Česko v sevření nemoci „špinavých rukou“. Tváří se jako chřipka, ochranu přináší očkování


Od začátku roku lékaři v Česku zaznamenali více než 600 nakažených žloutenkou typu A, 42 lidí zemřelo. Nejvíce nakažených je v současné době na jižní Moravě. V posledních týdnech žloutenka uzavírá některé firmy i školní jídelny, ve kterých se nemocí nakazil personál. Jak se nemoc projevuje a díky čemu se mohou lidé bránit?

Nejvíce případů od prvního kalendářního týdne roku 2026 eviduje Jihomoravský kraj, konkrétně 216. Následuje hlavní město Praha se 175 a Moravskoslezský kraj se 76 případy.

ČTĚTE TAKÉ: Dodržujete pravidlo pěti vteřin u jídla na zemi? Nebezpečně hazardujete se svým zdravím

Třeba v Brně tvořily ještě před časem značnou část nemocných lidé na okraji společnosti, bezdomovci a drogově závislí. V poslední době se ale žloutenka dostává i mezi běžné lidi.

Co situaci v Česku zhoršuje?

„O něčem to svědčí. Zřejmě naše hygienické návyky nejsou to, co bývaly,“ komentoval situaci pro CNN Prima NEWS již dříve epidemiolog Roman Prymula. V souvislosti s bezdomovci poznamenal, že se jedná o kategorii, kde je těžké jakákoliv opatření realizovat.

Nemoc se dále obvykle vyskytuje zejména u dětíuživatelů drog, osob žijících ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči nebo těch, kteří se nacházejí v sociálně vyloučených komunitách.

Největší nebezpečí pak představují toalety. „Ty veřejné, kdy přichází člověk – i ten s horší sociální situací nebo zhoršenou hygienou – na záchod, nedostatečně si umyje ruce a poté sáhne na kliku,“ podotkl pro CNN Prima NEWS praktický lékař Cyril Mucha.

Virus se šíří v místech se širším počtem lidí, na rukou vydrží několik hodin, na předmětech přežívá i dny. „Stačí návštěva toalety, kde se virus vyskytuje zejména na zmíněných klikách. Nákaza následně může proběhnout velmi snadno,“ pokračoval Prymula. Nakažený člověk může být infekční až 50 dní.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Smrtelný případ západonilské horečky v Evropě. Přenášet ji mohou i komáři žijící v Česku

Epidemiologové navíc očekávají se začátkem školního roku zhoršení situace.

„Třeba u dětí, devět z deseti případů proběhne bezpříznakově. Tedy nemáte projevy nemoci, ale nákazu přenášíte dál a tím můžete nakazit další,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Jak se virové hepatitidě A bránit?

Základ v prevenci žloutenky typu A tvoří důsledná hygiena, proto se nákaze také přezdívá nemoc „špinavých rukou“. „Po každém použití toalety, před každým jídlem, před vařením, jakýmikoliv kontakty s dalšími lidmi – umýt si ruce. Je to o této hygieně a o tom vědět, jak se v okolí nemoc vyskytuje. Jakmile se žloutenka objeví, tak je riziko daleko větší, že bychom ji mohli dostat,“ sdělil Mucha.

Virus se nepřenáší jen pomocí rukou a infikovaných povrchů, ale také znečištěnou vodou. Tento problém se týká zejména exotických zemí, kde se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů, problém představují také kostky ledu z této vody. Závadné tak mohou být například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny omyté kontaminovanou vodou.

Vedle příkladného chování představuje nejlepší prevenci očkování, a to ideálně v dětském věku – úplné očkování, tedy dvě dávky, chrání dlouhodobě. Vakcinaci však mohou lidé podstoupit i v dospělosti, sdělila již dříve hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Na paměti však musí Češi mít, že v tuzemsku není vakcína proti žloutence typu A hrazena z veřejného pojištění – výjimku tvoří některé profese, například příslušníci integrovaného záchranného systému. Očkování se pohybuje od sta korun po více než 1500 korun, některé zdravotní pojišťovny však na vakcínu přispívají.

Orientační ceny vakcín i příspěvků pojišťoven naleznete na stránkách webu Žloutenky.cz.

Příznaky: Jak nemoc rozpoznat?

Jak již bylo výše zmíněno, žloutenka typu A mnohdy může proběhnout bezpříznakově. Pokud se však prvotní symptomy dostaví, nejsou příliš specifické. Podobají se totiž chřipce:

  • zvýšená teplota

  • nevolnost

  • zvracení

  • nechutenství

  • bolest svalů a kloubů

  • bolest břicha

„Postupně se začne objevovat zežloutnutí bělma očí, zesvětlání stolice a naopak ztmavnutí až zhnědnutí moči a člověku začne být špatně,“ líčil pokročilé příznaky žloutenky Mucha a dodal, že se zežloutnutím bělma je „diagnóza téměř hotová“ a je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.

Diagnózu následně stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní i zvýšení koncentrace jaterních enzymů.

Cílená léčba neexistuje

Vzhledem k tomu, že se infekční žloutenka typu A – neboť se jedná o virové onemocnění – nedá cíleně léčit konkrétními léky, je léčba onemocnění problematická.

„Tedy léčba je nespecifická, pacient je hospitalizován – zejména z důvodu epidemiologické situace, aby nepřenášel dál nemoc – a ke sledování jaterních testů, kdy játra při nemoci trpí nejvíce,“ uvedl Mucha.

I při nekomplikovaném průběhu může péče o pacienta vyžadovat:

  • jeden až tři měsíce pracovní neschopnosti

  • omezení fyzicky náročné práce i po dobu několika měsíců

  • dlouhodobá dietní opatření

  • rok sledování v hepatální poradně

S rostoucím věkem pak roste riziko komplikací a těžšího průběhu onemocnění.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přibývá lidí alergických na bodnutí hmyzem. V některých případech může být smrtelné