měla Balaštíková „zaklekávat“ na firmu. Co hrozí ředitelce?
Od drobných biopsií kůže až po složité resekáty nádorů, patologové z těchto malých kousků tkáně určují, zda se jedná o benigní útvar, zánětlivý proces nebo zhoubný nádor. Poté, co stanoví diagnózu, jejich nález putuje k ošetřujícímu lékaři, který na jeho základě volí léčbu.
Čtěte také
„Žádný případ nesmíte rutinně smést ze stolu – za každým z nich je totiž člověk, který kvůli vaší chybě může dopadnout špatně. Jsou navíc případy, které s jistotou vyřešíte až po letech, protože nemáte k dispozici některé metody,“ doplnil doktor Robert Slunečko z úseku biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře.
Technologie mění pravidla hry
Profese patologa prošla za poslední dekádu obrovskou proměnou. Mění se hlavně technologie, standardem je stále mikroskop, lékaři se ale přesouvají i za obrazovky počítačů. To je případ i Bioptické laboratoře, která ke zkoumání a analýze vzorků používá umělou inteligenci (AI).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko v sevření nemoci „špinavých rukou“. Tváří se jako chřipka, ochranu přináší očkování
„Umělá inteligence v odebraném vzorku označí místa s podezřelými buňkami a vytvoří tak předvýběr šedesáti políček, která pak vyhodnocují cytotechnologové a lékaři. Tento proces de facto eliminuje vyhledávací chyby, kdy nemůže dojít k tomu, že při prohledávání celého vzorku cytotechnolog abnormalitu přehlédne,“ přiblížila Kinkorová Luňáčková.
Podle Slunečka umělá inteligence nejen patologům výrazně pomáhá se standardizací. „Při diferenciaci nádoru hodnotíme jeho agresivitu podle toho, jak vypadá. Patologové vycházejí z určitých hodnot, na základě kterých se stanoví, zda je nádor indolentní (se zcela minimální agresivitou), nebo naopak nebezpečný pro pacienta. Toto hodnocení je sice standardizované pro patology, ale nic ve skutečnosti nevypadá jako na obrázku v knihách,“ podotkl lékař.
Čtěte také
Vliv na hodnocení podle něj může mít i únava očí. „V běžné praxi se tedy může stát, že něco nadhodnotíme nebo podhodnotíme. Když si AI prohlédne nádor, výsledek bude pokaždé stejný, umělá inteligence se na rozdíl od lidských očí neunaví. Na diferenciaci poté závisí terapie pro pacienta. Eliminují se tak případy, kdy se léčí pacient, který se léčit nemusí, anebo je nastavena zbytečně agresivní léčba,“ doplnil Slunečko.
Neviditelní, ale nezbytní
Práce patologů je běžným lidem skrytá – pacienti s nimi nekomunikují v ordinacích ani nesedí v čekárnách. Navzdory tomu však lidé vykonávající tuto profesi jsou často těmi, kteří jako první rozpoznají u daných pacientů rakovinu a svou pečlivostí umožní, že dostanou cílenou, personalizovanou léčbu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mužské antikoncepční pilulky budou zdravější než ženské, tvrdí vědci. Skrývají však i nebezpečí
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
